Vrchol v šíření nákazy koronavirem by v Itálii mohl nastat tuto neděli. Poté by se už mohl počet nakažených lidí začít snižovat, odhadlo několik expertů oslovených deníkem Il Corriere della Sera. Znamenalo by to, že se v zemi uzdraví více lidí, než se jich nově nakazí. Dosažení vrcholu nákazy je důležité pro posouzení, jestli velmi přísná opatření, která Itálie zavedla, zafungovala. Zároveň by se začalo ulevovat přetíženému italskému zdravotnictví.

"Pokud lidé skutečně respektovali všechna omezení zavedená vládou, jejich efekt by se měl během několika týdnů dostavit," prohlásil Alessandro Vespignani z bostonské Northeastern University. Připomněl, že Itálie tvrdě omezila vycházení v celé zemi ve středu 11. března, v Lombardii, která je nejvíce zasaženým regionem, ještě o tři dny dříve. Od této neděle by se tak měla situace začít zlepšovat. V městečku Codogno, kde nákaza začala, už několik dní nemají žádného nového pacienta.

Italové mohou, podobně jako Češi, vycházet jen do práce, k lékaři nebo za jinými nezbytně nutnými účely. Zavřené jsou školy, restaurace či velká většina obchodů, stát zrušil veřejné akce. Celkově jsou omezení v Itálii přísnější než v Česku. Podle dostupných údajů bylo včera v Itálii nejméně 26 tisíc nakažených. Viru podlehlo nejméně 2500 lidí.

Roberto Burioni z milánské univerzity Vita-Salute San Raffaele je ale skeptičtější. "Není možné přesně odhadnout, kdy k vrcholu nákazy dojde," prohlásil. Věří, že to bude nejpozději během několika málo týdnů. Massimo Galli, primář oddělení infekčních nemocí milánské nemocnice Sacco di Milano, deníku La Republica řekl, že vrchol epidemie přijde nejdříve za dva týdny.

Všichni odborníci se ale shodují, že klíčové bude, co se stane poté, co nových případů přestane přibývat. Lidé budou muset ještě nějakou dobu respektovat přísná omezení. "Pokud povolíme, přijdou další vrcholy nákazy. Jediné, na čem záleží, je zůstat doma a epidemii potlačit. Protože virus sám nemá nohy, aby se mohl šířit," připomíná profesor Burioni.

Překonání vrcholu nákazy je zásadně důležité z pohledu italského zdravotnictví. To patří na severu Itálie, kde je hlavní ohnisko onemocnění, k nejlepším v Evropě. I tak ale nemocnice nemají dostatek kapacit, aby se postaraly o všechny nakažené. Situaci zhoršuje fakt, že Italové patří k nejstarším národům na světě. Přitom koronavirus způsobuje nejhorší onemocnění právě u starších lidí a tím se výrazně zvyšuje nápor na zdravotnický systém. Obava, aby lékaři a nemocnice pod tíhou tisíců akutních případů nezkolabovali, byla jedním z hlavních důvodů, proč země jako Itálie, Česko či Španělsko omezily volný pohyb osob. Cílem je, aby spolu lidé přicházeli do styku co nejméně a šíření viru se tak zpomalilo, až zastavilo.

Související

Velká Británie a částečně také Nizozemsko a Švédsko zvolily jiný přístup. Britové se snažili pouze snížit počet nakažených tím, že vyzvali k izolaci všechny, kteří cítili příznaky chřipky, a staré lidi. Neuzavřeli ale žádné školy, restaurace či obchody ani lidem nenařídili zůstat doma. Vláda počítala s tím, že se nemocí nakazí drtivá většina občanů, ale ty starší se jí podaří izolovat, takže britské zdravotnictví nápor nemocných zvládne. Velká míra nákazy by navíc s velkou pravděpodobností vedla k tomu, že by si lidé na onemocnění vytvořili imunitu.

Koronavirus se ale v Británii šíří mnohem rychleji, než vláda očekávala. Premiér Boris Johnson se proto ocitl pod velkým tlakem, aby zasáhl − podle kritiků britské zdravotnictví pod náporem vážně nemocných lidí zkolabuje a zbytečně zemřou stovky tisíc lidí.

Johnson nyní svůj přístup změnil. Včera vyzval Brity, aby spolu byli jen ve zcela nejnutnějším kontaktu. Jde ale o výzvu, nikoliv o nařízení jako v Česku, Itálii či ve Francii. Vláda drží kurz v tom, že stále nezavřela školy či obchody ani nezrušila veřejné akce. Britům ale doporučila, aby na ně nechodili a aby se co možná nejvíce zdržovali doma.

Alessandro Vespignani připomíná, že nebezpečí koronaviru skutečně pomine teprve tehdy, až vědci vyvinou vakcínu. To bude podle dnešních odhadů trvat řadu měsíců. "Bude trvat nejméně rok a půl, než budeme mít vakcínu, kterou budeme moci použít," prohlásil Anthony Fauci, ředitel amerického Národního institutu pro alergie a infekční onemocnění.

Poté co pominou současná omezení, dá se jen těžko očekávat, že se život ihned vrátí k normálu. "Těžko si představit, že zase půjdeme do klubu tančit s dalšími čtyřmi sty zpocenými lidmi," předpovídá profesor Vespignani.

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru