Vrchol šíření nákazy koronavirem by v Itálii mohl nastat tuto neděli. Poté by se už mohl počet nakažených lidí snižovat, odhadlo několik expertů oslovených deníkem Il Corriere della Sera. Znamenalo by to, že se v zemi uzdraví více lidí, než se jich nově nakazí. Dosažení vrcholu nákazy je důležité pro posouzení, jestli velmi přísná opatření, která Itálie zavedla, zafungovala. Zároveň by se začalo ulevovat přetíženému italskému zdravotnictví. 

"Pokud lidé skutečně respektovali všechna omezení zavedená vládou, jejich efekt by se měl během několika týdnů dostavit," prohlásil Alessandro Vespignani z bostonské Northeastern University. Připomněl, že Itálie tvrdě omezila vycházení v celé zemi ve středu 11. března, v Lombardii, která je nejvíc zasaženým regionem, ještě o tři dny dříve. Od této neděle by se tak měla situace začít zlepšovat. V městečku Codogno, kde nákaza začala, už několik dní nemají žádného nového pacienta.

Italové můžou, podobně jako Češi, vycházet jen do práce, k lékaři nebo za jinými nezbytně nutnými účely. Zavřené jsou školy, restaurace či velká většina obchodů, stát zrušil veřejné akce. Celkově jsou omezení v Itálii přísnější než v Česku.

Roberto Burioni z milánské univerzity Vita-Salute San Raffaele je ale skeptičtější. "Není možné přesně odhadnout, kdy k vrcholu nákazy dojde," prohlásil. I on ale věří, že to bude nejpozději během několika málo týdnů. Massimo Galli, primář oddělení infekčních nemocí milánské nemocnice Sacco di Milano, tvrdí, že vrchol epidemie přijde nejdříve za dva týdny, odhadl pro deník La Repubblica.

Všichni odborníci se ale shodují, že klíčové bude, co se stane poté, co nových případů přestane přibývat. Lidé budou muset ještě nějakou dobu respektovat přísná omezení. "Pokud povolíme, přijdou další vrcholy nákazy. Jediné, na čem záleží, je zůstat doma a epidemii potlačit. Protože virus sám nemá nohy, aby se mohl šířit," připomíná profesor Burioni.

Překonání vrcholu nákazy je zásadně důležité z pohledu italského zdravotnictví. To na severu Itálie, kde je hlavní ohnisko onemocnění, sice patří k nejlepším v Evropě. I tak ale nemocnice nemají dostatek kapacit, aby se postaraly o všechny nakažené. Situaci zhoršuje fakt, že Italové patří k nejstarším národům na světě, přičemž koronavirus způsobuje nejhorší onemocnění právě u starých lidí. To výrazně zvyšuje nápor na zdravotnický systém.

Právě obava, aby lékaři a nemocnice pod tíhou tisíců akutních případů nezkolabovali, vedla země jako Itálii, Česko či Španělsko k omezení volného pohybu lidí. Cílem je, aby spolu občané přicházeli do styku co nejméně a šíření viru se tak zastavilo.

Velká Británie a částečně také Nizozemsko a Švédsko zvolily jiný přístup. Britové se snažili pouze snížit počet nakažených tím, že vyzvali k izolaci všechny, kteří cítili příznaky chřipky a staré lidi. Neuzavřeli ale žádné školy, restaurace či obchody ani lidem nenařídili zůstat doma. Vláda počítala s tím, že se nemocí nakazí drtivá většina občanů, ale ty starší se jí podaří izolovat, takže britské zdravotnictví nápor nemocných zvládne. Velká míra nákazy by navíc s velkou pravděpodobností vedla k tomu, že by si lidé na onemocnění vytvořili imunitu.

Koronavirus se ale v Británii šíří mnohem rychleji, než vláda očekávala. Premiér Boris Johnson se tak ocitl pod velkým tlakem, aby zasáhl – podle kritiků britské zdravotnictví nemůže nápor nemocných vydržet a zbytečně tak zemřou stovky tisíc lidí. Johnson nyní svůj přístup změnil – včera vyzval Brity, aby spolu byli v tom jen zcela nejnutnějším kontaktu. Jde ale o výzvu, nikoliv o nařízení jako v Česku či v Itálii. Vláda také v Británii nezavřela školy či obchody, ani nezrušila veřejné akce. Britové by na ně ale podle ní neměli chodit.

Alessandro Vespignani připomíná, že nebezpečí koronaviru skutečně pomine teprve tehdy, až vědci vyvinou vakcínu. To bude podle dnešních odhadů trvat řadu měsíců. "Bude trvat nejméně rok a půl, než budeme mít vakcínu, kterou budeme moci použít," prohlásil Anthony Fauci, ředitel amerického Národního institutu pro alergie a infekční onemocnění.

Poté, co pominou současná omezení, dá se jen těžko očekávat, že se život ihned vrátí k normálu. "Těžko si představit, že zase půjdeme do klubu tančit s dalšími čtyřmi sty zpocenými lidmi," předpovídá profesor Vespignani.