Opozice má výhrady k tomu, jak se vláda vypořádává s epidemií koronaviru a hrozící ekonomickou krizí. Přesto v úterý kabinetu umožnila v expresním režimu schválit nový dvousetmiliardový schodek státního rozpočtu, delší ošetřovné i odklad EET.

Kvůli nákaze bylo na schůzi jen 102 poslanců, většinou v podomácku ušitých rouškách. Sami si navíc odhlasovali, že omezí své projevy na pět minut s tím, že za každý klub vystoupí vždy jeden řečník. Opozice splnila slib a obstrukce ze svého repertoáru v úterý úplně vynechala. Paradoxně tak měla jeden z nejdelších projevů ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), když se snažila hájit vyšší schodek, a premiér Andrej Babiš, který slíbil, že nezneužije moc, a na konci svého vystoupení se pomodlil.

V první řadě vláda rychle potřebovala schválit ošetřovné pro rodiče žáků, kteří kvůli karanténním opatřením nemohou chodit do uzavřených škol. Podle dosavadních pravidel má na ošetřovné po dobu devíti dnů nárok rodič dítěte do deseti let. Krize odhalila, že to nestačí a hodně rodin se může dostat do finančních těžkostí. "Navrhujeme prodloužení podpůrčí doby po dobu, než bude opět zahájena výuka na školách. A navrhujeme rozšíření pro děti až do 13. narozenin," představila sněmovně vládní změny ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

102 poslanců

z 200 se účastnilo včerejšího jednání Poslanecké sněmovny. Na tomto počtu se strany dohodly kvůli epidemii koronaviru.

Opatření mají stát asi 2,6 miliardy korun měsíčně. Kromě toho ministryně podpořila nápad, aby ošetřovné dostávali i rodiče handicapovaných, a také to, aby se rodiče mohli v pobírání dávky opakovaně střídat.

Opozice se však nesmířila s tím, že kabinet Andreje Babiše (ANO) chce rodinám jako ošetřovné vyplácet 60 procent základu mzdy. "Navyšte to na 80 procent. Šedesát procent není postačující pomoc, nebudeme čekat na to, až se lidé dostanou do hmotné nouze," vysvětlovala poslancům předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Připojila se k ní většina opozice. Koalice ale trvala na svém, nechtěla více navyšovat výdaje státu. Maláčová alespoň slíbila, že pokud by se krize vyhrotila, tak ošetřovné ještě jednou posoudí. "Je to škoda, protože situace těch lidí bude velmi těžká," komentoval předseda lidovců Marian Jurečka to, že kabinet zavrhl všechny pokusy opozice o změny.

Podobně hladce se Babišovi podařilo prosadit i další změnu − odložení třetí a čtvrté vlny elektronické evidence tržeb a současně pozastavení současných pravidel EET i pro předchozí vlny. "EET začne znovu platit tři měsíce po ukončení výjimečného stavu. Tak poskytneme podnikatelům dostatečný prostor pro opětovné zahájení evidence tržeb," řekla Schillerová. V rámci poslední etapy se do systému měli od května zapojit například řemeslníci, taxikáři, advokáti a lékaři.

Související

Opozice se tuto vlnu pokusila odložit o další měsíce navíc. Předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura například argumentoval tím, že mnozí podnikatelé mají jiné starosti s tím, aby vůbec nějaké příjmy měli, protože kvůli karanténním opatřením nemají práci, a tedy ani peníze. Schillerová ale nesouhlasila a Stanjura dopadl se svým odkladem stejně jako jeho kolegové s návrhy na zvýšení ošetřovného − pohořel.

Poslanci schvalovali změny ve stavu legislativní nouze, tento režim sněmovna využila naposledy před deseti lety, když schvalovala úspory spojené s hospodářskou krizí. Legislativní nouze umožní přijmout změny během jednoho dne. Zákony jdou ihned do Senátu a následně případně k podpisu prezidentovi Miloši Zemanovi.

V tomto balíku urgentních vládních opatření byl včera i státní rozpočet. Ministryně Schillerová potřebovala navýšit jeho schodek ze současných 40 miliard na 200 miliard korun. "Tvrdá opatření mají za cíl zajistit zdraví lidí, žádají si však vysoké společenské a ekonomické náklady. Naše ekonomika se ale nachází v kondici, díky níž tuto situaci ustojíme," uvedla ministryně.

Podle opozice ovšem Schillerová nepředložila nápady, kde šetřit, a nepřišla s nápady, jak ulevit živnostníkům, kteří ze dne na den přišli o své příjmy. "Předpokládal jsem elementární snahu o úspory ve výdajích státu. Firmy padají, ale státní úřady jsou happy, jich se to netýká a k žádným úsporám nedochází a to je podle mě nefér," vytkl vládě předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.

Živnostníkům vláda v úterý ulevila alespoň tím, že jim na půl roku odpustila platby minimálních odvodů na zdravotní a sociální pojištění.

Poslední změna se dotkla školáků a studentů. Přijímací zkoušky na střední školy se budou konat nejdříve 14 dní po návratu žáků do škol. Maturity proběhnou tři týdny po skončení karantény. Pokud se střední školy neotevřou do 1. června, maturity vůbec nebudou a známky se dětem zprůměrují z jejich posledních tří vysvědčení.

Související
Newsletter

KaranTéma HN

Jste doma a už nevíte, co si přečíst, na co se podívat, jak zabavit děti? Právě pro vás jsme spustili nový newsletter KaranTéma HN.

Každý všední den vám pošleme pár tipů na zajímavé články, knížky, filmy, seriály nebo recepty.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru