V Olomouckém kraji se potýkají s nedostatkem bytů či předlužeností obyvatel. Řada evropských projektů zajišťuje například chod azylových domů.
Ač Olomoucký kraj nemá jako jiné oblasti v Česku extrémní případy sociálně vyloučených lokalit, i zde musí čelit velkým výzvám v sociální oblasti. Za strukturálně postižené regiony lze považovat Jeseník, Šumperk a jejich okolí. Problémy sociálního charakteru podle hejtmana kraje Ladislava Oklešťka (ANO) jsou mimo jiné v nedostatku obecních či cenově dostupných nájemních bytů, které dopadají zejména na nízkopříjmové rodiny, osamělé rodiče s dětmi, ale i seniory.
"Zdá se, že specifickým problémem v posledních letech je obchod s chudobou, kdy jsou realitními kancelářemi vykupovány nemovitosti v obcích a pronajímány početnějším rodinám s dětmi, které jsou závislé na nepojistných sociálních dávkách," přiblížil současný stav hejtman. I když se situace na trhu práce téměř ve všech okresech kraje zlepšuje, velkou potíží podle jeho slov zůstává také předluženost obyvatel.
V očích Miroslava Adámka, ředitele neziskové organizace Pontis Šumperk, je nastavený systém sociálních služeb v kraji dostatečný a dokáže na přicházející problémy včas reagovat; jednotlivé regiony se od sebe ale mohou lišit. V rámci sociálního vyloučení se podle něj kromě bydlení a nezaměstnanosti řeší například také pomoc lidem zneužívajícím návykové látky.
"Osoby, které se potýkají s těmito životními situacemi, se často dostávají do spirály problémů a mnohdy nejsou schopny si samy pomoci," poznamenal Adámek s tím, že v rámci tzv. sociálního začleňování by lidem měla být nabídnuta taková pomoc, aby dokázali přijmout určitou míru rizika a nestali se na systému pomoci závislí.
Evropské peníze na sociální služby
Právě sociální začleňování a zabránění sociálnímu vyloučení spadají do tzv. služeb sociální prevence, na něž v kraji čerpají peníze z evropských fondů. Do jednoho z ukončených projektů přiteklo z EU v rámci Operačního programu Zaměstnanost téměř 300 milionů korun. Jeho cílem bylo zajištění dostupnosti azylových domů, intervenčních center, samostatného bydlení, sociální rehabilitace nebo tzv. sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi, které jsou kvůli krizové sociální situaci v problémech.
Financování preventivních programů z evropských peněz podle Miroslava Adámka zvýšilo kvalitu sociálních služeb v kraji a nastartovalo zkvalitnění práce se znevýhodněnými lidmi.
"Azylové, ale i jiné sociální služby získaly prostředky na vybudování vhodného a důstojného prostředí pro klienty, pro vybavení vhodnými a potřebnými pomůckami. Umožnily dlouhodobější plánování a směřování služeb, včetně zajištění potřebného vzdělání pro zaměstnance," zhodnotil ředitel. Zároveň dodal, že financování z evropské úrovně je ovšem dostupné pouze na přechodnou dobu a nakonec budou služby finančně podporovány z národních či samosprávných zdrojů.
Finance na provoz azylových domů
Řada projektů spolufinancovaných z evropských peněz se zaměřuje na zajištění dostupnosti azylových domů. "V Olomouckém kraji má být podpořeno pět projektů v oblasti azylových domů, dva z toho jsou krajské," poznamenal hejtman Okleštěk. Například u rekonstrukce technického zázemí azylového domu v Jeseníku je žadatelem o dotaci přímo město. Statutární město Olomouc bude zase realizovat projekt zvýšení kapacity domova pro ženy a matky s dětmi.
V rámci velkého krajského projektu má být do roku 2022 zajištěno financování a podpora 22 azylových domů, z Evropského sociálního fondu na to dorazí 205 milionů korun. Chod jednoho z těchto podpořených domů, konkrétně pro rodiny s dětmi, zajišťuje právě zmíněná organizace Pontis Šumperk. Ta se kromě provozu tzv. krizového bytu, azylových domů nebo sociálních bytů věnuje rovněž dalším aktivitám.
"Naše společnost poskytuje devět registrovaných sociálních služeb, a to napříč různými cílovými skupinami − od dětí přes mládež, rodiče v nouzi, osoby se zdravotním postižením, pečující osoby až po seniory," vyjmenoval ředitel Adámek. Ojedinělou službou je podle něj práce s tělesně postiženými lidmi v šumperském Centru Therasuit, především s dětmi po mozkové obrně.
