Deset let čelí okresní nemocnice tlaku na zrušení, dostávají méně peněz na modernizaci, nákaza koronavirem ale ukazuje, že se mohou v podobných krizích stát nepostradatelnými. "Upozorňovali jsme, že to není taktické a je dobré mít je v záloze, když se něco stane," řekl HN plzeňský hejtman Josef Bernard (za ČSSD). Právě v menších nemocnicích nyní hejtmani dokážou za pár desítek hodin vytvořit stovky lůžek, kde se odborníci postarají o pacienty postižené koronavirem. Taková zařízení mohou vzniknout například v České Lípě, Uherském Hradišti, v Prostějově.

Česká vláda v současnosti zatím počítá, že pacienti s těžkým průběhem nemoci způsobené koronavirem budou umisťování do nemocnic, které stát pro tento účel vybral začátkem týdne. Necelou stovku míst v Praze zajistí lékaři z Homolky a Motola, zatím 30 lůžek s přístroji na podporu dýchání pak připravila také brněnská nemocnice u svaté Anny. Další lůžka má zajistit i bohumínská nemocnice, která pro nakažené koronavirem vyčlenila dosavadní jednotku intenzivní péče.

Přesto se jednotlivé kraje republiky připravují na riziko skokového nárůstu nakažených. Do značné míry kvůli tomu, že ministerstvo zdravotnictví nedokázalo včas sehnat dostatek respirátorů a roušek, velká část hejtmanů aktualizovala své pandemické krizové plány a spočítala si, o kolik pacientů se dokáže postarat.

"Máme 150 lůžek, kam můžeme nemocné umístit. V Uherském Hradišti by byla pro pacienty s koronavirem celá nemocnice. Pokud by to nestačilo, začali bychom vytvářet kapacity i jinde," řekl HN zlínský hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL). Platí to také pro Prahu, ta ovšem nemá vlastní nemocnice a musela by improvizovat. "Máme nabídku prostor v Psychiatrické nemocnici Bohnice, v ochranném systému metra a v krajním případě též tělocvičny škol, které disponují kuchyní," uvedl možná řešení ředitel zdravotnického odboru pražského magistrátu Martin Ježek.

Pro obyvatele středních Čech jsou spádové pražské nemocnice, přesto hejtmanství počítá také s případným vyčleněním asi stovek lůžek pro pacienty. "Doufáme, že takové scénáře však nebudou potřeba," řekla jihočeská hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD). Její kraj je schopen vyčleněním jedné nemocnice vytvořit až 307 lůžek pro pacienty s koronavirem.

Důležité ale je i to, o kolik nemocných ve vážném stavu se kraje dokážou postarat. Koronavirus napadá plíce a pacienti s nejhorším průběhem musí být napojeni na plicní ventilátory. I ty proto nyní kraje počítají. "Celkem máme pro pacienty na ventilátorech 75 lůžek. Dalších 160 lůžek by mohlo být na jednotkách intenzivní péče," uvedl pardubický hejtman Martin Netolický (ČSSD). Liberecký kraj počítá s vytvořením 60 lůžek doplněných přístroji pro podporu dýchání, Plzeňský a Olomoucký kraj počítají každý se zajištěním stovky takových postelí.

Takové změny v nemocnicích zaberou podle hejtmanů nižší desítky hodin a zasáhnou mnohé zdravotníky. Aby mohla dočasná infekční oddělení vzniknout, musí nemocnice přesunout jiné pacienty a vytvořit místo pro nakažené. Postupně tak mohou podle potřeby zvětšovat kapacity pro případy koronaviru. Například v Liberci už od začátku týdne omezují neakutní péči, aby byli připravení na skokový nárůst pacientů.

Druhá následná vlna se má týkat lékařů a sester − specialisté na péči se soustředí do provizorních koronavirových center a ostatní se postarají o běžné pacienty. "Také starší doktoři a sestry, kteří patří do rizikové skupiny, bychom přeřadili do jiných nemocnic. K nakaženým bychom přesunuli nerizikové skupiny zdravotníků," upozornil plzeňský hejtman Josef Bernard.

Kvůli nedostatku lůžek pro pacienty s koronavirem vybudovala Čína koncem ledna během 10 dnů provizorní nemocnici s tisíci postelemi. Po nedávném opadu tamní epidemie se začalo zařízení zase rušit. Naopak zásadní problém s nedostatkem lůžek pro všechny potřebné řeší v současnosti Itálie. V zemi jsou nyní desítky tisíc pacientů s koronavirem a lékaři mají problém najít místo pro ty s vážnými příznaky nemoci.