Třiačtyřicetiletý řezník Petr ve čtyři hodiny ráno vstane, vyzvedne autem své tři kolegy a společně vyráží do asi 100 kilometrů vzdáleného St. Martina v Rakousku. Tam pracují na jatkách pro potravinářskou skupinu Marcher Fleischwerke. Odpoledne se všichni vrací zpět na Vysočinu. "Tentokrát se ale nevrátíme. Na místě zůstaneme do 10. dubna. Pak nás čeká doma karanténa," popisuje Petr, který si nepřál uvádět své příjmení.

Stejně tak dalších tisíců Čechů dojíždějících za hranice za prací se dotklo omezení vlády, které začíná platit počínaje dnešním dnem. Pokud chtějí pendleři nadále pracovat za hranicemi, mají si tam podle nařízení zajistit ubytování, ideálně na tři týdny. Po návratu budou pendleři muset počítat se čtrnáctidenní karanténou. Opatření má pomoci v boji proti šíření koronaviru.

Po prohlášení měli řezníci dojíždějící z Vysočiny do St. Martina obavy, že dostanou výpověď. "Máme čtrnáctidenní výpovědní lhůtu. Naštěstí ale firma rozhodla, že nás rozdělí na dvě skupiny. Jedna bude v Rakousku pracovat do 10. dubna a pak pojede do Česka do karantény, druhá bude doma teď a potom vystřídá tu první," popisuje řezník. Firma mu zajistí na své náklady ubytování a stravu a po dobu karantény mu bude vyplácet mzdu.

Ubytování během současného omezení představuje pro pendlery největší překážku. A to nejen kvůli nákladům, ale také proto, že řada hotelů a penzionů je v současné chvíli uzavřená. Pendleři se navíc bojí, aby se další hotely nezavíraly v průběhu jejich pobytu v zahraničí.

Firmy zaměstnávající české pracovníky k omezení přistupují různě. Představitelé spolkových zemí Bavorsko a Sasko již prohlásili, že Čechům s ubytováním pomohou. "Německá strana zformuluje v nejbližším čase nabídku ubytování a finanční kompenzaci i další možnosti pomoci," říká hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis (ANO).

Ubytování se Čechům snaží zajistit i samy firmy. Netýká se to všech. Některé již svým zaměstnancům oznámily, aby prozatím zůstali doma a vyčkávali, co bude dál. Dávají jim dovolenou, neplacené volno či jim vyplácí část mzdy formou kurzarbeitu. "U nás se to tak vyřešilo. Od dubna budeme dostávat kurzarbeit, tedy 67 procent ze mzdy, což je podobné jako podpora od německého úřadu práce," řekl Luděk Presl ze Železné Rudy, který pracuje ve firmě na výrobu dřezů.

Pendlery trápí i další problémy. Na sociálních sítích například řeší, jak si vybrat peníze z výplaty, která mnohým přijde až ve chvíli, kdy budou zpět v Česku v povinné karanténě. Praxe je přitom taková, že pendleři mají často zahraniční účty a vybírají si hotovost v zemi, kde pracují, aby nepřišli kvůli poplatkům a špatnému kurzu o část mzdy.