Proč si ČSSD před dvěma lety vydupala na Andreji Babišovi pro Jana Hamáčka právě post ministra vnitra, nebylo až do uplynulé neděle vlastně moc jasné. Třeba kauza Čapí hnízdo projela šetřením jako nůž máslem a lupu si vzala až justice. Ale s epidemií koronaviru se Hamáček konečně našel. "Zpátky v ringu", "suverénně nejkompetentnější", "dokonce působil státnicky", "maršál proti koronaviru" − takovou vlnu chvály na sociálních sítích vyvolal šéf vnitra svým vystupováním na tiskovkách vlády v posledních dnech. V červené mikině a džínách se mu jako ráznému šerifovi podařilo srozumitelným, klidným a důvěryhodným apelem přimět Čechy k rozumu a k dodržování nařízené karantény. Dříve vysmívaný Babišův "přívěšek" zazářil i policejním zátahem proti šmelině s nedostatkovými respirátory a rouškami. S Poláky řeší fronty kamionů na hranicích. A s Čínou dojednal klíčovou dodávku zdravotnického proviantu. Škoda jen, že premiér jako obvykle udělal maximum, aby organizačně zdatný Hamáček nemohl řídit Ústřední krizový štáb.

Ke spekulacím o možné resuscitaci ČSSD nebo jejím odklonu od hnutí ANO však zatím není důvod. Zaprvé, koronavirová krize zvýraznila jen kontrast mezi lídry obou vládních uskupení. Dala publiku nahlédnout, kdo z politiků na pódiu ve Strakovce uvažuje ve stavu nouze věcně a kdo si neodpustí vířit dokola pěnu, z níž se dají snadno kupit vzdušné zámky. Pořád to ale neznamená víc než zjevení jednookého mezi slepými.

Zadruhé, do sněmovních voleb na podzim příštího roku je ještě daleko. Takže ČSSD si teď pod sebou vládní větev řezat nepotřebuje. A zatřetí: Hamáček je až příliš zapleten do čínských plánů Miloše Zemana (které mu ale nyní paradoxně mediálně pomohly). Jen co šéf sociálních demokratů zazářil ve válce s virem čínského původu, už mu přistřihává křídla vděčnost prezidentovi za zprostředkování zajištění pomoci z Číny. Dokud ovšem bude mít Hrad Hamáčka s Babišem na jedné − čínské − lopatě, nemůže být o emancipaci ČSSD řeč.