Devizové rezervy jsou nástrojem usměrňování devizového kurzu v případě potřeby. Banální věta z učebnic, která souzní s přesvědčením veřejnosti, že nadité trezory centrální banky jsou tu od toho, aby koruně ve zlých dobách pomohly, nabývá na zajímavosti až v konfrontaci s praxí. Za posledních 22 let nebyly devizové rezervy ČNB nikdy využity k tomu, aby korunu posílily či zbrzdily její pád. Nikdy. Naopak, rezervy rostou vždy, když centrální banka oslabuje měnu (nebo brání jejímu růstu) a následně se na ně nesahá. To nakonec vede k tomu, že jejich extrémně vysoký objem přispívá až k destabilizaci národní měny. Má to smysl?

Z pohledu centrálních bankéřů ano. S trhem se nechtějí přetlačovat a domácí měnu bránit, protože hrozí, že by jim mohly devizy dojít. Příklad Bank of England, která vinou nevhodné politiky musela kapitulovat před spekulanty, z nichž se "proslavil" George Soros, je straší. Nemají ale problém trhu vnutit slabší kurz, protože k tomu stačí rozjet vlastní virtuální tiskárnu a zaplavit trh nově vytvořenými korunami. Ty nedojdou. Protože (aspoň navenek) zastávají přesvědčení, že bilance centrální banky není ničím omezená a ztráty nikoho nebolí, jsou při oslabování měny všemocní.

Ovšem dnes jsou všemocní i v opačném směru. Důsledkem intervencí je, že ČNB disponuje téměř 150 miliardami dolarů (dnes asi 3,8 bilionu korun!) a její rezervy jsou tak v poměru k velikosti ekonomiky druhé největší v Evropě (po Švýcarsku). Intervence ale současně způsobily, že v zahraničních rukou jsou stamiliardy "horkých" korun, jichž se spekulanti chtějí zbavit, jakmile převládnou špatné zprávy a úrokový diferenciál k euru se (jako právě nyní) ztenčí. Proto probíhá výprodej, který českou měnu oslabil více než maďarský forint či polský zlotý. Podle zpráv z trhu však nejsou objemy obchodů nijak velké. V panice vyvolané zprávami o dopadu koronaviru se část zahraničních držitelů korun oslabené (v obou významech slova) měny zbavuje, a protože chybí protistrana, kurz letí dolů. Verbální intervence proto nic nezmohou. Příchod ČNB na trh by situaci naprosto změnil.

Proč k tomu ČNB nepřikročí, je otázka. Za sebe odpověděl Aleš Michl, relativní nováček v bankovní radě, který zastává ničím nezvratitelný názor, že kurz měny je tržní, a tudíž pro prodej rezerv nikdy ruku nezvedne. Nezmínil přitom, že současná "tržní" situace vznikla právě drastickým zásahem ČNB v letech 2013 až 2017, a radši se oddal snění na téma, jak obří devizové rezervy zhodnotit. Ostatní členové bankovní rady však, věřme, vnímají situaci, ve které ekonomika je. Hlavně to, že slabý kurz exportérům v době, kdy nejen že nemohou zvýšit dodávky, ale mají problém splnit i ty nasmlouvané, nijak nepomáhá. Na tom se ekonomové většinově shodnou. Kurz mířící k hodnotě 28 korun za euro − to už je propad o tři Kč oproti polovině února − k akci přímo vyzývá. Pokud však přesto ČNB zůstane na devizových rezervách sedět, měla by předefinovat jejich účel. Slova o tom, že se "někdy mohou hodit", totiž začínají znít směšně.

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru