Když vítězný demokratický kandidát na prezidenta Barack Obama v květnu 2009 oznamoval, že Joe Biden je jeho volbou na viceprezidenta, zdůraznil, že "je odborníkem na zahraniční politiku". Biden byl předtím 26 let členem a několik let i předsedou zahraničního výboru Senátu. Měl vliv už na zahraniční politiku prezidenta Billa Clintona, například na postup jeho administrativy na Balkáně. V Obamově Bílém domě byl kromě jiného hlavním "styčným důstojníkem" v jednání s Ruskem a s Ukrajinou.

Pokud by se Biden stal prezidentem, Evropané by věděli, na čem jsou. Pro Evropskou unii by to znamenalo mnohem vstřícnější přístup, než jaký zažívá s Donaldem Trumpem, který unii vidí jako konkurenta. Rovněž pro NATO by Biden přinesl větší stabilitu. Pokračoval by v tlaku na spojence, aby plnili své finanční závazky, ale na rozdíl od současného prezidenta by to nepropojoval s ekonomickou politikou, jako je především Trumpova hrozba zavedení cel. Stejně jako Trump by ale Biden pokračoval ve snaze ukončit válku v Afghánistánu, už v Obamově Bílém domě chtěl Američany stáhnout.

Na rozdíl od Trumpa by se vrátil k Pařížské dohodě o klimatu a pravděpodobně by se snažil oživit dohodu o kontrole íránského jaderného programu. Jeho politika ohledně Ruska a Číny by nejspíše navázala na "dvoukolejní" přístup Obamovy administrativy − obecně se snažit o spolupráci, ale jasně hájit zájmy USA a Západu. Biden za Obamovu administrativu Rusku na jaře 2009 nabídl "reset" a uhnul Moskvě s protiraketovým štítem v Evropě. Po anexi Krymu ale jeho vstřícnost vůči Putinovu Rusku rychle skončila.

Související