Když mají politici ukázat na zemi, která podle nich může za rozšíření nákazy koronavirem po celé Evropě, mluví o Itálii. "Tenhle problém Itálie nezvládla a šíří tuto nákazu po celé Evropě," řekl premiér Andrej Babiš (ANO) v televizi Nova. Ministr vnitra Jan Hamáček zase na jedné z tiskových konferencí mluvil o "kolapsu Itálie". A nejde jen o české politiky. "Nechceme dopadnout jako Itálie," prohlásil americký prezident Donald Trump.

Odborníci jsou ve svých hodnoceních mnohem opatrnější. Na jednu stranu zdůrazňují, že italská vláda měla přísná omezení volného pohybu skutečně zavést dřív. Zároveň je však podle nich faktem, že všemi akceptovaný návod, jak postupovat, neexistoval. Čína, kde onemocnění vzniklo, sice postupem času zavedla velmi přísné zákazy vycházení. Nejdřív ale onemocnění ignorovala, a dokonce se několik týdnů pokoušela zatajit, že vůbec existuje. Itálie navíc má i smůlu v tom, že se v její populaci nakazilo mnohem více starších lidí než v jiných zemích.

V únoru, když už v Itálii koronavirus zabil několik set lidí, politici riziko stále v podstatě ignorovali. Lídr opoziční Ligy a bývalý ministr vnitra Matteo Salvini na sociálních sítích sdílel své zážitky z lyžování a lidem vzkazoval, že není lepší místo k dovolené než severní Itálie. Předseda vládnoucí Demokratické strany Nicola Zingaretti se zase podělil o své fotografie z centra Milána, kam si zašel na skleničku. Poselství obou politiků občanům bylo jasné. "Neměňme své zvyklosti," vyjádřil se Zingaretti. O pár dní později ohlásil, že sám koronavirem onemocněl.

Italská vláda přijala naprosto bezprecedentní opatření, která minulý týden vyvrcholila uzavřením všech podniků, jež nejsou nezbytně nutné pro fungování země. Omezení pohybu je tak výrazně přísnější než v Česku. Zákazy však zřejmě měly přijít dřív, a to o 10 dní, jak deníku New York Times řekl Walter Ricciardi z vedení Světové zdravotnické organizace (WHO). Zároveň ale zdůraznil, že tyto kroky "není v liberální demokracii jednoduché zavést". I Číně, komunistické diktatuře, trvalo řadu týdnů, než se k nim odhodlala.

"Itálie dělá, co může," prohlásil rakouský kancléř Sebastian Kurz. Na rozdíl od řady jiných politiků pro ni tedy má slova uznání.

Mnozí odborníci připomínají, že s podobným zpožděním jako Itálie by nejspíš reagovala jakákoliv jiná evropská země. A to vzhledem k tomu, že s tak rychlým šířením podobného virového onemocnění nejsou v Evropě za poslední řadu desítek let žádné zkušenosti. I v Německu, Francii či ve Španělsku tak dnes probíhají spory ohledně toho, jestli jejich vlády neměly zavést tvrdá omezení dřív. V Británii je vláda nepřikázala dodnes. Česko zase začátkem března zakázalo přítomnost fanoušků na závodech Světového poháru v biatlonu, zároveň se však hrálo například fotbalové derby mezi Slavií a Spartou, na které přišlo skoro 20 tisíc diváků.

Hlavní italský problém nyní spočívá v tom, že země má velký podíl vážných případů onemocnění, které vyžadují hospitalizaci. Zdravotnický systém se tak dostává pod čím dál větší tlak, přestože na nejvíc postiženém severu země patří k nejlepším v Evropě. V Itálii také na koronavirus, vzhledem k počtu nakažených, umírá mnohonásobně více lidí než jinde ve světě. Vysoký počet vážných případů a úmrtí je nejspíš důsledkem toho, že se nákaza rozšířila mezi pacienty, kteří už předtím trpěli jinou vážnou nemocí. Je to případ více než 99 procent Italů, u nichž statistiky uvádějí jako příčinu smrti koronavirus.

V Jižní Koreji, kde ukazatel smrtnosti, tedy počtu zemřelých z celkového počtu nakažených, dosahuje 1,2 procenta, onemocněli převážně mladí lidé. V Itálii je ale téměř 40 procent nakažených starších 70 let. Smrtnost v zemi dosahuje zhruba devíti procent. Důvodem tohoto faktu může být i počet provedených testů.

"Ukazatel smrtnosti je v Itálii vyšší nejen kvůli tomu, že má starší populaci, ale také proto, že netestuje, a tedy ani neposílá do karantény, lidi s jen minimálními příznaky," prohlásil Bruce Aylward, který kvůli zkoumání koronaviru vedl misi WHO do Číny. Podle odborníků citovaných italským deníkem Corriere della Sera je v Itálii minimálně desetkrát víc nakažených, než kolik zatím odhalily testy. V tom případě by byl reálný údaj o smrtnosti výrazně nižší.

Itálie už otestovala téměř 300 tisíc lidí a patří tak v tomto ukazateli na špičku Evropy. Ani tak ale nezvládá vyšetřovat lidi bez větších příznaků, tedy preventivně. Tito občané tak mohou nákazu dál šířit, aniž by o tom věděli. Německo nyní testuje zhruba 150 tisíc lidí každý týden. Ze společnosti tak dokáže "stáhnout" i potenciální přenašeče onemocnění. Ukazatel smrtnosti v Německu dosahuje 0,4 procenta. Česko zatím dohromady provedlo necelých 20 tisíc testů.

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru