Přísná karanténní opatření, která dočasně zastavila podnikání stovek tisíc živnostníků, ohrožují také existenci řady výrobních firem. Podle ankety Svazu průmyslu a dopravy mezi dvěma stovkami podniků má již třetina tuzemských firem problémy s likviditou, 40 procent pak čelí komplikacím při subdodávkách a distribuci výrobků.

Za nejefektivnější způsob pomoci od vlády považují zástupci podnikatelů takzvaný kurzarbeit. Při něm stát firmám přispívá na výplaty mezd, aby nemusely v krizi způsobené výpadkem tržeb nebo subdodávek hromadně propouštět.

Návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové počítá s tím, že výše mzdy zaměstnance, který pracuje alespoň jeden den v týdnu, zůstane na 60 až 80 procentech původní mzdy. Na polovinu z této částky pak firmě přispěje stát. Mzdy v posledních letech v Česku výrazně rostly a tvoří klíčovou část firemních nákladů.

30 procent

firem oslovených v anketě Svazu průmyslu a dopravy má již kvůli omezením způsobeným karanténou problémy s cash flow.

76 tisíc

firem využije v Německu kurzarbeit. Minulý rok to bylo jen 600 podniků. Počet lidí, kteří budou v tomto režimu pracovat, může podle odhadu německé vlády překročit dva miliony.

Tlak na vládu

O kurzarbeitu má v pondělí rozhodovat vláda, která to minulý týden odložila, což byznys dost znervóznilo. "Pokud bude vláda ještě týden váhat, tak řada firem, které nyní zavřou, už nikdy neotevře," varoval prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje potřebují firmy od vlády jednoznačný signál, co mohou čekat. "Jinak firmám nezbude než propouštět, protože by na sebe jinak musely vyhlásit insolvenci pro nedostatek cash flow," řekl Rafaj.

V anketě Svazu průmyslu uvedlo 70 procent tuzemských firem, že při omezení výroby na tři měsíce už budou mít velmi vážné problémy. Necelá čtvrtina jich uvedla, že nejsou při zásadním omezení výroby schopny přežít déle než jeden měsíc.

Hromadné propouštění 50 lidí zhruba z 300 zaměstnanců zatím kvůli dopadům epidemie koronaviru nahlásila na úřady práce třeba sklárna Moser v Karlových Varech. Omezila také výrobu, protože při ručním foukání skla nelze udržet úroveň hygieny, jaká je při riziku koronaviru nezbytná.

Pro množství zaměstnanců, na které by se mohl kurzarbeit vztahovat, bylo minulý týden klíčové zastavení výroby v mladoboleslavské automobilce Škoda Auto, která zaměstnává přes 30 tisíc lidí. Podobný krok udělali rovněž její konkurenti Hyundai a TPCA.

Související

Nejde ale jen o autoprůmysl či strojírenské firmy. O většinu zakázek přišla například i brněnská firma Expodesign, která organizuje výstavy. "Již nyní jsme si všichni bez rozdílu snížili plat na 20 tisíc korun hrubého, abychom přežili nadcházející tři měsíce. Pak uvidíme, co bude dál," uvádí zakladatel podniku Petr Sopoušek. Pokud peníze na mzdy od státu získá, výdělky svým zaměstnancům znovu dorovná.

Podpora podniků

Česká vláda připravuje ekonomický balíček na podporu tuzemské ekonomiky a podniků.
◼ Zavedení kurzarbeitu má zkrátit zaměstnancům při nedostatku zakázek pracovní dobu. Firma získá od státu část peněz na výplatu mezd, aby se zachránilo pracovní místo, které by jinak bylo zrušeno. Zaměstnanec přitom pracuje minimálně jeden den v týdnu. V Česku může být kurzarbeit ve výši 60 až 80 procent mzdy, na niž stát přispívá polovinou. Náklad pro státní rozpočet by byl v desítkách miliard korun.
◼ Vláda už schválila některá opatření na podporu živnostníků. Ti budou mít podobně jako zaměstnanci nárok na ošetřovné, pokud se starají o dítě do 13 let. Ošetřovné se bude vyplácet po dobu uzavření škol. Tyto změny má zítra na mimořádné schůzi schvalovat Poslanecká sněmovna.
◼ Stát také uhradí 80 procent mzdy lidem, kteří byli postiženi uzavřením obchodů a restaurací z důvodu karantény.
◼ Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová navrhla také odpustit živnostníkům na půl roku povinné platby na důchodové pojištění.

Možnost kurzarbeitu v Česku existuje od roku 2015. Na jeho prvním uplatnění za dobu jeho existence se dohodli na takzvané malé tripartitě odbory, zaměstnavatelé a ministerstvo práce a sociálních věcí. Vláda rozhodnutí odložila, protože premiér Andrej Babiš neměl jasno, jaké výdaje pro rozpočet by přinesl.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj minulý týden v rozhovoru pro HN odhadl, že půjde o desítky miliard korun.

Autoprůmysl zastavuje výrobu

Rozhodování kabinetu o kurzarbeitu bude probíhat v situaci, kdy už premiér Babiš avizoval schodek rozpočtu 200 miliard korun. Plná karanténa omezující ekonomiku podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly bude trvat minimálně do poloviny dubna. Hranice se otevřou ještě později a školy až začátkem června.

Zhruba pro třetinu tuzemského průmyslu navázaného na výrobu aut, který zaměstnává statisíce lidí, nevypadá moc povzbudivě víkendové vyjádření Herberta Diesse, generálního ředitele koncernu Volkswagen. Ten v příspěvku na síti LinkedIn naznačil, že odstávka výroby této firmy bude delší než dva týdny.

Zástupci Sdružení automobilového průmyslu včera v dopise premiérovi uvedli, že od pondělí v Česku svoji výrobu zastaví čtvrtina firem spojených s výrobou aut a více než polovina omezuje výrobu. "Představuje to ochromení více než 80 procent sektoru," uvedli zástupci sdružení.

Předseda nejsilnějšího odborového svazu Kovo Jaroslav Souček zároveň o víkendu vyzval majitele a manažery výrobních firem, aby kvůli koronaviru alespoň na dva týdny přerušili výrobu.

S přispěním Jana Prokeše

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru