V minulosti byly rodiny zvyklé trávit spolu většinu času. Společně pracovaly na poli, vařily, jedly, dělaly domácí práce i trávily večery. Moderní doba nás ale rodinné pospolitosti odnaučila. Děti jsou přes den ve škole, rodiče v práci a doma se potkávají každý den jen pár hodin. "Odvykli jsme si být spolu a teď se to musíme znovu naučit," říká profesor lékařské psychologie Radek Ptáček.

Kvůli koronavirové karanténě podle něj rodiny často zažívají totální "ponorku". Ty, kteří žijí sami, zase v době, kdy by se neměli setkávat s blízkými, trápí samota. Řada lidí se navíc kvůli koronaviru dostala do složité životní situace, ať už jde o živnostníky či matky samoživitelky. "Psychicky náročné je to pro všechny. Ale vždy se s tím dá něco dělat," uklidňuje psycholog.

Jak trávíte karanténu vy?

Mám převážně home office. Pracuji na různých grantech, dokončuji knihy, dělám rozhovory pro média a psychologické poradenství. To lze i na dálku. Snažím se hodně času trávit také s rodinou. Máme tři děti a intenzivně se věnujeme jejich vzdělávání i domácí zábavě. Je to náročnější, než jsme si původně mysleli, ale dá se to zvládnout.

Radek Ptáček (44)

Klinický psycholog a profesor lékařské psychologie. Působí na Psychiatrické klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a na University of New York in Prague. Věnuje se nejširším tématům klinické a lékařské psychologie. Je autorem řady publikací, které dosáhly více než 1000 citací po celém světě. Za svoji práci dostal několik významných ocenění. Je členem redakčních rad významných zahraničních časopisů a několika odborných zahraničních společností.

Z domova dnes pracuje řada lidí. Ne každý je na to ale zvyklý. Jak se s tím vyrovnat?

Základ je dát svým dnům řád.

To, co nás dovede nejlépe stáhnout do stresu, zoufalství a beznaděje, je, když se potloukáme mezi čtyřmi zdmi bez jasného cíle.

Pokud pracujete z domova, měli byste proto začít den jako každý jiný. Vstát přibližně ve stejnou hodinu jako normálně, umýt se, obléci a naplánovat si den. Mozek potřebuje předvídatelnost.

V denním rozvrhu by neměly být jen pracovní úkoly, ale také odpočinkové aktivity. Najednou nám totiž zbývá volný čas, který bychom jinak trávili s přáteli nebo šli do kina či posilovny. A i ten je potřeba vyplnit nějakou konkrétní činností.

Spousta lidí má toho času opravdu hodně, protože jejich firmy zavřely provoz a na dálku pracovat nemohou. Jak se z toho nezbláznit?

Obvykle žehráme na to, že nemáme dostatek volného času. Teď ho máme nadbytek a nevíme, co s ním. Profitovat z toho mohou nejlépe ti, kdo mají své koníčky. Podle našich výzkumů jsou lidé, kteří se pravidelně věnují nějakému hobby, lépe odolní vůči stresu. A to teď platí dvojnásob. Jestliže žádné konkrétní zájmy nemáte, je ideální příležitost si nějaké najít. Můžete zkusit malování, pletení nebo lepení letadýlek. Zásilkové služby pořád fungují, takže stačí si jen vybrat, co nového se chcete naučit. Jestliže místo toho proležíte celý den u televize, vaší psychice to opravdu nepřidá. Obzvlášť pokud se nacházíte v tíživé situaci, je neaktivita neuvěřitelně škodlivá pro fyzické i psychické zdraví.

Lidem při práci z domova může situaci komplikovat také přítomnost dětí, které nemohou do školy. Jak to skloubit?

Je to často extrémně náročné. Ale dá se to zvládnout pomocí řádu a pravidel. Stejný denní rozvrh jako dospělí by měly mít i děti. Aby věděly, že ráno se vstane jako obvykle, pak mají například dvě hodiny školu, následuje přestávka, kdy rodiče pracují a děti se zabaví samy, a pak se všichni odmění třeba společnou zábavou. Stejně tak si čas na děti musí do svého plánu zařadit i rodiče. Když dáte dnům řád, vše poběží daleko lépe, než pokud je dění náhodné a nepředvídatelné.

Život v krizi

Tento článek je součástí speciální přílohy Život v krizi, která vyšla v Hospodářských novinách 25. března. Celou přílohu si můžete přečíst po kliknutí na obálku níže.

Děti se ale doma mnohdy nudí a nechtějí se učit. Co dělat, aby tuto situaci zvládly?

Rodič má při učení obvykle mnohem menší autoritu než učitel ve škole. I z vlastní zkušenosti vím, že to může být velmi obtížné. Jestliže se dětské hry i povinnosti rozplynou bez jakékoliv struktury, děti začnou být otrávené. Je proto dobré nastavit si systém, který je bude motivovat. Aby viděly, že je za splněné povinnosti čeká nějaká odměna. Mohou si například za určité činnosti vydělávat virtuální peníze, za které po čase něco dostanou. Motivace však musí být konkrétní a uchopitelná. V denním plánu může třeba být, že když zvládnou školu, mohou na půl hodiny na tablet.

