Lékaři v Česku zřejmě brzy začnou testovat experimentální lék remdesivir, který by mohl pomoci pacientům bránit se novému koronaviru. Vyvinula ho americká farmaceutická společnost Gilead, která jej původně chtěla použít proti ebole.

"Máme možnost požádat o tento lék," uvedl na nedělní tiskové konferenci náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.

Popsal, že žádost je poměrně komplikovaná, protože zatím to není standardní a schválený lék. Pacient proto musí podepsat informovaný souhlas − pokud by však byl ve velmi vážném stavu, tak ho za něj podepíše zákonný zástupce. "Následně bude pomocí webové aplikace poslána žádost do Spojených států amerických, kde každý den zasedá komise, která vyhodnocuje pacienty, kteří o lék žádají," vysvětlil Prymula na tiskové konferenci. Lék se tak nebude případně používat plošně, ale dostane se jen k vybraným nemocným ve vážném stavu.

Daniel O'Day

Šéf společnosti Gilead vystudoval biologii a delší dobu pracoval pro švýcarský koncern Roche.

Po svém nástupu do čela Gileadu se věnoval především akvizicím firem, jejichž léčiva považuje za perspektivní. Začátkem letošního března zaplatil skoro pět miliard dolarů za ještě mladou biotechnologickou firmu Forty Seven vyvíjející slibný lék na léčbu zhoubného onemocnění krvetvorby.

Loni získal za skoro čtyři miliardy dolarů dvaadvacetiprocentní podíl v belgické biotechnologické firmě Galapagos.

Podle Prymuly mají pacienti v Česku naději, že se k léku opravdu dostanou. "Myslím si, že máme poměrně dobrou pozici v tom, že je tady vazba na spoluobjevitele léku, takže nám bylo přislíbeno, že v nutném případě tento lék dostaneme," dodal v narážce na to, že látku remdesivir před několika lety vyvinula skupina vědců, v jejímž čele stál Čech Tomáš Cihlář, žák předního českého biochemika Antonína Holého.

První výsledky v dubnu

Od vypuknutí epidemie nového typu koronaviru farmaceutické společnosti po celém světě vynakládají stále více úsilí do hledání léku. Právě přípravek remdesivir z laboratoří amerického Gileadu považují mnozí experti za nejnadějnější, protože by se k velkému počtu pacientů mohl dostat vůbec nejdříve.

Remdesivir se v současné době nachází ve druhé fázi klinických zkoušek. Původně byl vyvinut a nasazen v boji s ebolou − krvácivou horečkou, jež je jednou z nejnebezpečnějších nákaz, s jakou se kdy lidstvo setkalo. Poprvé se objevila v roce 1976 v rovníkové Africe.

Proti ebole se remdesivir ale příliš neosvědčil. Mnohem lepší účinek prokázal při léčbě choroby SARS, jak se označuje syndrom náhlého selhání dýchání. Epidemii, která zachvátila východ Asie v polovině listopadu 2002, měl na svědomí také koronavirus, ale jiného typu. Nemoci způsobené virem SARS­-CoV tehdy podlehlo téměř 10 procent nakažených a u většiny pacientů měla velmi závažný průběh, připomíná americký časopis Forbes.

Přípravek remdesivir, podobně jako různé léky na AIDS, blokuje enzym, bez něhož se virus nemůže rozmnožovat. Během pokusů na zvířatech prokázala podle společnosti Gilead účinná látka, kterou remdesivir obsahuje, relativně široký antivirální účinek. Mimo jiné také vůči původci choroby MERS, podobné infekci SARS. Pro americké výzkumníky je to indicie, že přípravek by mohl účinně působit i proti současnému koronaviru.

"Remdesivir by mohl výrazně zmírnit příznaky choroby, zachránit životy hospitalizovaných pacientů a zabránit šíření nemoci mezi zdravotníky. A možná by taky mohl omezit komunitní šíření," uvedl pro britský deník Guardian Timothy Sheahan, virolog z americké University of North Carolina. Varoval ale, že širší použití této látky závisí na tom, zda uspěje v klinických testech.

Společnost Gilead už tento experimentální přípravek začala testovat na pacientech v USA, Číně, Japonsku a Itálii a vůbec naposledy také ve Španělsku.

První nakažený v USA, pětatřicetiletý muž, se po podání léku uzdravil a už opustil nemocnici. Dostalo ho také 14 Američanů, kteří se nakazili na výletní lodi Diamond Princess a léčili se v Japonsku.

"Byli kriticky nemocní. Jejich průměrný věk byl 75 let. Mnoho z nich by pravděpodobně brzy zemřelo. Po dvou týdnech nikdo nemoci nepodlehl a více než polovina z nich se už uzdravila. Je to úžasné," popsal pro americký deník Wall Street Journal specialista na plicní choroby Ricard Childs. Několik jich je ale stále ve velmi vážném stavu. "Chvíli nám potrvá, než zjistíme, jaký byl dopad tohoto léku," dodal.

Deník popisuje, že Childs si na půdě americké ambasády v Tokiu doslova postavil "válečný pokoj", kde studoval rentgenové snímky plic, výsledky z laboratoří a dřívější zdravotní potíže všech 14 Američanů, kteří byli vybráni pro testy. Očekává se, že Gilead zveřejní první výsledky testů v dubnu.

Zvyká si na slávu

Společnost Gilead byla založena v roce 1987. Nyní ji vede Daniel ­O'Day, rodák z Texasu s irskými kořeny, který je v nejvyšší výkonné funkci asi rok. Díky remdesiviru se tak rázem stal slavným.

"Během krátké doby byl katapultován do světel ramp," píše německý list Handelsblatt. Šestapadesátiletý manažer přitom nemá s vývojem remdesiviru nic společného, ale jako šéf firmy z něj může mít obrovský prospěch. Společnost Gilead dosahuje ročního obratu kolem 20 miliard dolarů. Na současné pandemii vyvolané koronavirem může hodně vydělat a podstatně tuto sumu zvýšit.

Americká firma má dlouholeté vazby na Česko. V 90. letech odkoupila licence ke komerčnímu využití několika látek, které objevil přední český biochemik Antonín Holý.

I díky němu firma zaznamenala svůj vůbec první úspěch. Bylo to s přípravkem viread, který se dostal na trh v roce 2001. Obsahuje léčivou látku tenofovir, která pochází z laboratoří Holého. Lék dokáže zpomalit rozvoj nemoci AIDS u lidí nakažených virem HIV. Holého látka je součástí i dalších léků, které Gilead prodává. Jsou to například truvada či atripla, které se používají v boji proti HIV.

Šestapadesátiletý manažer Daniel O‘Day nemá s vývojem remdesiviru nic společného, ale jako šéf firmy z něj může mít obrovský prospěch.
Šestapadesátiletý manažer Daniel O‘Day nemá s vývojem remdesiviru nic společného, ale jako šéf firmy z něj může mít obrovský prospěch.
Foto: Profimedia
Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru