Nouzový stav zasáhl každou firmu v Česku. Obchodníci a restauratéři řeší, jak platit zaměstnance, když kvůli zákazu prodeje nemají tržby. Šéfové kancelářských týmů zase přemítají, jak uřídit lidi při práci z domova. Přibývá zákazů a protichůdných příkazů. Právníci ale zdůrazňují, že nouzový stav neruší zákony.

Vláda doporučuje firmám, aby své lidi pokud možno nechaly pracovat z domova. Pro řadu firem je to ale obtížné. Nemají na to potřebné vybavení, systémy ani nastavené řízení. A tak mnozí šéfové s přechodem na práci z domova otálí nebo ji svým lidem přímo zakazují. Nejde přitom o chybu. I ve stavu nouze na to mají právo.

"Zákoník práce ani žádné z aktuálně vydaných mimořádných opatření v souvislosti s výskytem koronaviru nenařizuje zaměstnavatelům, že tento režim musí využívat," vysvětluje partner advokátní kanceláře Cerha Hempel Kališ & Partners Lukáš Srbecký.

Zaměstnavatel také může home office opatřit podmínkami, například upravit odměňování za práci. Obvyklé také bývá, že zaměstnavatelé žádají podrobné výkazy práce, kterou zaměstnanec z domova odvedl. A pokud chce zaměstnanec pracovat z domova, musí takové změny strpět. "Na druhou stranu ani zaměstnavatel nemůže zaměstnanci práci z domova jednostranně nařídit," upozorňuje Srbecký. A tak když se pracovníkovi podmínky pro práci z domova nelíbí, může ji odmítnout a dál docházet na své obvyklé pracoviště.

Život v krizi

Tento článek je součástí speciální přílohy Život v krizi, která vyšla v Hospodářských novinách 25. března. Celou přílohu si můžete přečíst po kliknutí na obálku níže.

Pokud zaměstnanec v práci zůstane, má firma ze zákona povinnost zajistit mu bezpečnost a ochranu zdraví v zaměstnání. "Tedy setkáváte-li se při výkonu své práce s větším počtem cizích lidí, je povinností zaměstnavatele vám opatřit minimálně dezinfekci a roušku, popřípadě rukavice," vysvětluje partner Eversheds Sutherland Tomáš Procházka. To se týká například prodavaček v obchodech s potravinami, které zůstaly otevřené.

Levnou záležitostí pro firmy není ani karanténa jejich zaměstnanců. Pokud ji lékař některému z nich nařídí, nemůže podnik takového pracovníka nechat bez příjmů. Celé dva týdny mu musí platit 60 procent jeho průměrného výdělku. "Zaměstnanec není povinen pro zaměstnavatele během této doby vykonávat jakoukoli práci," uvádí Srbecký. Zároveň ale zákon nezakazuje, aby se firma se zaměstnancem dohodla, že i z karantény bude na dálku pracovat. Šéf k tomu ale nemůže pracovníka nutit.

Jiná situace nastává v případě, že zaměstnanec musel zůstat doma proto, že pracuje třeba v restauraci, kavárně či obchodě, které uzavřelo nařízení vlády. V takovém případě jde o takzvanou překážku v práci na straně zaměstnavatele. To znamená, že takto postižené podniky musí po dobu uzavírky vyplácet svým lidem celý plat.

To je pro firmy, které samy zůstaly bez příjmů, obtížné, někdy se tak snaží zaměstnance přimět, aby si vzali neplacené volno, nebo alespoň čerpali dovolenou. Avšak v tomto případě už zákoník práce stojí více na straně zaměstnanců. "Zaměstnavatel dovolenou nařídit může, ale musí o tom zaměstnance informovat 14 dní předem. Neplacené volno zaměstnavatel nařídit nemůže, na něm se může se zaměstnancem pouze dohodnout," říká Tomáš Procházka z Eversheds Sutherland.

Zaměstnanci s dětmi do deseti let mohou také zůstat doma a čerpat na děti z důvodu uzavření škol takzvané ošetřovné. To dosahuje 60 procent běžného platu zaměstnance. A na rozdíl od náhrady mzdy lidí v karanténě nebo při uzavření prodejny tento výdaj nedopadne na firmy. Ošetřovné platí stát. Vláda navíc již rozhodla, že by se věkový limit pro nárok na ošetřovné měl zvýšit na třináct let, a možnost čerpat tuto dávku chce dát nově také podnikatelům, u nichž to zákon dosud neumožňoval. "Jejich žádosti by měly vyřizovat živnostenské úřady," radí právník Cerha Hempel Kališ & Partners Vít Švestka. Ošetřovné na dítě může čerpat jen jeden z rodičů.

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru