Epidemie koronaviru s sebou kromě všech ostatních strastí přinesla i velkou právní nejistotu pro podnikatele, firmy i jejich zaměstnance. Týdeník Ekonom proto připravil ve spolupráci s několika renomovanými právními kancelářemi on-line poradnu, která vám pomůže orientovat se v tom, co můžete, musíte a nesmíte v současné situaci dělat.

V průběhu několika posledních dnů jste pokládali otázky, níže na ně najdete odpověď.

Bezplatnou on-line právní poradnu nabízí například i advokátní kancelář Frank Bold, tým jejích právníků v ní zodpověděl už více než 100 dotazů, které lze najít v databázi na webu. Dotazy z oblasti rodinného práva, týkající se třeba ošetřovného, zodpovídá Unie rodinných advokátů. Návody, jak řešit potíže způsobné pandemií koronaviru, nebo vzory smluv lze najít i na webu Právo v roušce.

 

Online rozhovor

Online rozhovor byl ukončen. Již nelze položit nový dotaz.
Horák Pavel
Dovezli jsme z Nizozemí z páteční burzy kamion květin a v sobotu vznikl zákaz prodeje, v pondělí byl sice povolen (premiér a jeho fond vlastní největší prodejní řetězec), ale malé krámky mají zavřeno a my zboží vyházíme do kontejnerů. Máme nějakou šanci na náhradu? Děkuji, Horák
Souvisí to s otázkou případné odpovědnosti státu za škodu způsobenou na základě opatření přijatých v souvislosti s šířením koronaviru COVID-19. Tuto oblast upravuje zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, konkrétně § 36 tohoto zákona, podle kterého (odst. 1) platí, že "Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 4) prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám." Výše uvedená objektivní odpovědnost státu je založena na současném splnění zákonných předpokladů vzniku škody, jimiž je 1. provedení krizového opatření, 2. vznik škody a 3. příčinná souvislost mezi krizovým opatřením a vznikem škody. Odpovědnost státu je vyloučena, je-li prokázáno, že poškozený si způsobil škodu sám. Hned na začátku je nutno upozornit na to, že zákon se nevztahuje na náhradu škody vzniklou v období do vyhlášení stavu nouze (12. 3. 2020, 14:00), neboť krizovým opatřením zákon rozumí až právě kupříkladu vyhlášení nouzového stavu. Škodu vzniklou před vyhlášením stavu nouze proto nelze dle § 36 zákona č. 240/2000 Sb. uplatňovat. Právo na náhradu škody (škody skutečné včetně ušlého zisku) mají dle uvedeného ustanovení zákona právnické a fyzické osoby, přičemž zákon tento výčet nijak neomezuje (může tedy jít o kohokoliv). Nárok je nicméně nejdříve třeba uplatnit písemně u příslušného orgánu krizového řízení, a to do 6 měsíců od doby, kdy se fyzická nebo právnická osoba o škodě, kterou je možné objektivně vyjádřit v penězích a důvodně uplatnit u soudu, dozvěděla, nejdéle však do 5 let od vzniku škody, jinak nárok zaniká (§ 36 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb.). Přitom platí, že nárok zaniká uplynutím té lhůty, která skončí dříve – proto je třeba nárok uplatnit v uvedené šestiměsíční lhůtě. Žaloba podaná u soudu bez toho, aniž by byl nárok písemně uplatněn, bude soudem zamítnuta. V civilním řízení není žalobce osvobozen od úhrady soudního poplatku, který bude vyměřen vzhledem k výši požadované náhrady, v souladu se zákonem o soudních poplatcích. Jde-li o orgán krizového řízení, u kterého je třeba nárok uplatnit, jsme toho názoru, že se bude s největší pravděpodobností jednat o Ministerstvo vnitra, případně Ministerstvo financí (doporučujeme nárok uplatnit u obou). Je nicméně vhodné upozornit na to, že uvedená právní úprava nebyla historicky ještě nikdy využita a není tedy jasné, jak se k ní bude stát, resp. soudy v praxi stavět. Je tedy možné, že výklad bude spíše restriktivní, proto zdůrazňujeme, že v tento moment nelze s jistotou tvrdit, zda výše uvedený mechanismus náhrady škody bude možné vztáhnout na současnou situaci s epidemií koronaviru. V této chvíli proto zatím doporučujeme, aby si podnikatelé průběžně vyčíslovali jim vzniklé škody, včetně ušlého zisku, který jim vznikl v přímém důsledku zavedených opatření. Nad rámec této náhrady škody, která je v současné chvíli nejistá, dále upozorňujeme na další instrumenty, které má vláda zavádět na pomoc živnostníkům v jejich současné situaci. Byla již řeč o bezúročných půjčkách pro podnikatele, dále má Česká republika obdržet dotační podporu pro živnostníky od Evropské Unie, která bude rozdělována ze strany státu. I zde je zatím moc brzy na přesný popis daného mechanismu a tedy platí, že v tuto chvíli je nutné evidovat vzniklé ztráty a ušlý zisk.
Mgr. Adam Stawaritsch, právník a advokátní koncipient bpv BRAUN PARTNERS
Miroslav
Vychystávám e-shopy a přebírám od dopravců zboží na prodejně. Prodejnu obuvi máme v OC a pro zboží musím do skladu přes půlku centra. Zaměstnavatel mi to nakázal a ochranné pomůcky jako respirátory nebo rukavice jsem nedostal. Cítím se být ohrožen nákazou, protože jsem v kontaktu s lidmi po cestě do skladu i v kontaktu s kurýrem. Má na to zaměstnavatel právo nebo jak tuto situaci řešit? Díky.
Zákoník práce dává zaměstnanci právo odmítnout výkon nebezpečné práce. Odmítnutá práce ale musí bezprostředně a závažným způsobem ohrožovat jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných lidí. Test pro odmítnutí práce je tak velmi přísný, máme proto za to, že bohužel nemáte možnost práci odmítnout. Pokud však pojedete městskou hromadnou dopravou, ve které je povinné zakrytí nosu a úst, je zaměstnavatel povinen poskytnout Vám ochranné pomůcky (nemusí se jednat o rouško nebo respirátor, postačuje např. šátek na zakrytí úst a nosu).
Tomáš Procházka, partner, Eversheds Sutherland a Peter Perniš, advokát Eversheds Sutherland
Václav Valenta
Nařízením vlády ze dne 14. března 2020 mi byla uzavřena provozovna. Prodejna je závislá na denních tržbách. Zaměstnanec nemůže mít náhradní práci. Přesto jej musím platit i s odvody. Je nárok na refundaci alespoň těchto nákladů? Varianty řešení?
Situace není v současné době bohužel jednoznačná. Dle stanoviska ministerstva práce a sociálních věcí se pravděpodobně i ve Vašem případě jedná o režim tzv. překážek v práci na straně zaměstnance, kde hradíte 100% náhradu mzdy (za určitých podmínek uvedených v § 207 nebo v §209 zákoníku práce, budete platit nižší náhradu mzdy). Nelze vyloučit ani situaci, že se uplatní stejný režim jako při karanténě zaměstnance, tj. zaměstnavatel má povinnost hradit prvních 14 dnů 60 % z průměrného výdělku a od 15. dne hradí tuto částku stát. K tomuto se však ministerstvo nepřiklání. Dále můžete zaměstnanci nařídit dovolenou (to je však potřeba 14 dnů předem), domluvit se s ním na dovolené (lze ihned) nebo neplaceném volnu nebo mu přeplánovat směny (u tzv. nerovnoměrného rozvržení pracovní doby). Českomoravská záruční a rozvojová banka nabízí bezúročné úvěry malým a středním podnikatelům postiženým koronavirem. Očekáváme také, že vláda připraví kompenzační balíček k úhradě alespoň části vzniklých škod.
Tomáš Procházka, partner, Eversheds Sutherland a Peter Perniš, advokát Eversheds Sutherland
Fanda Dvořák
Dobrý den, lze vinotéku s prodejem lahví považovat za obchod s potravinami? Děkuji.
S ohledem na definici potraviny v nařízení EU máme za to, že je možné víno považovat za potravinu a tudíž je možné prodej vín v lahvích podřadit pod výjimku danou vládou týkající se prodeje potravin. Je otázka, zda to takto bylo vládou ČR myšleno, nicméně již lze dohledat i odpověď MZe (najdete zde https://www.svcr.cz/cs/vino-je-potravina-definice-dle-legislativy) na stránkách svazu vinařů která toto potvrzuje. Dále je potřeba uvést, že není možné v rámci vinotéky umožňovat přímou konzumaci, což by mělo spadat pod oblast zákazu přítomnosti veřejnosti v provozovnách stravovací služeb. Nicméně zřejmě bude možný prodej z "provizorního okénka" jak je uvedeno ve výjimce v této věci odkazujeme např. odpověď MPO na stránkách https://www.businessinfo.cz/clanky/odpovedi-na-nejcastejsi-dotazy-podnikatelu-ohledne-aktualnich-opatreni-proti-sireni-koronaviru/.
Lukáš Srbecký, partner CERHA HEMPEL Kališ & Partners
Dominik
Dobrý den, jsem (drobný podnikatel) majitelem restaurace, který si v žádném případě nemůže dovolit zavřít na 3 dny, natož na 10 dnů a už vůbec si nemůžu dovolit vyplácet své zaměstnance ve výši 60 procent jejich platu z něčeho, co sám nemám, a tak se vás prosím ptám, kde najdu přehledně všechny potřebné informace k tomu, abych věděl, na jaké kompenzační náhrady mám nárok, v jaké výši, co to obnáší, za jakých podmínek... No prostě vše, co mi pomůže vykompenzovat mé ztráty, prosím o radu, co mám teď dělat, děkuji.
Jako podnikatel, kterému vznikla škoda a ušlý zisk v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními vlády, máte nárok na náhradu škody a ušlého zisku. V dnešních dnech, kdy krizová opatření zůstávají účinná a nelze dobře odhadovat, kdy skončí, Vám, pokud zvažujete uplatnění náhrady škody po státu, doporučujeme, abyste za tímto účelem průběžně evidoval ušlý zisk a veškeré škody, které Vám v důsledku přijatých krizových opatření vzniknou a shromažďoval podklady k jejímu následnému prokázání. S řešením Vaší finanční situace by Vám mohl pomoci národní program úvěrů s nulovou úrokovou sazbou. Informace ohledně úvěrů lze nalézt na stránce Českomoravské záruční a rozvojové banky (www.cmzrb.cz). Vláda také stále programy pomoci aktualizuje (resp. deklaruje, že je bude aktualizovat). Je tedy možné, že se objeví další konkrétnější programy podpor a kompenzací.
Darja Pavlorková, právnička advokátní kanceláře FORLEX
Martin
Dobrý den, jsem v zaměstnaneckém poměru jako obchodní zástupce. Denně bych měl navštívit průměrně 15 klientů, pohybuji se po celém kraji. Bere se tato činnost jako cesta do práce nebo bych tímto porušoval zákon o karanténě? A může mi zaměstnavatel nařídit dovolenou či neplacené volno? Děkuji za odpověď.
Vykonáváte-li cesty za účelem výkonu práce, tak se tato činnost považovat jako cesta do práce a karanténní nařízení vyhlášené vládou tedy neporušíte. Nicméně již v současné době jsou určité obce plně uzavřeny a vstupy do těchto oblastí jsou hlídané příslušníky Policie ČR. Doporučujeme si tedy předem zjistit jaká konkrétní omezení platí v daných oblastech. Zaměstnavatel vám dovolenou nařídit může, ale pouze 14 dní předem, nebylo-li sjednáno jinak. Neplacené volno vám zaměstnavatel nařídit nemůže, na něm se pouze můžete dohodnout.
Tomáš Procházka, partner, Eversheds Sutherland a Peter Perniš, advokát Eversheds Sutherland
Josef
Dobrý den, mám dotaz za přítelkyni. Má kosmetický salon, který je nyní z nařízení vlády uzavřen. Chápu, že je to nezbytný stav vzhledem k aktuální situaci, ale zajímalo by mě, jestli je nárok na nějaké odškodné ze strany státu. Je nějaké opatření, které urychleně nahradí chybějící příjem rodiny, resp. minimálně pokryje nutné výdaje s podnikáním jako jsou platby záloh za sociální a zdravotní pojištění a platba za nájem provozovny? S pozdravem, Josef
Řada bank nabízí svým klientům odklad splátek úvěrů či zvýhodněné financování. S programem úvěrů s nulovou úrokovou sazbou přišel i stát. Cílem programu je usnadnit přístup malým a středním podnikatelům k provoznímu financování, jejichž ekonomické aktivity jsou omezeny v důsledku přijatých krizových opatřeních. Program Úvěr COVID přináší malým a středním podnikům podporu ve formě zvýhodněných úvěrů ve výši 500 000 Kč až 15 000 000 Kč s nulovou úrokovou sazbou. Úvěry jsou poskytovány se splatností 2 roky včetně možnosti odloženého splácení až na dobu až 12 měsíců. Program byl spuštěn již v průběhu pondělí a byla vyčerpána celá plánovaná částka ve výši 600 000 000 Kč. Z toho důvodu se chystá další kolo, v němž bude umožněno žádat i o nižší částky. Pro nejnovější informace doporučujeme sledovat stránky Českomoravské záruční a rozvojové banky (www.cmzrb.cz).
Darja Pavlorková, právnička advokátní kanceláře FORLEX
Marek Dibďák
Dobrý den, pracuji jako dispečer na pracovišti s nepřetržitou pracovní dobou. Standardně sloužíme ve dvojici a dnes jsem měl naplánovanou směnu. V průběhu rána firma rozhodla o režimu 1+0 a po domluvě jsem byl odeslán domů. Vznikl mi za tento den nárok na plat, nebo jeho část, za dnes odpracovanou dobu, za celou směnu, nebo žádný (vzhledem k aktuální situaci)? Předem děkuji za odpověď.
Zaměstnavatel Vám může směnu přeplánovat standardně 2 týdny dopředu, pokud se nedohodnete jinak. Jestliže, jak píšete, došlo k dohodě o tom, že směnu mít nebudete, bohužel Vám nárok na odměnu nebo její náhradu nevznikl. Pokud by nedošlo k dohodě a Vy byste byl odeslán domů z naplánované směny na základě jednostranného rozhodnutí zaměstnavatele, pak by Vám náležela náhrada mzdy až 100 % průměrného výdělku v závislosti na okolnostech (zejm. důvodu, proč Vám zaměstnavatel nepřidělil práci).
Tomáš Procházka, partner, Eversheds Sutherland a Peter Perniš, advokát Eversheds Sutherland
MiroslavaHemalová
Dobrý den, je možné zažádat o ušlý zisk při práci jako masérka??Podle předložení objednávky počtu lidí??? je možné zažádat o prominutí nájemného Co se týká CK - máme nárok na vrácení zálohy zájezdů, které budou třeba v červnu..a je to Itálie???Bez storno poplatků...v celé výši?? děkujiííí
Oba dva první dotazy spojuje otázka případné odpovědnosti státu za škodu způsobenou na základě opatření přijatých v souvislosti s šířením koronaviru COVID-19. Tuto oblast upravuje zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, konkrétně § 36 tohoto zákona, podle kterého (odst. 1) platí, že "Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 4) prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám." Výše uvedená objektivní odpovědnost státu je založena na současném splnění zákonných předpokladů vzniku škody, jimiž je 1. provedení krizového opatření, 2. vznik škody a 3. příčinná souvislost mezi krizovým opatřením a vznikem škody. Odpovědnost státu je vyloučena, je-li prokázáno, že poškozený si způsobil škodu sám. Hned na začátku je nutno upozornit na to, že zákon se nevztahuje na náhradu škody vzniklou v období do vyhlášení stavu nouze (12. 3. 2020, 14:00), neboť krizovým opatřením zákon rozumí až právě kupříkladu vyhlášení nouzového stavu. Škodu vzniklou před vyhlášením stavu nouze proto nelze dle § 36 zákona č. 240/2000 Sb. uplatňovat. Právo na náhradu škody (škody skutečné včetně ušlého zisku) mají dle uvedeného ustanovení zákona právnické a fyzické osoby, přičemž zákon tento výčet nijak neomezuje (může tedy jít o kohokoliv). Nárok je nicméně nejdříve třeba uplatnit písemně u příslušného orgánu krizového řízení, a to do 6 měsíců od doby, kdy se fyzická nebo právnická osoba o škodě, kterou je možné objektivně vyjádřit v penězích a důvodně uplatnit u soudu, dozvěděla, nejdéle však do 5 let od vzniku škody, jinak nárok zaniká (§ 36 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb.). Přitom platí, že nárok zaniká uplynutím té lhůty, která skončí dříve – proto je třeba nárok uplatnit v uvedené šestiměsíční lhůtě. Žaloba podaná u soudu bez toho, aniž by byl nárok písemně uplatněn, bude soudem zamítnuta. V civilním řízení není žalobce osvobozen od úhrady soudního poplatku, který bude vyměřen vzhledem k výši požadované náhrady, v souladu se zákonem o soudních poplatcích. Jde-li o orgán krizového řízení, u kterého je třeba nárok uplatnit, jsme toho názoru, že se bude s největší pravděpodobností jednat o Ministerstvo vnitra, případně Ministerstvo financí (doporučujeme nárok uplatnit u obou). Je nicméně vhodné upozornit na to, že uvedená právní úprava nebyla historicky ještě nikdy využita a není tedy jasné, jak se k ní bude stát, resp. soudy v praxi stavět. Je tedy možné, že výklad bude spíše restriktivní, proto zdůrazňujeme, že v tento moment nelze s jistotou tvrdit, zda výše uvedený mechanismus náhrady škody bude možné vztáhnout na současnou situaci s epidemií koronaviru. V této chvíli proto zatím doporučujeme, aby si podnikatelé průběžně vyčíslovali jim vzniklé škody, včetně ušlého zisku, který jim vznikl v přímém důsledku zavedených opatření. Nad rámec této náhrady škody, která je v současné chvíli nejistá, dále upozorňujeme na další instrumenty, které má vláda zavádět na pomoc živnostníkům v jejich současné situaci. Byla již řeč o bezúročných půjčkách pro podnikatele, dále má Česká republika obdržet dotační podporu pro živnostníky od Evropské Unie, která bude rozdělována ze strany státu. I zde je zatím moc brzy na přesný popis daného mechanismu a tedy platí, že v tuto chvíli je nutné evidovat vzniklé ztráty a ušlý zisk. K třetímu dotazu: Občanský zákoník nijak nestanovuje možnost prominutí nájemného v případě jakýchkoliv mimořádných opatření státu, včetně vyhlášení nouzového stavu. Pokud není v nájemní smlouvě ujednána tzv. doložka vyšší moci, která by se vztahovala na současnou situaci, bude případné snížení či až prominutí nájemného záležet zejména na pronajímateli a dohodě s ním. Také by ale bylo možné využití § 1765 odst. 1 občanského zákoníku, který dopadá na případy, kdy dojde k podstatné změně okolností, která založí zvlášť hrubý nepoměr v právech a povinnostech smluvních stran, a lze se proto domáhat vyvolání jednání o změně nájemní smlouvy. Toto ustanovení bývá nicméně v nájemních smlouvách často vyloučeno a nebude možné jej použít. Odpověď na poslední dotaz ohledně storno poplatků: Zákazník může od smlouvy o zájezdu odstoupit vždy, většinou je to však spojeno s tzv. storno poplatky, které musí být dle zákona přiměřené. Bez zaplacení storno poplatků může zákazník od smlouvy o zájezdu odstoupit v případě, pokud v místě určení cesty nebo pobytu nebo jeho bezprostředním okolí nastaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti, které mají významný dopad na poskytování zájezdu nebo na přepravu osob do místa určení cesty nebo pobytu. Nyní je tedy možné bez storno poplatků odstupovat od smluv o zájezdu do tzv. rizikových zemí, které bojují s nákazou a šířením koronaviru COVID-19 a které se mají uskutečnit v blízké časově souvislosti. Situaci v červnu však nelze předvídat, je možné, že do té doby bude zákaz vycestování zrušen a že se rizikové země do té doby s koronavirem vypořádají – v takovém případě by nebylo zřejmě možné od smlouvy o zájezdu odstoupit bez storno poplatků, neboť by uskutečnění zájezdu nic nebránilo.
Mgr. Adam Stawaritsch, právník a advokátní koncipient bpv BRAUN PARTNERS
Walter Martin
Dobrý den prosím Vás co mi může zaměstnavatel nařídit?A co mi musí zajistit? Ohledně opatření eliminace nákazy virem. Děkuji za odpověď.
Obecně je dle zákoníku práce zaměstnavatel povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci s ohledem na rizika možného ohrožení, která se týkají výkonu práce. Bude tedy záležet, jakou práci vykonáváte. V současné době již např. při cestování MHD nebo vstupu do obchodů je vyžadováno nošení ochranných prostředků. Tedy setkáváte-li se při svém výkonu práce s větším počtem cizích lidí, kdy dochází k blízkému kontaktu, je vzhledem k dané situací povinností zaměstnavatele Vám opatřit minimálně dezinfekci a rouško, popřípadě rukavice.
Tomáš Procházka, partner, Eversheds Sutherland a Peter Perniš, advokát Eversheds Sutherland
Lafantová
Dobrý den, ráda bych věděla, jestli v tomto období karantény musí má dcera jít na víkend k biologickému otci, podle rozhodnutí soudu...? Platí zde výjimka? Děkuji.
Dobrý den, prozatím ne. Povinnost rodičů dodržovat pravidla styku s dítětem stanovená rozsudkem soudu, ať už v rámci střídavé nebo některé z forem výlučné péče, platí i v době vyhlášeného omezení volného pohybu osob. Styk rodiče s dítětem totiž spadá pod výjimku z vládního usnesení, konkrétně nezbytnou cestu za rodinou nebo osobami blízkými. Předání a převzetí dítěte je proto třeba uskutečnit podle soudem stanoveného režimu. Stejná pravidla prozatím platí také v případě předání dítěte do jiného města či obce, přičemž upozorňujeme, že zde vzhledem k riziku plošného uzavírání celých obcí (jak nasvědčuje aktuální postup úřadů v Olomouckém kraji) může být situace složitější. V případě uzavření celé obce by totiž předání dítěte nebylo realizovatelné, a tak by ani nemělo dojít k porušení soudního rozhodnutí. Plánovaný čas s dítětem by potom bylo třeba druhému z rodičů po zrušení ochranných opatření vynahradit podle domluvy rodičů. Lze tedy shrnout, že pokud předání dítěte vysloveně nebrání zákaz ze strany státu, což by mohlo představovat například nařízení celostátní karantény, je třeba rozsudky soudů o styku s dítětem dodržovat. Tuto praxi potvrzují též orgány sociálně právní ochrany dětí. Zůstává potom na zodpovědnosti každého z rodičů, aby dítě obecně nevystavoval rizikovým situacím.
Mgr. Anežka Večeřová, právnička a advokátní koncipientka bpv BRAUN PARTNERS
Jaroslav Šveňha
Dobrý den, máme doma 15letou dceru navštěvující ještě 9. třídu ZŠ s poruchou PAS a průkazem ZTP. Máme taky nárok na placený paragraf? Pokud ne, o co můžeme žádat? Děkuji Šveňha
Zákon v takových případech umožňuje požádat o dávku ošetřovného podle zákona o nemocenském pojištění, pokud "zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou". Vzhledem k tomu, že neznáme konkrétní zdravotní stav Vaší dcery a závažnost její poruchy autistického spektra, nejsme schopni posoudit, zda splňujete podmínky pro výplatu ošetřovného. Důležité dle našeho názoru je, zda je dcera schopna se o sebe doma sama postarat a zda doopravdy nutně potřebuje přítomnost dospělé osoby. Doporučujeme se tedy obrátit na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení pro více informací anebo přímo podat žádost o dávku. Pro informace o vyplňování žádosti a nároku na ošetřovné, prosím, navštivte následující stránku: https://www.cssz.cz/web/cz/osetrovne V případě, že budete splňovat podmínky pro výplatu uvedené dávky ošetřovného, je zaměstnavatel povinen omluvit Vaší nepřítomnost v práci.
Lukáš Srbecký, partner CERHA HEMPEL Kališ & Partners
Jana
Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda má otec (zaměstnanec Justiční stráže) nárok na služební volno, pokud byla jeho dítěti uzavřena školka, a matka je zároveň na rodičovské dovolené, ale s mladším dítětem. Na ČSSZ nám bylo řečeno, že u zaměstnanců je v této situaci nárok na OČR, ale nevím, jak je to u osob, na něž se vztahuje služební zákon. Děkuji za odpověď.
I příslušníci bezpečnostních sborů mají nárok na služební volno v případě ošetřování dítěte do 10 let. Podmínkami jsou uzavření školky z nařízení příslušných orgánů a splnění zákazu poskytnutí služebního volna při ošetřování (péči) více oprávněným. Z čistě formálního hlediska tu tedy nárok na služební volno je, jelikož sama služební volno při ošetřování nečerpáte. Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů nicméně stanoví, že nárok na služební volno z důvodů ošetřování dítěte do 10 let lze poskytnout pouze v nezbytně nutném rozsahu, v rámci prvních 9 kalendářních dnů. Vězeňská služba ve Vašem případě může dojít k závěru, že poskytnutí služebního volna není nezbytné s ohledem na to, že jste sama na rodičovské dovolené, a není tedy vyloučeno, že se o obě děti můžete starat souběžně. Pro úplnost dodáváme, že k pobírání dávek ošetřovného za péči o uvedené dítě je oprávněn pouze jeden z rodičů.
Lukáš Srbecký, partner CERHA HEMPEL Kališ & Partners
Ivana Vajčnerová
Dobrý den, vlastním hospodu, kde zůstalo např. v tancích 1500 l piva. Nahradí mi někdo (a kdo) ušlý zisk a ztráty ve formě vylitého nepasterovaneho piva? Děkuji za odpověď.
Náhradu za vylité nepasterované pivo, další škody a ušlý zisk můžete po státu v souladu s ust. § 36 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) požadovat tak, že uplatníte písemnou žádost na náhradu škody (ušlého zisku) s uvedením důvodů u orgánu krizového řízení, který krizové opatření nařídil do 6 měsíců od doby, kdy jste se o škodě dozvěděl, nejdéle však do 5 let od vzniku škody. Po uplynutí první z těchto lhůt právo zaniká.
Darja Pavlorková, právnička advokátní kanceláře FORLEX
Michal Gregor
Dobry den, mam v pronajmu ubytovaci zarizeni o 10 pokojich, bez zamestancu (jen dve pani na DPP). Mam pravo na nejake odskodne? Dekuji Michal Gregor
V zásadě ano. S účinností od 16. března 2020 od 6.00 do 24. března 2020 je krizovým opatřením vlády České republiky obecně zakázán prodej ubytovacích služeb, s výjimkou ubytování v ubytovnách, lázeňských zařízeních, pokud v nich bude poskytována pouze lázeňská služba hrazená alespoň zčásti z veřejného zdravotního pojištění a školských ubytovacích zařízeních. Tato výjimka je dále rozšířena i na ubytovací služby poskytované cizincům do doby opuštění území České republiky a cizincům s pracovním povolením na území České republiky. Pokud se na Vás tedy nevztahuje jedna z výše popsaných výjimek, můžete se vůči státu domáhat náhrady škody za podmínek stanovených v § 36 zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Dle předmětného ustanovení krizového zákona je stát povinen nahradit škodu (skutečnou škodu a ušlý zisk) způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám. Nárok na náhradu škody se uplatňuje u příslušného orgánu krizového řízení, tj. vlády České republiky, a to písemně, s jejím doložením, prokázáním a uvedením důvodu, do 6 měsíců od doby, kdy jste se o škodě dozvěděl, nejdéle však do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Pokud příslušný orgán krizového řízení Váš nárok na náhradu škody neuzná, je možné uplatnit nárok soudní cestou proti státu.