Jak předcházet vzniku ponorkové nemoci mezi členy rodiny po delší době společně strávené doma?

Stejně jako je důležité, abychom byli spolu, je občas potřeba být i sami. Proto by si do denního plánu každý měl zanést určitý čas jen pro sebe. Také děti by měly mít jasně stanovené, že v danou hodinu si hrají samy a máma s tátou odpočívají. Složité to může být v malém bytě, kde žije více lidí. Ale i tam se dají nastavit pravidla, že kdo sedí v tomhle rohu, nechce být rušen.

Naopak lidé, kteří žijí sami, teď trpí samotou. Co jim může pomoci?

Samota je velký problém. Celá řada lidí je osamělá, i když není karanténa. Každý, kdo se cítí sám, by měl využívat komunikačních prostředků, jako je telefon, internet a sociální sítě. Základem je zůstat v kontaktu s blízkými. Jestliže voláte svým rodičům jednou denně, teď bych doporučil mluvit s nimi klidně třikrát denně, pokud jsou sami a nemají si s kým povídat. Je samozřejmě nutné dodržovat veškerá karanténní opatření, ale i drobná procházka s rouškou nebo cesta na nákup může být pro takového člověka významnou událostí.

Psychiku podle vás značně ovlivňuje i životní styl. Jak se udržet v kondici, když jsou omezené možnosti pohybu nebo návštěv sportovních zařízení?

Pohyb je velice důležitý jak pro fyzické, tak pro psychické zdraví. A cvičit se dá snadno také doma. I tuto aktivitu je dobré zařadit do svého plánu, abychom na ni nezapomínali. Nemusíte tomu přitom obětovat moc času. Může to být třeba třikrát denně 10 až 15 minut cvičení. Vyzkoušet můžete rovněž meditaci nebo jógu. Dnes je řada návodů na internetu, kterými se může inspirovat i úplný začátečník. Lze to brát jako příležitost naučit se něco nového, na co jste dosud neměli čas.

Mnoho lidí pociťuje kvůli dění okolo koronaviru stres a strach. Jak to překonat?

Jsou věci, které můžeme a které nemůžeme ovlivnit. O tom, jestli mám poloplnou, nebo poloprázdnou sklenici, rozhoduji pouze já sám. Také proto není dobré rozebírat se svými známými, jestli koronavirus potrvá měsíc, či rok. To je cesta do pekel. Mozek potřebuje jistotu. Čím víc nejasných informací dostanete, tím víc se budete utápět v depresi. Člověk by měl být informovaný o tom, co se děje a jak se má chovat, ale u toho skončit. Doporučuji dívat se třeba jen na večerní zprávy, kde je souhrn toho, co se za daný den stalo a co je nutné udělat další den. Ale nemá cenu pitvat se zbytečně v přemíře informací na sociálních sítích, které jsou často zmatečné a vzájemně si odporují.

Na řadu lidí má aktuální situace drtivé dopady, ať už jde o živnostníky nebo třeba matky samoživitelky. Jak se vyrovnat s tím, že se vám život rozpadá pod rukama?

Jestliže se dostanete do obtížné životní situace, kdy vám docházejí příjmy a není vidina, že byste v blízké době získali jiné, tak vám psycholog radit nemůže. V takové chvíli je nezbytné obrátit se na své blízké a na instituce, které vám s tím mohou pomoci. Hlavní je nezůstávat sám. I když se třeba stydím, je důležité nebát se vyhledat pomoc u okolí. Jestliže propadám beznaději, měl bych nejprve vyřešit věcné jádro problému. Ačkoliv psychologická nebo psychiatrická pomoc může být též namístě.

Přibude podle vás lidí, kteří budou v blízké době vyhledávat psychology či psychiatry?

Lze to předpokládat. Otázkou samozřejmě je dostupnost péče. Česká psychiatrická společnost vydala doporučení pro své členy, aby byli dosažitelní ke konzultacím na dálku. Totéž platí pro řadu psychologů. Spousta ordinací na to ale nemá prostředky. Nemají žádné technologie pro videokonference, často jen telefony. Takže nabídka distančních služeb může být nižší.

V jednom rozhovoru jste řekl, že přibývá bezcitných lidí. Ale během aktuální situace řada lidí šije roušky pro seniory, firmy dávají služby zadarmo, lidé si vzájemně vypomáhají. Probouzejí tedy krize v lidech skryté dobro?

Všechno zlé je pro něco dobré. A já v téhle situaci s potěšením vidím, že dobra mezi lidmi je skutečně hodně. Takovou vlnu solidarity jsem si ani nedovedl představit. I my doma hledáme jakékoliv kusy látky a šijeme roušky. Věřím, že to, co si ze současné krize odneseme, je vědomí, že máme nějaké hodnoty a že dobra v naší společnosti je více, než si myslíme.

Může být pomoc druhým i formou psychické úlevy?

Jednoznačně. Také v běžném životě platí, že konání dobrých skutků a dobrovolnictví velmi pozitivně ovlivňují somatické i psychické zdraví. Pokud využijete svůj volnější den k pomoci druhým, tak váš život, který se vám v současné situaci může trochu rozpadat pod rukama, zase získá smysl.

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru