Přeprava na jatka nesmí trvat déle než šest hodin, aby zvířata nebyla zbytečně ve stresu. To je ještě o čtvrtinu méně, než vyžaduje zákon. A když se například vykrmuje tele, musí to být výhradně mateřským mlékem, nikoli umělou stravou. Zvířata by také měla mít větší plochu ve stájích. Projekt Animal Welfare Standard, který loni v září v Česku spustil řetězec supermarketů Penny Market, má zlepšit životní podmínky skotu a prasat chovaných na maso a mléko. Zásadní u tohoto programu je, že jej stanovuje přímo řetězec, to znamená odběratel, který má u zpracovatelů masa a přes ně i u chovatelů výsadní postavení. Na dodržování stanovených podmínek chce Penny Market také dohlížet.
Principy řetězec podrobně popsal v příručkách pro chov skotu a prasat. Kromě přepravy, výkrmu a ustájení obsahují také pro zvířata příznivější podmínky odstavení mláďat od matek nebo odrohování.
Obchod kontroluje dodavatele a ten zase chovatele
"Důležité je, že se nejedná o něco, co by existovalo pouze v teoretické rovině, ale vychází z praxe a je jednoznačně popsáno, stanoveno, dodržováno a kontrolováno," ujišťuje Petr Baudyš, vedoucího kvality v Penny Marketu. Dodržování standardů u chovatelů kontroluje řetězec průběžně společně s dodavateli. Součástí je splnění auditu, který řeší přes dvě stě otázek. Řetězec kontroluje dodavatele a dodavatel chovatele.
Maso od zvířat, která jsou chovaná v tomto programu, zákazník pozná podle loga na obalu s nápisem Správné životní podmínky − animal welfare. Maso s tímto označením je na pultech už od konce loňského roku. Pokud některý z chovatelů pravidla nedodrží, nebude moci značku a logo používat.
Penny ujišťuje, že cena masa by se kvůli přísnějším podmínkám zvednout neměla. Důvod, proč k této iniciativně řetězec přistoupil, je prozaický: maso z dobytku, který není ve stresu a žije v příznivých podmínkách, je jednoduše chutnější. A také se o původ masa zajímá stále více zákazníků a vyžadují etičtější zacházení se zvířaty.
Celkem má Penny Market sedm českých dodavatelů masa. Smlouvu ohledně standardů zatím uzavřel se třemi. Jedním z nich jsou i Uzeniny Příbram. "Díky spolupráci s blízkými farmami jsme zkrátili dobu přepravy zvířat na maximálně tři hodiny, přičemž legislativa udává osm hodin," popisuje Nikola Vlastníková z Uzenin Příbram. Zavedli také četnější kontroly přímo u farmářů a pomáhají se školením jejich zaměstnanců. "Každý chovatel, který se k těmto standardům připojil, se řídí danou příručkou v rámci projektu. Ta například stanovuje, že porod proběhne přirozeným způsobem, selata budou krmena přírodním mlékem a odstavena nejdříve ve 28 dnech věku," doplňuje Vlastníková.
Kromě skotu a prasat chce Penny Market zlepšit životní podmínky také u drůbeže. Neodebírá už například vejce od slepic z klecových chovů, ale jen z podestýlky. Animal Welfare standardy chce řetězec stanovit i pro drůbeží maso, jedná s dodavateli a výsledek by měl mít v ruce ještě letos.
Redakce HN oslovila i další řetězce působící v Česku, z nichž odpověděl jen Kaufland. Z jeho pohledu jsou již platné standardy pro ochranu zvířat dostatečné. Pracovníci Kauflandu na jatkách kontrolují například vybavení pro omračování nebo ustájení a manipulaci před porážkou. "Také při příjmu zboží do našeho masozávodu je jedním z kontrolních kritérií pohoda zvířat, tedy známky narušení klidu dobytka hodnotíme jako pochybení a dále projednáváme s dodavatelem," říká Renata Maierl, mluvčí Kauflandu.
Organizace: brát krávě tele je špatně
Z pohledu organizací, které se právy zvířat zabývají, ale situace dobrá zdaleka není. "Prasnice stále žijí v klecích, které jsou jen o málo větší než jejich tělo, podobně jako telata mléčných krav, která jsou v den narození odebrána matce a zavřena do malých klecí po jednom," upozorňuje Petr Beneš z organizace Otevři oči. Pokud dojde k nějakému zlepšení, je to navíc podle něj často spíše kvůli ekonomice chovu nebo zvýšení kvality produktů než pro samotná zvířata.
"To je vidět na příkladu telat. Ta mají v oddělených boxech menší úmrtnost díky tomu, že se mezi jedinci nepřenáší choroby, což chovatelé považují za zlepšení jejich podmínek. Kráva je však savec a u savců přirozeně vzniká mezi matkou a mládětem silné mateřské pouto. Tele stráví v boxu první dva měsíce života bez možnosti kontaktu s matkou nebo jinými telaty. Nedá se tedy říct, že by jim separace nějak prospívala," dodává Beneš.
Martin Hyťha z hnutí Nesehnutí ovšem přece jen nějaké změny k lepšímu vidí. Například fakt, že se stále méně používají vazná ustájení, kdy je zvíře přivázáno za krk. Ta dosluhují jen v těch nejstarších chovech.
"Projektová řešení nových stájí pro chov dojného skotu zahrnují volná boxová či kotcová ustájení, dostatečné osvětlení a cirkulaci vzduchu," popisuje Hyťha. I on však považuje za zásadní neřešený problém oddělování novorozených telat od matek krátce po porodu a jejich umisťování do individuálních kotců. "Z hlediska welfare zvířat je to výrazný stresový faktor jak pro krávu, tak pro tele," říká.
Stát pošle na pohodu zvířat miliardu korun
Dita Michaličková ze Společnosti pro zvířata namítá, že přesné podmínky značení programu a ani příručka pro chovatele nejsou veřejně přístupné. Nedají se tedy zkontrolovat všechny pravidla, která program obsahuje.
"Základní parametry projektu Penny Standard Animal Welfare jsou uvedeny na našich webových stránkách. Na definování podmínek se mimo jiné podílel přednosta Ústavu gastronomie Josef Kameník z Fakulty veterinární hygieny a ekologie VFU Brno nebo Nadace na ochranu zvířat," vysvětluje mluvčí Penny Marketu Tomáš Kubík. Dodává, že veškeré požadavky jsou uvedeny v samotné příručce, kterou mají dodavatelé i chovatelé. Přesné znění je ale součástí obchodního tajemství a nebudou jej zveřejňovat.
Životní podmínky krav, prasat nebo drůbeže by se ovšem měly začít měnit i z iniciativy státu. V letošním roce získají čeští zemědělci celkem jednu miliardu korun z národních dotací na zlepšení životních podmínek v chovu hospodářských zvířat. Návrh dotačních programů už schválila vláda.