Jakub Málek, partner PEYTON legal
PatrikP
Dobry den, zajima me prosim na co vse mam narok. Vlastnim 2 bary a v tuto chvili jsem ztratny jednak (trzby, platby za najmy, splatky uveru, vyplaty zamestnancum, pojisteni atd. atd.) Dekuji, hezky den.
Ustanovení § 36 krizového zákona zakládá odpovědnost státu za škodu způsobenou občanům nebo firmám v souvislosti s krizovými opatřeními státu. Tato tvrdá restriktivní opatření dostala - a bezpochyby ještě dostanou - řadu podnikatelů do velmi složité situace. Je proto namístě uvažovat o tom, jak tyto dopady zmírnit a vzniklé škody napravit. Na druhou stranu je ale třeba vzít v potaz, že krizový zákon byl přijat po ničivých povodních na Moravě v roce 1997 a doposud byl obvykle aplikován právě v souvislosti s povodněmi. V současnosti zažíváme nouzový stav, který je svým rozsahem i délkou zcela bezprecedentní, a proto dosavadní výklad a judikaturu pravděpodobně nebude možné převzít a aplikovat bez dalšího. Náhrada se podle stávajících rozsudků Nejvyššího soudu přiznávala zejména za škodu na věcech zabraných státem při krizové situaci, třeba bagru použitého při budování ochranné hráze nebo výrobní haly, která byla využita při protipovodňových opatřeních. Nelze vyloučit, že by se náhrada škody za aktuální situace mohla vztahovat i na ušlý zisk v důsledku krizových opatření vlády, není však příliš pravděpodobné, že by stát prostřednictvím tohoto ustanovení obecně bez dalšího sanoval podnikatelům ušlé tržby v důsledku zákazu provozu restaurací, obchodů a dalších služeb. Co je však možné a zdá se být i pravděpodobné, že stát nakonec za účelem pokrytí určitých ztrát podnikatelů v důsledku krizových opatření přijme legislativu zcela novou. A proto se může stát, že se (i s ohledem na připravované vyhlášení stavu legislativní nouze) za několik týdnů budeme bavit o úplně jiné úpravě, která bude mít za cíl zmírnit negativní následky vzniklé občanům a firmám v souvislosti se současným nouzovým stavem.
Ondřej Trubač, advokátní kancelář Bříza & Trubač
Blanka Havlikova
Dobrý den, jsem registrována na UP, ale bez podpory, měla jsem k tomu DPČ, ale z nedostatku práce mi byla dneska ukončena, v současné době mám doma dceru, které bude v září 10 let, mám nárok na ošetřování? Děkuji Havlikova Blanka
Bohužel nárok na ošetřovné nemáte. Ošetřovné může pobírat zaměstnanec činný pouze na základě hlavního pracovního poměru.
Tomáš Procházka, partner, Eversheds Sutherland a Peter Perniš, advokát Eversheds Sutherland
Pavel
Restaurace je nařízením vlády zavřená, majitel OSVČ nebo s.r.o. Má nárok na ušlý zisk? Děkuji
Děkujeme za dotaz. Jedná se o záležitost, která je v současné době poměrně hojně mezi právníky diskutována. Krizový zákon stanovuje, že stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními, a to s výjimkou pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám. Pokud tedy zavřete restauraci (nebo i jinou provozovnu) v důsledku nařízení vlády tak se samozřejmě nabízí interpretace, že máte nárok na náhradu škody, respektive ušlý zisk. V dané věci také již existuje judikatura zabývající se však spíše konkrétními zásahy do majetku poškozených (např. zabavené a později zničené věci). Nicméně jsou zde poměrně zásadní argumentační body proti plošné kompenzaci. Prvním je zda se do náhrady škody započítává i ušlý zisk. V obvyklém civilněprávním pojetí platí, že se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Nicméně zde jde o speciální úpravu stanovenou krizovým zákonem, který v tomto mlčí, ze současného chápání škody však lze dovodit, že by měla být tato škoda pojímána včetně ušlého zisku. Už zde je však vidět první argument proti případnému uplatnění plošných kompenzací. I Další důležitý bod je jednoznačně v tom, že škody a ušlé zisky budou tak obrovské, že si lze pouze stěží představit, že to bude schopen stát vše nahradit. Je tudíž možné, že se buď judikatura nebo zákonodárce přikloní k tomu, že náhrady nebudou plošně hrazeny a dovodí se, že daná povinnost se týká pouze konkrétních a určitých zásahů státu (třeba zabavení automobilu, apod.). Co se samotného uplatnění škody týká tak je nutné upozornit na subjektivní 6 měsíční prekluzivní lhůtu pro její uplatnění. Tedy škoda musí být uplatněna do 6 měsíců ode dne kdy se o ní poškozený dozvěděl (jinak nárok zaniká), nejpozději pak do 5 let od jejího vzniku. V současné době tedy není možné dát jasnou a uspokojivou odpověď ohledně nároku na ušlý zisk a možnosti jeho uplatnění. Lze však určitě doporučit mít škodu (respektive ušlý zisk) řádně zdokumentovaný (to znamená např. mít evidované tržby a zisk za předchozí období, vzniklé náklady, apod.), protože není vyloučené, že bude možné škodu takto uplatnit, případně, že stát přistoupí na základě nově vytvořeného klíče k plošným kompenzacím.
Lukáš Srbecký, partner CERHA HEMPEL Kališ & Partners
Renata
Dobrý den, mám obecný dotaz ohledně koronavirové infekce u zaměstnance a souvislosti s nemocí z povolání.
Dle příslušné legislativy se nemocí z povolání myslí zejména nemoc vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikla za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání. Aby se jednalo o nemoc z povolání, musela by tedy koronovirová infekce být v takovém seznamu nemocí z povolání uvedena, což v současné chvíli není. V případě nákazy touto nemocí při výkonu povolání se tak zvláštní režim nemoci z povolání neuplatní a zaměstnanci vznikají pouze "klasické" pracovněprávní nároky vyplývající z dočasné pracovní neschopnosti typu nemocenského. Co se budoucího vývoje týče, nepředpokládáme, že by se koronovirová infekce na tomto seznamu mohla objevit, neboť zde neexistuje přímá souvislost mezi nákazou tímto virem a výkonem konkrétních povolání. Jinými slovy, virem COVID-19 se můžete nakazit kdekoliv a bylo by proto nesmírně složité prokázat, že se tak stalo zrovna při výkonu povolání. Smyslem nemoci z povolání je přitom postihnout taková rizika, u nichž je konkrétní povolání jejich jednoznačnou příčinou, např. nemoc dýchacích cest způsobená prachem z azbestu v případě povolání, kde jsou pracovníci tomuto materiálu vystaveni ve zvýšené míře, atd. Seznam aktuálních nemocí z povolání lze nalézt v příloze vládního nařízení č. 290/1995 Sb. na tomto odkazu: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-290.
Lukáš Srbecký, partner CERHA HEMPEL Kališ & Partners
Jaroslav
Dobrý den, pracuji v hotelu, který teď nefunguje, a zaměstnavatel nám po dohodě s odbory nařídil dovolenou. Může mi zaměstnavatel dovolenou nařídit v této době? Takhle si ji vyberu a do konce roku už nebudu mít na žádnou nárok. Děkuji za odpověď.
Zaměstnavatel Vám může dovolenou nařídit, avšak 14 dnů předem. S kratší dobou byste musel výslovně souhlasit. Zaměstnavatel je oprávněn nařídit Vám i vyčerpání celé dovolené.
Tomáš Procházka, partner, Eversheds Sutherland a Peter Perniš, advokát Eversheds Sutherland
Petra Huspeninová
Dobrý den, chci se zeptat, stát uvažuje o pomoci podnikatelům vlivem koronaviru. Mám malé kadeřnictví a jsem tam sama, jak mám dokázat ušlý zisk, když jsem musela zrušit objednané lidi, je možnost vyčíslit ušlý zisk, když nevím, jaké k tomu mám použít podklady?
Ušlý zisk znamená rozdíl mezi tím, čeho jste v majetkovém ohledu skutečně dosáhla za inkriminované období a čeho byste dosáhla, kdyby nebylo opatření souvisejících s pandemií způsobenou koronavirem. Jinak řečeno, jakého zisku byste podle rozumného očekávání a při pravidelném běhu událostí dosáhla, kdyby tato situace nenastala. Při určení výše náhrady ušlého zisku se vychází z příjmů, které byste za obvyklých okolností (nebýt omezení z důvodu koronaviru) ze své činnosti získala, s přihlédnutím k výdajům, které byste musela na dosažení těchto příjmů vynaložit, přičemž nejde o zisk po zdanění, ale rozdíl těchto příjmů a výdajů Výši ušlého zisku nelze doložit konkrétními doklady, jak je tomu např. u skutečné škody. Ušlý zisk je hypotetickou kategorií a při jeho stanovení se vychází z nulových skutečných hodnot, neboť se berou v potaz pouze takové výnosy a náklady, které byste získala nebo musela vynaložit, aniž jste je ve skutečnosti získala nebo vynaložila. Pokud jste tedy některé náklady skutečně vynaložila, tak se ve výpočtu ušlého zisku nemohou zohlednit. Skutečně vynaložené náklady nejsou předmětem ušlého zisku, ale představují skutečnou škodu. Obecně lze konstatovat, že pokud by stát skutečně přistoupil k poskytnutí státní pomoci malým podnikatelům formou náhrady jejich ušlého zisku, pak ve vztahu k Vašemu případu se jeví jako vhodné uvažovat pro výpočet ušlého zisku o metodě "časového srovnání". V rámci metody "časového srovnání" výši ušlého zisku zjistíte porovnáním pravidelně dosahovaného zisku z období před obdobím dotčeným koronavirem (např. průměr za poslední půlrok nebo za stejné období předchozího kalendářního roku) a ziskem dosahovaným v průběhu inkriminovaného (postihnutého) období. Jako doklady prokazující výši ušlého zisku mohou být použity účetní záznamy, které dokládají hospodářský výsledek za obě porovnávaná období. Nicméně vždy je třeba pečlivě prostudovat všechny podmínky stanovené pro konkrétní případné uplatnění náhrady a až dle nich zvolit konkrétní metodu prokazováni.
Mgr. Evelina Weagová, právnička a advokátní koncipientka bpv BRAUN PARTNERS
Damoc
Pracuji v PR agentuře. Šéf má odpor k home office, tvrdí, že doma lidé nepracují (i když jsme výsledkově orientovaný bussines). Nyní přišel s tím, že kdo chce na HO, musí přejít na hod. mzdy a dělat výkazy za každých 15 minut práce. Navíc po skončení HO bude trvale na hodinové sazbě. Nabídl za hodinu více, než vychází z akt. smlouvy (cca o 50 Kč na hodinu). Komu neuzná jeho výkaz, vrátí se do kanceláře, ale výkazy a hodinovka zůstane. Ti, co odmítnou, budou vykazovat též. Cítíme se v pasti.
Zaměstnanec nemá na práci z domu, tzv. home office, přímý nárok, jelikož zákoník práce ani žádné z aktuálně vydaných mimořádných opatření v souvislosti s výskytem koronaviru nenařizuje zaměstnavatelům, aby tento režim museli využívat. Na druhou stranu ani zaměstnavatel práci z domu nemůže zaměstnanci jednostranně nařídit, a vše tak záleží na oboustranné dohodě mezi nimi. Zaměstnavatel si proto může klást určité podmínky, za kterých tzv. home office umožní, a to včetně podmínek odměňování či podmínek pro ukončení tohoto režimu, nicméně zaměstnanec s nimi pochopitelně nemusí souhlasit a nadále docházet do zaměstnání v místě výkonu práce uvedené v pracovní smlouvě. V současné chvíli tedy pro zaměstnance neexistují takové právní nástroje, které by mu umožnily pracovat mimo pracoviště za podmínek, které by zaměstnavatel musel respektovat. I když jste tak již možná učinili, doporučujeme zaměstnavateli prezentovat důvody, kvůli kterým je práce z domu výhodná i pro něho, když v případě výskytu onemocnění COVID-19 na pracovišti pravděpodobně dojde k nařízení osobní karantény ostatních zaměstnanců, kteří se na pracovišti nacházeli, a nutnosti dezinfekce všech prostor. V případě osobní karantény zaměstnance je přitom zaměstnavatel povinen omluvit jeho nepřítomnost na pracovišti a dále mu vyplácet náhradu mzdy za období prvních 14 kalendářních dnů trvání nařízené karantény ve výši 60 % průměrného výdělku. Zaměstnanec není povinen pro zaměstnavatele během této doby vykonávat jakoukoli práci, i když se tak mohou za určitých podmínek dohodnout.
Lukáš Srbecký, partner CERHA HEMPEL Kališ & Partners
Dana
Dobrý den, jsem v zaměstnaneckém poměru jako med. reprezentant. Denně bych měla navštívit průměrně cca 8-10 lékařů po celém kraji. Bere se tato činnost jako cesta do práce, nebo bych tímto porušovala zákon o karanténě? A může mi zaměstnavatel nařídit dovolenou či neplacené volno? Děkuji za odpověď.
K první otázce: Pokud je tato činnost druhem, resp. náplní práce dle pracovní smlouvy ve smyslu § 34 odst. 1 písm. a) ZP pak se na tuto činnost vztahuje výjimka ze zákazu volného pohybu osob na území ČR, jelikož se jedná o cestu do zaměstnání, která je povolena. Usnesení Vlády ČR č. 214, kterým se zakazuje volný pohyb osob na území ČR, tak těmito cestami porušeno nebude, jelikož je běžnou součástí práce, resp. cesty k výkonu práce, přesouvání se mezi schůzkami. Tyto přesuny však musí být omezeny pouze na nutný rozsah a dobu, tedy musí být efektivní mezi jednotlivými lékaři. Ke druhé otázce: Ano, zaměstnavatel může svému zaměstnanci nařídit čerpání dovolené, ovšem jen za splnění dvou podmínek, a sice, že o tomto dá zaměstnanci vědět písemně nejméně 14 dní předem a zároveň musí dát v kalendářním roce zaměstnanci možnost vyčerpat v kuse alespoň 2 týdny dovolené. V kratší době může být dovolená čerpána jen se souhlasem zaměstnance. Neplacené volno zaměstnanci nařídit nelze, musí se na něm zaměstnavatel a zaměstnanec dohodnout.
Jakub Málek, partner PEYTON legal
Petr Honig
Dobrý den, prosím, mám invaliditu 1. stupně, ale zároveň jsem i OSVČ, kde mám hlavní příjem, máme 1 dítě - 6 let, školku nám zavřeli, manželka je státní zaměstnanec, dovolenou jí nedají, ani nic jiného, mohu žádat od státu ošetřovné? Děkuji Vám Honig
Stupeň invalidity v tomto ohledu nemá význam a platí, že OSVČ nemají nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, a to ani když si pojištění platí dobrovolně. Je však třeba věnovat zvýšenou pozornost zítřejšímu (19. 3.) jednání Vlády ČR, na kterém má být projednána možnost dočasného čerpání dávek ošetřovného i pro OSVČ v průběhu nouzového stavu a další rozšiřování možností čerpání ošetřovného.
Jakub Málek, partner PEYTON legal
Neumann
Dobrý den, naše společnost zaměstnává Slováky. Jenže teď se nedostanou do práce (nejsou pendleři). Po kom bychom vlastně mohli případně žádat úhradu nákladů ? Výplaty budou všichni chtít a část jich skončila i v karanténě. A tu v tuto chvíli platí zaměstnavatel, přestože nemocni nejsou. Po Česku nebo Slovensku? Děkuji.
Krizová opatření, která vedla k tomu, že se Vaši zaměstnanci nemohou dostat do práce, zaváděla postupně Česká tak Slovenská republika. Pokud by vznikla škoda v důsledku opatření zavedeného ze strany České republiky, pak je možné tuto škodu uplatnit dle českých zákonů. Upozorňujeme však na to, že jako první uzavřela hranice mezi ČR a SR právě Slovenská republika. Na Vaši otázku tedy nelze jednoznačně odpovědět a bude třeba posoudit si konkrétní případ vždy individuálně. Nicméně, pokud by zaměstnavatel měl uplatňovat náhradu škody podle české právního řádu, pak se má situace následovně. Mimořádná opatření v době krizové situace, vyvolané pandemií nového koronaviru, a jejich dopad na fyzické a právnické osoby upravuje zákon č. 240/2000 Sb., krizový zákon. Ten ve svém ustanovení § 36 skutečně umožňuje osobám, kterým v důsledku krizových opatření vznikla škoda, ji požadovat od příslušného orgánu, který krizová opatření nařídil. Ačkoliv jazykový výklad zákona hovoří jasně, tedy že stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními, nelze v žádném případě předvídat, v jakém rozsahu tato škoda bude nahrazována, případně zda vůbec bude nahrazována. Obecně se škoda nahrazuje v penězích, nicméně se dá předpokládat, že v případě vzniku škod tak dalekosáhlých, o jaké nepochybně půjde i v souvislosti s opatřeními týkajícími se zabránění rychlému šíření pandemie, přistoupí Vláda místo k náhradě škody k různým druhům úlev (jako např. daňové úlevy atd.). Nyní tedy doporučujeme průběžně vyčíslovat veškerou škodu, která v souvislosti s vládními krizovými opatřeními vnikla. Bude se jednat typicky o ušlý zisk (pokud tedy zaměstnanci nemohou do práce, výroba se omezí nebo úplně zastaví a vy nemůžete dostát svým závazkům se zákazníky) a jakékoli další výdaje (např. smluvní pokuty), které Vám nejen jako zaměstnavateli ale i jako smluvnímu partnerovi vznikají navíc, z důvodu vládních krizových opatření. Vy, jako poškozený, musíte prokázat, že Vám škoda vznikla právě v důsledku krizových opatření. Pozor na lhůtu k uplatnění škody – ta je 6 měsíců od chvíle, kdy se poškozený o škodě dozvěděl, nejpozději však do 5 let od jejího vzniku. Nárok na náhradu škody je nutné uplatnit písemně. Po uplynutí výše uvedených lhůt Váš nárok na náhradu škodu vůči státu zaniká. Pokud orgán, u kterého uplatňujete náhradu škody, neuzná Váš nárok, či jej neuzná v plné míře, lze Vaše nároky uplatňovat soudní cestou. Upozorňujeme, že v takovém případě jste jakožto žalobce povinen hradit i soudní poplatek, který se počítá z žalované částky a může tedy být poměrně značně vysoký. Vláda a příslušná ministerstva jednají o pomoci osobám, na které krizová opatření dolehla nejvíce. Zákon o zaměstnanosti dává možnost pro různé podpůrné programy např. při tzv. částečné nezaměstnanosti. Nad rámec výše uvedeného bychom ještě chtěli krátce zmínit dotazem okrajově dotčenou problematiku náhrady mzdy. Pokud je některý ze zaměstnanců v oficiálně nařízené karanténě, náleží mu v prvních 14 dnech náhrady mzdy obdobně jako při pracovní neschopnosti, kterou platí zaměstnavatel. Pokud by karanténa pokračovala, měl by zaměstnanec dále nárok na nemocenské. Pokud Vaši slovenští zaměstnanci takzvaně uvízli na Slovensku, je třeba vždy individuálně posoudit, z jakého důvodu se tak stalo. Pokud se ocitli v oficiálně nařízené karanténě na Slovensku, platí to, co bylo popsáno výše a zaměstnavatel může být povinen k náhradě mzdy. Pokud v karanténě nejsou, je třeba identifikovat důvod, proč nemohou vykonávat práci dle pracovní smlouvy. Pokud je důvod na straně zaměstnance může se jednat i o jinou důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance, za kterou nepřísluší zaměstnanci náhrada mzdy (ale přísluší mu pracovní volno). Zdůrazňujeme, že výše uvedené nelze aplikovat všeobecně a je třeba vždy individuálně posoudit. Navíc je třeba také kontrolovat, jaká opatření a k jakému konkrétnímu okamžiku přijala Slovenská republika a tato opatření v jednotlivém posouzení pečlivě zohlednit.
Mgr. Kateřina Trzaska, právnička a advokátní koncipientka bpv BRAUN PARTNERS
Viktor stránský
Dobrý den, manželka má kadeřnický salón, ten je uzavřen z nařízení vlády a máme 2 děti ve věku 8 a 9(10) let. Je možné čerpat na děti z její strany ošetřovné?
