Pandemie koronaviru odstartovala přelévání pracovních sil, jaké Česko ještě nezažilo. Personální oddělení firem jsou přetížená už několik týdnů. Když vyřešila záležitosti kolem práce z domova, přišly první absence a také první propouštění. Situace zkouší pružnost zprostředkovatelů práce, kteří ji přirovnávají k poslední hospodářské krizi z let 2008 a 2009, byť je svým rychlým nástupem bezprecedentní. Nábor nových lidí se až na výjimky zastavil, protože nikdo neví, co bude dál, i proto, že na něj není čas. Z trhu práce ale jako vedlejší produkt vyrůstá řada projektů víceméně dobročinného charakteru. Reagují na potřeby firem i jednotlivců v nouzi.

Trh práce hledá balanc

Při velké nerovnováze na trhu práce se přesouvají celé skupiny lidí. Například pracovníci téměř ze zcela paralyzovaného gastrosegmentu a turismu se přesouvají do skladů e-shopů, do potravinářských řetězců nebo do kurýrních služeb. Ty teď nabírají nejvíc. Jinak se poptávka po pracovní síle skoro zastavila. Na portálech Jobs.cz a Práce.cz společnosti LMC klesl počet nových inzerátů až o dvacet procent.

Úplně stojí nábor lidí ze zahraničí, a to navzdory tomu, že personalisté jsou zvyklí pro něj běžně používat bezkontaktní on-linové nástroje. "Je to pro firmy citelná ztráta. Obracejí se na nás výrobní a logistické podniky, maloobchod nebo call centra s extrémní poptávkou po brigádnících," uvádí Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu společnosti Manpower. Pozastavily se též nové nástupy na administrativní pozice a většinou i zvyšování stavů. Váznou i rozjednaná výběrová řízení, protože personalisté řeší mimořádná opatření uvnitř firem a nemají čas. A zároveň není jisté, kdy krize skončí a v jakém stavu firmy na jejím konci budou. Jedinou výjimkou, kde se nábor nezastavil, je IT, které stále hledá velmi kvalifikované lidi i na klíčové pozice.

V tom, zda se už propouští, se personalisté neshodnou. Teoreticky jsou nejohroženější skupinou externisté, lidé v šedé zóně ekonomiky, zaměstnanci zajišťovaní agenturami a brigádníci. "O hromadném propouštění se nemluví, protože většina firem věří, že do dvou měsíců obnoví provoz. Je to velmi drahá věc vzhledem k odstupným a výpovědní době. Zatím se situace řeší buď vybíráním dovolené, převáděním lidí do stavu 'ošetřování člena rodiny', nebo překážkami na straně zaměstnavatele," říká Halbrštát.

Ani ve společnosti Manuvia, která hojně dodává pracovníky do výroby nebo skladů, propouštění dosud nezaznamenali. "Výroba spíše přistupuje k tomu, že nepřijímá nové zaměstnance nebo se pozastavuje, jako to například dělají top zaměstnavatelé typu Volkswagen, PSA nebo Jaguar na Slovensku," říká Ondřej Wysoglad, generální ředitel Manuvie.

Naopak Barbora Tomšová, headhunterka a ředitelka agentury Touchdown, označuje automotive sektor za nejzasaženější: "Největší krize je právě tam − poptávka po nových zaměstnancích je minimální. Propouštějí se agenturní pracovníci a snižují se náklady."

Budou vyšší odměny, ale i snížení mezd

Do finančního ohodnocení zaměstnanců se současná situace promítne ve dvou opačných směrech. Podle Ivo Novotného, senior managera firmy EY, zaměstnavatelé ocení své pracovníky zvýšenými příplatky za těžkosti při práci v karanténě, rozdají i mimořádné odměny za zvládnutí krize. O odměnách až do výše 100 procent mzdy hovoří i Radovan Hypš, ředitel portálu Jenpráce.cz.

Z dlouhodobého hlediska jsou ale předpovědi personalistů pesimistické. Tomšová predikuje zastavení růstu mezd, což bude souviset s poklesem náboru. "Klesne ve většině profesí. Otázkou je, na jak dlouho. Vzhledem k rychlému průběhu krize bych očekávala i rychlejší obrat. Pak bude potřeba odborníky otevřené novým postupům, se schopností lépe využívat moderní technologie, lidi s určitou dávkou pokory a ochotou pracovat v náročnějších podmínkách."

Zaměstnavatelé se podle Tomšové budou při ohodnocování svých lidí více zamýšlet nad poměrem výkon/efektivita. Bonusy vázané na výsledky firmy půjdou s těmito výsledky dolů automaticky. Dá se též očekávat, že firmy zredukují na minimum i nehmotné benefity, které dosud nabízely ve velkém.

"Ani za nejtěžších krizí nenastal plošný propad mezd, vždy jen stagnovaly. Teď by se to ale stát mohlo, pro tuto krizi nemáme precedent," zdržuje se podrobných odhadů Tomáš Ervín Dombrovský z LMC.

Krize neskončí propadem, bude spíš impulzem

Personalisté srovnávají aktuální situaci s hospodářskou krizí před dvanácti lety. Vývoj bude ale rychlejší. "Velké problémy nastanou u firem bez finančních rezerv, naopak se může očekávat rozvoj těch, které se rychle přizpůsobí. Uplatní se kreativita v používání technologií, ochota rychle měnit zavedené procesy, osekat zbytné výdaje. Kdo se rychleji přeorientuje na on-line, má větší šanci," shrnuje Tomšová a dává šanci hlavně dobře rozjetým projektům.

O něco optimističtější je Dombrovský: "Ekonomický dopad to mít bude. Ale očekávám spíš změnu ve smyslu přechodného zpomalení než dlouhodobý propad. Záležet bude na tom, jak to Česko zvládne v měsících poté, co se situace uklidní. Může to být naopak pro firmy extrémně silný impulz, který vyváží většinu ztrát."

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru