Zemědělcům, kteří kvůli celostátní karanténě přišli o sezonní zaměstnance, zatím nejvíce pomohli agenturní pracovníci, kteří se přesunuli z pozastavené průmyslové výroby. Hlásí se ale i herci či důchodci.

Například chmelnice by se bez tisíců lidí neobešly. Rostliny chmele jsou v růstu, potřebují ořezat a v dalších týdnech navést kolem drátků, po kterých se šplhají vzhůru. Všechny tyhle činnosti, připadající hlavně na duben a květen, vyžadují ruční práci.

Ministerstvo zemědělství proto minulý týden vyzvalo zejména studenty v oboru, aby se zapojili do prací v zemědělském, potravinářském a lesnickém sektoru. Tři tuzemské univerzity za tímto účelem spolupracují na portálu Agroprace.cz, který slouží ke koordinaci této pomoci. "Využít jej může kdokoliv, nejen studenti. Ty teprve budeme oslovovat," říká Vlastimil Mikšík z ČZU v Praze, vedoucí projektu.

Podle Luboše Hejdy, šéfa Svazu pěstitelů chmele ČR, se krizi u chmelařů zatím podařilo zažehnat: "Přihlásili se nám lidé třeba z divadel nebo i senioři. Vzedmula se vlna solidarity a pomoci. Něco podobného jsem zažil naposledy před třiceti lety." Nejvíce podle něj ale pomáhají agenturní pracovníci, převážně cizinci, kteří v Česku ještě zůstali. Množství se jich na pracovní trh uvolnilo po rozhodnutí mladoboleslavské Škody Auto, která kvůli epidemii až do 5. dubna přerušila výrobu. "Chmelařům se díky tomu podařilo získat 1500 až 2000 lidí," říká Hejda.

Víza všech cizinců, kteří se v okamžiku vyhlášení nouzového stavu nacházeli legálně na území Česka, se automaticky prodloužila do konce nouzového stavu.

"Úřady práce navíc mají instrukci vydat jim nové pracovní povolení obratem," uvádí mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý a dodává: "Nyní probíhají hromadné repatriace Ukrajinců, kteří přicházejí o práci, takže zaměstnavatelé mající o ně zájem mají velkou příležitost je zaměstnat. K dispozici jsou jich zhruba tři tisíce."

Vysokoškolští studenti, i vzhledem k tomu, že jim stále probíhá vyučování dálkovou formou, se do prací zapojí spíše v omezené míře, a když už, tak na pozicích, které si mohou započítat do své praxe.

Běžní sezonní pracovníci si v zemědělství v průměru vydělají kolem 1000 až 1500 korun denně. Zpravidla je to odvislé od jejich výkonu. Zemědělci teď tlačí na ministerstvo práce a sociálních věcí, aby změnilo podmínky dohody o provedení práce. Při ní si brigádníci mohou vydělat maximálně 10 tisíc korun měsíčně. "Bylo by dobré ten limit zrušit nebo jej alespoň zdvojnásobit," navrhuje Hejda.

Kromě chmelařů budou lidskou sílu brzy postrádat i zelináři. "V dubnu by mohli potřebovat až 1500 lidí a na sklizeň v květnu až říjnu pak dalších přibližně 5000 lidí," vypočítává Bílý. Do obdobné situace se dostanou ovocnáři. Desetitisíce již nasmlouvaných sezonních pracovníků musely zůstat za hranicemi.

O brigádníky navíc stojí i Lesy ČR. Ty je potřebují na obnovu lesů po kalamitě. Mají hlavně sázet stromky a stavět oplocenky.

Pracovní nabídky zemědělci a lesníci sdílí nejen na zmíněném portálu, ale rovněž na internetových stránkách svých profesních svazů.

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru