Kdo by si pomyslel, že se v české populaci stane rouška častěji diskutovaným tématem než letiště? Podle počtu tweetů zveřejněných během uplynulých dvou dnů přesně toto nastalo. Přitom ze stejných dnů loňska lze na Twitteru najít jedinou zmínku o roušce − bederní.
Výskyt nového viru mění životní rituály a rouška se stává jedním ze symbolů této změny. Na neschopnost vlády zajistit základní pomůcku pro naši ochranu momentálně reagujeme kreativitou, disciplinovaností a smyslem pro humor. Virus ovšem vymazal nejen letiště z našich myslí, ale také skoro celou leteckou dopravu z odvětvové mapy české ekonomiky. Spolu s odvětvími cestovních kanceláří, restaurací, ubytovacích služeb, sportovních a kulturních činností a dalšími.
Rychlost, s jakou se stav ekonomiky zhoršuje, vyvolává reminiscence na rok 2009, i když jeho tehdejší příčiny byly diametrálně odlišné. A stejně jako tenkrát je namístě otázka, kdy a jak se z propadu vyhrabeme. Bude ekonomický vývoj kopírovat písmeno "V" s rychlým odrazem ode dna, či "U" s pozvolnějším obratem? Nebo snad dokonce položené "J", symbolizující nekonečné čekání na zlepšení?
Jakožto exportní ekonomika jsme téměř z poloviny závislí na poptávce ze zahraničí, ovšem zbylou polovinu máme šanci ovlivnit. Zajištění dostatku finančních zdrojů pro podniky a podnikatele je zásadní a nemusí být největším problémem. Největším problémem se může ukázat frustrace lidí, kteří dostávají chléb, ale chybí jim hry. Brzké, byť postupné povolování až na doraz utažených šroubů protivirových opatření bude vyžadovat politickou odvahu, ale stane se potřebností. Kvůli ekonomice i psychickému zdraví národa.
