Země Evropské unie opakují, že udělají vše, co bude třeba, aby se jejich hospodářství rychle zotavila z dopadů šíření koronaviru.

Slibují podporu živnostníkům, firmám i zaměstnancům. Ze společného evropského rozpočtu tak Česko dostane v přepočtu 33 miliard korun.

Země platící eurem se kromě toho snaží domluvit, jak případným následkům očekávaného hlubokého propadu ekonomiky čelit společně. A to pro případ, že by se opět vrátila dluhová krize, kvůli níž musely zhruba před 10 lety požádat o pomoc Řecko, Irsko či Portugalsko. Na tom, jak by společné zajištění mohlo vypadat, se ale zatím domluvit nedokázaly.

Podpora ekonomiky bude všechny země stát obrovské částky. Například Itálie, nejvíc zasažená šířením onemocnění, ale má už dnes státní dluh přesahující 130 procent jejího hrubého domácího produktu. To je v rámci EU druhá nejvyšší hodnota po Řecku. Na podporu hospodářství zasaženého koronavirem bude Řím potřebovat desítky, či spíše stovky miliard eur, což jeho státní dluh ještě výrazně zvýší.

410 mld. eur

tedy přes 11 bilionů korun, nyní může půjčit záchranný fond eurozóny Evropský stabilizační mechanismus (ESM).

Otázkou je, zda to nevyleká světové finanční trhy, které by Itálii mohly přestat půjčovat − podobně jako se to dříve stalo Řekům nebo Irům. "Této možnosti se každý bojí a současná krize, jejímž je Itálie v Evropě epicentrem, to opět připomíná," řekl Kenneth Wattret z analytické firmy IHS Markit.

Itálie, Francie či Španělsko tvrdí, že eurozóna by měla podobným rizikům čelit společně. "Eurozóna buď odpoví jednotně, nebo chaoticky a nekoordinovaně, ale pak riskuje zánik," řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire.

Itálie oznámila, že by chtěla mít k dispozici půjčky ze záchranného fondu eurozóny známého jako ESM. Ten vznikl v době dluhové krize − čerpat pomoc z něj mohou státy s eurem, které se dostanou do náhlých problémů. Výměnou za půjčky se musí zavázat k dalekosáhlým úsporám a reformám. Ve fondu je nyní k dispozici 410 miliard eur, tedy přes 11 bilionů korun.

Italská vláda ovšem chce, aby nyní mohla, pokud by to potřebovala, požádat o půjčku prakticky bez podmínek. A to s tím, že by peníze použila výhradně na náhradu škod způsobených šířením koronaviru. Poskytnutí půjčky podle stávajících pravidel, tedy výměnou za škrty a reformy, podle Říma nedává smysl. A to proto, že Itálie, nebo případně další státy, které by chtěly této pomoci využít, se nedostala do problémů vlastní vinou, ale kvůli naprosto nepředvídatelnému šíření pandemie koronaviru.

Celá řada prominentních ekonomů s tím souhlasí. Půjčka by měla být podmíněna jedině tím, že Itálie "vše použije na zvládnutí krize a tato opatření zase odvolá, jakmile krize skončí. Tečka," napsal bývalý hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu Olivier Blanchard. S takto podmíněnou pomocí by podle něj nebylo spojené žádné stigma, které obvykle finanční trhy vnímají, pokud některá země musí o podporu požádat.

Euroskupina, tedy ministři financí států s eurem, se ale na tom, že by členské země měly mít možnost o takovouto pomoc požádat, zatím nedomluvila. "Má to širokou podporu," konstatoval sice šéf euroskupiny Mário Centeno. Nizozemsko či Německo však tento krok, aspoň nyní, odmítly. "Je dobře, že mezi našimi nástroji máme i fond ESM. Ale podle mě je logické, abychom si ho v našem arzenálu ještě ponechali a nevystřelili z něj předčasně," prohlásil nizozemský ministr financí Wopke Hoekstra. Chce tedy nejdříve počkat, jak vážná bude ekonomická krize, která se na Evropu řítí. Jižní země eurozóny namítají, že je potřeba rychle nasadit bazuku, jak se razantním finančním krokům přezdívá.

O tom, jakým způsobem postupovat, budou ve čtvrtek pomocí videokonference jednat premiéři či prezidenti všech zemí EU. Nizozemsko či Německo však odmítají také další plán na to, jak hospodářským potížím čelit společně − návrh, aby státy s eurem vydaly společný ­evropský dluhopis, takzvaný eurobond. "Umožnil by evropské ekonomice rychle se zotavit poté, co krize skončí," prohlásil italský premiér Giuseppe Conte.

Podobný nápad se objevil už před 10 lety v době dluhové krize. Tehdy ho ale méně zadlužené státy s eurem odmítly. Nyní se pro jeho zavedení vyslovila řada ekonomů včetně několika německých. V článku pro deník Frankfurter Allgemeine Zeitung navrhli, aby země eurozóny vydaly společný dluhopis za bilion eur, tedy za více než 27 bilionů korun. Získané peníze by použily na zmírnění následků šíření koronaviru. K takovému kroku vyzvala státy s eurem podle agentury Reuters i šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.

Němečtí i nizozemští představitelé jsou však proti. Opakují, že debata o společných dluhopisech není na pořadu dne. Pro to, aby stabilita eurozóny nebyla ohrožena, tak dělá nejvíc, podobně jako v době dluhové krize, ECB. Poté co oznámila záměr masivně nakupovat dluhopisy, se trhy uklidnily a úroky, které musí Itálie či Španělsko ze svého dluhu platit, razantně klesly. Pokud by některá země získala půjčku z fondu ESM, mohla by ECB začít její dluhopisy nakupovat v neomezeném množství.

Související
Newsletter

KaranTéma HN

Jste doma a už nevíte, co si přečíst, na co se podívat, jak zabavit děti? Právě pro vás jsme spustili nový newsletter KaranTéma HN.

Každý všední den vám pošleme pár tipů na zajímavé články, knížky, filmy, seriály nebo recepty.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru