Brusel to nezvládl," řekl český premiér Andrej Babiš na jedné z řady vládních tiskových konferencí ke koronaviru minulý týden. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch na TV Barrandov přitakával moderátorově poznámce, jak Evropská unie zaspala. Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) přidal kritiku, že se krizový tým Evropské komise schází jen jednou týdně a "EU prostě nedělá dost".

Tempo se od té doby zrychlilo. Státy EU víc ladí svoje kroky, což dokazuje včera oznámený záměr uzavřít pro cizince na třicet dnů vstup do schengenského prostoru. Ten budou lídři unijních zemí schvalovat dnes. Pocit, že instituce EU při nástupu pandemie selhaly, však ve veřejnosti zůstává.

Kritika částečně míjí terč. Orgány EU nemají v oblasti veřejného zdraví exkluzivní pravomoce, a mohou proto dělat jen to, o co je požádají členské státy. Ty se podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové na hlavní úřadovnu EU až do konce minulého týdne neobracely. Příkladem je i česká vláda: svoje kroky koordinovala maximálně jen se sousedy a do Bruselu vše oznamovala jako hotovou věc.

Instituce EU však promeškaly příležitost, jež by se dala nazvat "Prodiho momentem". Když v roce 2002 Česko zasáhly ničivé povodně, tehdejší předseda Evropské komise Romano Prodi sedl do vrtulníku a v holinách a pláštěnce se proletěl nad zaplavenou zemí. Když vystoupil, řekl několik slov účasti s oběťmi a slíbil finanční pomoc. V té době přitom Česko ještě ani nebylo členem EU. "Rozšíření se dnes stalo faktem," okomentoval to tehdejší český premiér Vladimír Špidla.

Prodiho nástupkyně ve funkci naproti tomu ještě v pondělí 9. března věnovala koronaviru jen půldruhé minuty při bilancování prvních sto dní nové komise, a když byla dotazy bruselských zpravodajů donucena se k epidemii vrátit, řekla pouze, že je v "úzkém kontaktu" s vedením Evropské centrální banky, a pochválila svůj vlastní koronavirový tým, který se schází "jednou týdně". Bylo to přitom jen několik hodin předtím, než italská vláda vyhlásila celonárodní karanténu a zavřela zemi.

Teprve v pátek 13. března představila komise první kroky, kterými se snažila pomoci nejzasaženějším zemím. "Tehdy řekla (von der Leyenová, pozn. red.), co mělo zaznít dříve a z Říma, ne z Bruselu − že jsme dnes všichni Italové," komentoval to pro HN vysoce postavený polský euroúředník v komisi.

Ze strany šéfky unijní exekutivy přitom nejde o nedostatek empatie. Když se na turecko-řeckou hranici začaly tlačit tisíce uprchlíků a žádaly vstup do Schengenu, von der Leye­nová odletěla do Řecka, aby osobně podpořila tamní úřady a zeptala se jich, co potřebují. Covid-19 ale vedení EU zjevně zaskočil.

Nyní koronavirový tým komise pracuje nepřetržitě. Brusel už uvolnil rozpočtová pravidla a zákaz státní pomoci, aby členské státy mohly podpořit svoje ekonomiky. Nevyčerpané regionální fondy by se nyní měly vracet národním vládám a uvolnit by se měla pravidla převodu peněz mezi jednotlivými programy. Platí také zákaz vývozu respirátorů mimo EU a komise se s vládami Německa a Francie dohodla, že přestanou blokovat prodej chybějícího lékařského vybavení Itálii. Další kroky mají následovat.