Lednové zavedení systému elektronických neschopenek umožňuje státu lépe zacílit testování nebo zásobování jednotlivých oblastí postižených pandemií koronaviru.

Úřady nyní mohou využít data, která dříve neměly nebo je získávaly se zpožděním. V reálném čase mají přehled o konkrétních osobách nakažených novým koronavirem a lidech v karanténě. Právě znalost jednotlivých případů, jejich rozmístění na mapě a vývoje trendů je pro prevenci šíření viru klíčová.

"Nikdy nezachytíte sto procent nakažených, ale když zachytíte 93 procent, bude to dobrý výsledek. Jde o to, abychom viru přeťali co nejvíce cest šíření. Když jich bude mít málo, nebude schopný fungovat pandemicky," říká v rozhovoru pro HN Tomáš Rutrle, šéf vývojářské firmy Komix, která systém elektronických neschopenek pro stát vytvářela.

Data se podle něj dají využít hlavně k efektivnějšímu testování. "Nikdy nebudeme mít dostatek testů, aby se všichni mohli prověřovat každý druhý den. Ale data pomohou daleko lépe se zaměřit na místa s velkým počtem podezřelých případů," tvrdí.

Zásadní přitom bylo březnové rozšíření celého systému. Elektronická neschopenka se původně měla vztahovat jen na klasickou pracovní neschopnost. Karantény byly kvůli jejich malému počtu nařizovány papírově. V důsledku koronaviru se ale Česká správa sociálního zabezpečení rozhodla digitalizovat i je. Základní data denně aktualizuje na svých internetových stránkách. Aktuálně je v karanténě kolem 20 tisíc lidí, nejvíce v Praze a Moravskoslezském kraji.

Úřady však mají k dispozici podrobnější neveřejné informace, jež mohou využít jako podklad pro další kroky. "Díky tomuto systému známe konkrétní lidi, jimž byla karanténa nařízena. Tato data jsou základem pro to, aby bylo možné lidem v karanténě zrekonstruovat historii, s kým mohli přijít do styku a koho mohli potenciálně nakazit," nastiňuje potenciál technologií Rutrle.

S následným trasováním už státu pomůže jiný systém, který připravila skupina Covid19cz, na níž se podílí například Seznam, Alza nebo iniciativa Česko.Digital. Ten analyzuje data, která ministerstvo zdravotnictví nebo hygienické stanice získají na vyžádání od mobilních operátorů a bank. Úřady zajímají informace o pohybu telefonních čísel nakažených lidí a o době a místě použití jejich platebních karet. Údaje však smí sbírat jen s předchozím souhlasem daných osob.

Díky získaným datům mohou úřady včas najít potenciální přenašeče koronaviru. "Dvě nejčastější digitální stopy, které po sobě necháváme, jsou lokalizační údaje z mobilních telefonů a platebních karet. Je rozumné je sledovat," potvrzuje správnost úvah Rutrle.

Tvrdí, že cílem by mělo být v konečném důsledku lépe zacílit současná plošná bezpečnostní opatření, například omezení volného pohybu na veřejnosti, aby se týkala jen skutečně rizikových případů.

Zneužití systému se neobává. Ochranou je podle něj už zmíněný nutný souhlas sledovaných osob a také to, že do databází má přístup jen omezený okruh lidí.

Informace z elektronických neschopenek a karantén ale mohou pomoci nejen při testování a trasování. Využít je lze i k efektivnějšímu zásobování lékáren nebo distribuci ochranných prostředků. Efekt digitalizace navíc přetrvá i po skončení současné pandemie. Data se dají využívat také k prevenci opakovaného návratu nemoci nebo šíření nové epidemie. Stát v reálném čase uvidí případný nárůst nových případů. Díky tomu bude moci efektivněji zasáhnout už v počátcích nákazy a mít větší šanci, že se nerozšíří na celou zemi.

Právě v práci úřadů s dostupnými daty vidí Rutrle historicky velké rezervy. "Politická rozhodnutí jsou často založená na tom, která strana nebo lobby nejsilněji křičí, ale ne na znalosti toho, co se ve společnosti skutečně děje," dodává.

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru