Z hlediska počtu lidí nakažených koronavirem patří Německo k nejpostiženějším zemím na světě. Na konci týdne mělo kolem 20 tisíc případů nemocných. Hůře jsou na tom jen v Číně, Itálii, Íránu a Španělsku. Německu se ale daří v klíčové statistice, tedy v počtu lidí, které koronavirus zabil − takzvané smrtnosti. Poměr mrtvých z nakažených činí méně než 0,3 procenta. Je to řádově méně než v drtivé většině ostatních zemí včetně například Francie (smrtnost přes tři procenta) či Británie (přes čtyři procenta), o Itálii (8,3 procenta) nemluvě.

Podle odborníků Němci výborně zvládají to, co je pro překonání pandemie koronaviru klíčové − testují velký počet lidí. "Pro všechny země máme jednoduchý vzkaz: testujte, testujte, testujte," prohlásil generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Němci se touto radou skutečně řídí − každý týden na koronavirus otestují 150 tisíc lidí. To je víc, než dokázala Jižní Korea, která přitom bývá z hlediska boje s koronavirem dávána za vzor. České laboratoře od začátku rozšíření koronaviru otestovaly zhruba desetinu toho, co ty německé zvládly za týden. Nyní se počet provedených testů začíná zvyšovat s tím, jak se do nich zapojily například univerzitní laboratoře.

Německo přitvrzuje

Žádné skupinky

V Německu se na veřejnosti nesmí shromažďovat více než dvě osoby, pokud to není nezbytně nutné z pracovních nebo úředních důvodů. Domluvila se na tom kancléřka Angela Merkelová s premiéry jednotlivých spolkových zemí. Jednali pomocí videokonference. Výjimku mají osoby, které jsou členy jedné rodiny nebo spolu žijí v jedné domácnosti.

Obchody, školy, restaurace

Nadále platí, že v Německu jsou zavřené školy, venkovní i vnitřní dětská hřiště či restaurace. Z obchodů mají otevřeno pouze ty prodávající potraviny či léky.

Berte to vážně

"Je to vážné, tak to berte vážně," vyzvala kancléřka Merkelová spoluobčany. Prohlásila, že jde o největší výzvu, jaké Německo od konce druhé světové války musí čelit. Němci by podle ní měli z domu vycházet jen v nezbytně nutných případech.

Kancléřka v karanténě

Sama Angela Merkelová (65) bude v příštích dnech v domácí karanténě. U lékaře, který ji v pátek očkoval, se prokázala nákaza koronavirem. Šéfku německé vlády čeká v dalších dnech opakované testování.

Tím, že spousta Němců podstoupí testy a následně, pokud virus mají, musí zamířit do karantény, "mizí" značný počet lidí, kteří by jinak nákazu dále šířili. Člověk, který se nakazí, to zpočátku zpravidla vůbec neví, a onemocnění tak šíří dál. Zejména mladí lidé pak mívají jen zcela minimální příznaky, a nevědomky tak onemocnění rozšiřují.

Zároveň má ale Německo také štěstí v tom, že se koronavirem dosud nakazil jen velmi nízký počet starších lidí, kteří jsou vůči nemoci nejzranitelnější. Podobně jako v Česku se i do Německa koronavirus dostal především od osob, které byly lyžovat v severní Itálii. "V naprosté většině případů se jedná o osoby, kterým je méně než 80 let a které jsou v dobré kondici," prohlásil Matthias Stoll, profesor medicíny z univerzity v Hannoveru.

S tím, jak se virem postupně nakazí více starších lidí, počet úmrtí nejspíš poroste. "V Německu jsme stále teprve v relativně rané fázi šíření nákazy," upozorňuje profesor Hans-Georg Kräusslich, šéf oddělení virologie univerzitní nemocnice v Heidelbergu. Platí ale, že se země snaží toto riziko co nejvíc snížit právě zmiňovaným rozsáhlým testováním.

Němci jsou zároveň lépe než ostatní národy připraveni také na případný nárůst počtu pacientů, kteří se kvůli koronaviru octnou ve vážném zdravotním stavu. V německých nemocnicích je na každých 100 tisíc obyvatel k dispozici 29 lůžek schopných zajistit intenzivní péči, což je nejvíc ze všech zemí Evropské unie. V Česku je to 11 lůžek, což zhruba odpovídá průměru států EU.

Itálie, kterou onemocnění zasáhlo nejvíc, má podle této statistiky o lůžko víc než Česko. Na bohatém severu Itálie, kde je nákaza zdaleka nejhorší, je přitom lůžek s intenzivní péčí ještě výrazně více a tamní nemocnice podle odborníků patří k nejlepším v Evropě − přesto má tamní zdravotnický systém velké problémy šíření nemoci zvládat.

Německo má k dispozici 25 tisíc ventilátorů, což jsou přístroje, bez nichž pacienti nejhůře postižení koronavirem obvykle nepřežijí. Berlín jich nyní objednal dalších 10 tisíc. Česko má ventilátorů několik stovek − což je mnohonásobně méně i v přepočtu na obyvatele. Podle Romana Prymuly, který vede Ústřední krizový štáb, je to pro české potřeby dostačující.