Když britská vláda vyhodnocovala data o tom, jak lidé trávili poslední víkend, dospěla k jasnému závěru − Britové se příliš neřídili jejím doporučením, aby zůstali doma. V sobotu a v neděli bylo hezké počasí a lidé se často shromažďovali v parcích, kde v hloučcích popíjeli s přáteli. Nebo postávali kolem hospod a barů, které sice hosty už nesměly pouštět dovnitř, ale vydávaly jim nápoje přes otevřená okna nebo dveře.

Vláda tak zjistila, že její dosavadní strategie pro boj se šířením koronaviru nefunguje. A přitvrdila − premiér Boris Johnson v projevu k národu oznámil, že z dosavadních nezávazných doporučení se staly příkazy.

Lidé tak mohou vycházet z domovů jedině kvůli bezodkladným záležitostem, jako je nákup potravin, do práce by měli jezdit jen ti občané, kteří nemohou pracovat z domova. Vláda zavírá všechny obchody kromě těch nezbytně nutných, jako jsou potraviny či lékárny. Dětská hřiště v parcích budou nepřístupná. Nikde se nesmí shromáždit víc než dva lidé, pokud se nejedná o členy jedné rodiny či domácnosti. Na vše bude dohlížet policie, která bude nerespektování zákazů pokutovat. "Není pochyb o tom, že každý z nás je součástí tohoto boje. Každý z nás je povinen se přidat, abychom zastavili šíření nemoci," prohlásil Johnson.

Velká Británie se tak po několika týdnech přidala k velké většině zemí Evropské unie, které proti šíření koronaviru bojují pomocí co největšího omezení kontaktů mezi lidmi. Prakticky všude jsou zavřené školy, restaurace a velká většina obchodů. Česko, Itálie, Francie či Řecko svým občanům, kromě několika nezbytných případů, přímo nařídily, aby zůstávali doma. V Německu či Dánsku jde jen o doporučení, zároveň se ale ani tam lidé nesmí shromažďovat a musí mezi sebou na ulici udržovat bezpečné rozestupy. O něco mírnější přístup k šíření koronaviru tak má jen několik menších států, jako je Nizozemsko a Švédsko.

Prakticky celá Evropa se tak nyní řídí přístupem, který před ní aplikovala Čína, kde onemocnění vzniklo − snahou, aby se lidé stýkali co možná nejméně. "Jediné, na čem záleží, je zůstat doma a epidemii potlačit. Protože virus sám nemá nohy, aby se mohl šířit," připomněl profesor Roberto Burioni z milánské univerzity Vita-Salute San Raffaele.

Britský premiér Johnson přitom až dosud na základě doporučení svých vědeckých poradců tvrdil, že snaha koronavirus co nejrychleji vymýtit pomocí striktního zákazu vycházení může být kontraproduktivní − jednak kvůli obrovským ekonomickým ztrátám, jednak kvůli tomu, že onemocnění by sice zmizelo, ale mohlo by se po nějaké době vrátit znovu.

Británie proto chtěla průběh nákazy pouze zpomalit a počítala s tím, že postupně onemocní velká většina Britů. Díky tomu by lidé vůči nákaze získali imunitu. Vláda nejdříve chtěla jen to, aby starší lidé zůstali doma v izolaci, což se mělo týkat také osob, které pociťovaly příznaky chřipky. Přísnější zákazy chtěla případně zavést až později během roku, aby se vyhnula případnému kolapsu zdravotnictví způsobenému nutností hospitalizovat tisíce vážně nemocných lidí.

Nakonec ale musel Johnson zavést tvrdá opatření mnohem dříve, než původně chtěl. Donutily ho k tomu analýzy expertů z londýnské univerzity Imperial College, naznačující, že pokud by pokračoval ve svém původním přístupu, v zemi by zemřelo 250 tisíc lidí a zdravotnictví by se zhroutilo. V reakci na to vláda zavřela bary a restaurace a lidem doporučila, aby nevycházeli. Ve svých odhadech počítala s tím, že v tom případě by nemoci podlehlo 20 tisíc osob. Odborníci ale následně přišli s několikanásobně vyššími odhady a zdravotnictví by podle nich i tak čelilo masivnímu náporu pacientů.

Co možná největší omezení kontaktů mezi lidmi by sice mělo šíření koronaviru zastavit, problémem ale je, že poté co jednotlivé země přísné zákazy uvolní, onemocnění se nejspíš vrátí. To se děje v Číně, kde opět stoupá počet nakažených lidí. "Jakmile se veřejný život začne vracet k normálu, začne růst i počet nemocných," řekl německé televizi NDR virolog Christian Drosten, poradce německé vlády pro boj s koronavirem. Definitivně tak nejspíš pomůže až vyvinutí vakcíny, což může podle současných odhadů trvat nejméně 12 až 18 měsíců.

Související
Newsletter

KaranTéma HN

Jste doma a už nevíte, co si přečíst, na co se podívat, jak zabavit děti? Právě pro vás jsme spustili nový newsletter KaranTéma HN.

Každý všední den vám pošleme pár tipů na zajímavé články, knížky, filmy, seriály nebo recepty.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru