◼ 11. září 2001

Útoky al-Káidy na Spojené státy si vyžádaly téměř tři tisíce obětí. Prezident George W. Bush vyzval Tálibán, aby vydal všechny vůdce al-Káidy, nebo "sdílel jejich osud".

◼ 9. prosince 2001

Ztráty na životech

koaliční vojáci 3562
vládní jednotky 65 600
Tálibán 67–72 000
al-Káida 2500
Islámský stát 2000
civilisté 38 500

Pod leteckými údery Američanů a jejich spojenců a tlakem afghánských jednotek na zemi režim Tálibánu zkolaboval. Jako poslední město opustili Kandahár na jihu země a vůdce hnutí mulla Umar přešel do ilegality v Pákistánu. Tam také zmizel i Usáma bin Ládin, hlava al-Káidy.

◼ květen 2003

Americký ministr obrany Donald Rumsfeld při návštěvě Kábulu oznámil, že "větší boje skončily a je čas na rekonstrukci země". V Afghánistánu tehdy bylo osm tisíc amerických vojáků.

◼ 9. října 2004

Dočasný šéf vlády Hámid Karzáí byl zvolen prezidentem v prvních svobodných volbách od roku 1969.

◼ červenec 2006

Tálibán obnovil útoky na Američany a vládní jednotky. Počet sebevražedných útoků se meziročně zečtyřnásobil na 139. V Afghánistánu explodovalo 1677 náloží odpalovaných na dálku.

◼ únor 2009

Nově zvolený prezident Barack Obama oznámil, že k 37 tisícům amerických vojáků přibude dalších 17 tisíc pro boj proti Tálibánu. Počátkem prosince 2009 Obama počet amerických vojáků zvýšil na téměř 100 tisíc.

◼ 1. května 2011

Vůdce al-Káidy Usáma bin Ládin byl zabit při útoku amerických jednotek v pákistánském Abbottábádu. Celou dobu se skrýval v Pákistánu.

◼ březen 2012

Tálibán rozhodl v lednu o otevření svého zastoupení v Kataru pro vyjednávání se Spojenými státy. O dva měsíce později byla kancelář opět uzavřena kvůli neochotě Američanů vyjednávat o výměně zajatců.

◼ květen 2013

Afghánské vládní jednotky převzaly zodpovědnost za bezpečnost ve všech provinciích. Západní jednotky se věnují hlavně výcviku místních sil a letecké a dělostřelecké podpoře. Ve stejný den Tálibán znovu otevírá svou katarskou kancelář.

◼ květen 2014

Prezident Barack Obama oznámil stažení většiny amerických jednotek do konce roku 2016. V Afghánistánu zůstává 9800 amerických vojáků.

◼ duben 2017

Spojené státy shodily největší konvenční bombu přezdívanou "matka všech bomb" na jeskynní útočiště bojovníků Islámského státu. Tato skupina bojuje nejen proti vládním jednotkám, ale i proti Tálibánu.

◼ leden 2018

Tálibán zahájil ofenzivu proti vládním jednotkám. Reagoval tak na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa znovu poslat americké vojáky do regionů na pomoc vládnímu vojsku. Jen v Kábulu při útocích sebevražedných atentátníků zahynulo 115 lidí.

◼ září 2019

Prezident Donald Trump na Twitteru oznámil, že zrušil tajné jednání s Tálibánem, poté co při minometném útoku zahynul jeden americký voják. Stalo se to jen týden poté, co hlavní americký vyjednavač Zalmay Khalilzad oznámil, že "v zásadě" došlo k dohodě s Tálibánem.

◼ 29. února 2020

Spojené státy podepsaly v katarském Dauhá dohodu s Tálibánem o dosažení míru v Afghánistánu.

Zdroj: Council on Foreign Relations

Nevzdali to. Bojovníci Tálibánu se považují za spasitele Afghánistánu, porážka od USA je nezlomila.
Nevzdali to. Bojovníci Tálibánu se považují za spasitele Afghánistánu, porážka od USA je nezlomila.
Foto: Reuters
Související