V případě, že je Vaše manželka osobou samostatně výdělečně činnou nárok na ošetřovné ji nevzniká, ani pokud je dobrovolně přihlášena k nemocenskému pojištění. Je však třeba věnovat zvýšenou pozornost zítřejšímu (19. 3.) jednání Vlády ČR, na kterém má být projednána možnost dočasného čerpání dávek ošetřovného i pro OSVČ v průběhu nouzového stavu a další rozšiřování možností čerpání ošetřovného. Ošetřovné náleží pouze zaměstnanci v případě, že pečuje o dítě mladší 10 let (dítě, které ještě nedosáhlo 10 let věku), které nemůže z důvodu rozhodnutí vlády o uzavření školských zařízení docházet do školy. Podmínkou je, že rodič nebo jiný pečující musí být jako zaměstnanec účasten nemocenského pojištění. Podmínkou nároku na ošetřovné, pokud bude o dítě pečovat někdo jiný než rodič je, že tato pečující osoba žije s dítětem ve společné domácnosti.
Jakub Málek, partner PEYTON legal
Petra Dillingerová
Dobrý den, pracuji v nákupním centru v Brně. 9. 3. jsem byla poslána domů kvůli lehkému nachlazení, což chápu, jelikož už situace ohledně koronaviru byla ve vážnějším stavu. Jakým způsobem se mnou může zaměstnavatel tuto moji (nedobrovolnou a preventivní) absenci vyřešit? V sobotu 14. března byla prodejna zavřena. Jaká jsou pro zaměstnance možná řešení? Může se to odrazit na jeho mzdě či jinde? Děkuji za odpověď.
V uvedeném případě nedobrovolné a preventivní absence nařízené zaměstnavatelem máte nárok na 100% náhrady mzdy. Zavření prodejny se může odrazit na mzdě zaměstnance, a to podle toho, jak k situaci přistoupí zaměstnavatel (má několik možností řešení). V nejhorším případě budete mít nárok na náhradu mzdy ve výši 60 %.
Tomáš Procházka, partner, Eversheds Sutherland a Peter Perniš, advokát Eversheds Sutherland
Aleš
Musel jsem zavřít z nařízení vlády Sauna - masáže. Musím platit nájem i inkaso a jednoho zaměstnance. Mám nárok na ušlou tržbu, nebo alespoň nějaké odškodné?
Ustanovení § 36 krizového zákona zakládá odpovědnost státu za škodu způsobenou občanům nebo firmám v souvislosti s krizovými opatřeními státu. Tato tvrdá restriktivní opatření dostala - a bezpochyby ještě dostanou - řadu podnikatelů do velmi složité situace. Je proto namístě uvažovat o tom, jak tyto dopady zmírnit a vzniklé škody napravit. Na druhou stranu je ale třeba vzít v potaz, že krizový zákon byl přijat po ničivých povodních na Moravě v roce 1997 a doposud byl obvykle aplikován právě v souvislosti s povodněmi. V současnosti zažíváme nouzový stav, který je svým rozsahem i délkou zcela bezprecedentní, a proto dosavadní výklad a judikaturu pravděpodobně nebude možné převzít a aplikovat bez dalšího. Náhrada se podle stávajících rozsudků Nejvyššího soudu přiznávala zejména za škodu na věcech zabraných státem při krizové situaci, třeba bagru použitého při budování ochranné hráze nebo výrobní haly, která byla využita při protipovodňových opatřeních. Nelze vyloučit, že by se náhrada škody za aktuální situace mohla vztahovat i na ušlý zisk v důsledku krizových opatření vlády, není však příliš pravděpodobné, že by stát prostřednictvím tohoto ustanovení obecně bez dalšího sanoval podnikatelům ušlé tržby v důsledku zákazu provozu restaurací, obchodů a dalších služeb. Co je však možné a zdá se být i pravděpodobné, že stát nakonec za účelem pokrytí určitých ztrát podnikatelů v důsledku krizových opatření přijme legislativu zcela novou. A proto se může stát, že se (i s ohledem na připravované vyhlášení stavu legislativní nouze) za několik týdnů budeme bavit o úplně jiné úpravě, která bude mít za cíl zmírnit negativní následky vzniklé občanům a firmám v souvislosti se současným nouzovým stavem.
Ondřej Trubač, advokátní kancelář Bříza & Trubač
Inna Fridrikova
Dobrý den, vlastním malou jazykovou školu. Od doby vyhlášení nouzového stavu a následně zavedení plošné karantény nám přestaly chodit objednávky na kurzy. Do té doby jsme každý den včetně víkendu měli poptávky a objednávky od studentů a firem a to během posledních 10 let. Jakým způsobem můžeme prokázat ztrátu a jaké podklady jsou nezbytné, když objednání kurzů bylo přes e-shop. Předem děkuji za radu.
Ustanovení § 36 krizového zákona zakládá odpovědnost státu za škodu způsobenou občanům nebo firmám v souvislosti s krizovými opatřeními státu. Tato tvrdá restriktivní opatření dostala - a bezpochyby ještě dostanou - řadu podnikatelů do velmi složité situace. Je proto namístě uvažovat o tom, jak tyto dopady zmírnit a vzniklé škody napravit. Na druhou stranu je ale třeba vzít v potaz, že krizový zákon byl přijat po ničivých povodních na Moravě v roce 1997 a doposud byl obvykle aplikován právě v souvislosti s povodněmi. V současnosti zažíváme nouzový stav, který je svým rozsahem i délkou zcela bezprecedentní, a proto dosavadní výklad a judikaturu pravděpodobně nebude možné převzít a aplikovat bez dalšího. Náhrada se podle stávajících rozsudků Nejvyššího soudu přiznávala zejména za škodu na věcech zabraných státem při krizové situaci, třeba bagru použitého při budování ochranné hráze nebo výrobní haly, která byla využita při protipovodňových opatřeních. Nelze vyloučit, že by se náhrada škody za aktuální situace mohla vztahovat i na ušlý zisk v důsledku krizových opatření vlády, není však příliš pravděpodobné, že by stát prostřednictvím tohoto ustanovení obecně bez dalšího sanoval podnikatelům ušlé tržby v důsledku zákazu provozu restaurací, obchodů a dalších služeb. Co je však možné a zdá se být i pravděpodobné, že stát nakonec za účelem pokrytí určitých ztrát podnikatelů v důsledku krizových opatření přijme legislativu zcela novou. A proto se může stát, že se (i s ohledem na připravované vyhlášení stavu legislativní nouze) za několik týdnů budeme bavit o úplně jiné úpravě, která bude mít za cíl zmírnit negativní následky vzniklé občanům a firmám v souvislosti se současným nouzovým stavem.
Ondřej Trubač, advokátní kancelář Bříza & Trubač
Víťa Maráček
Dobrý den, jsem zaměstnanec s 8letým dítětem. Dostali jsme možnost homeoffice. Máme se střídat na pracovišti po 3 dnech - kancelář/home office (je nás 8). Jenže mně nemá kdo hlídat dítě (rodiče jsou v karanténě v Uničově). Když jsem navrhl, že bych byl s dítětem doma na ošetřovném 9 dní v kuse, bylo mi sděleno ředitelem, že jsem nekolegiální a že to řekne HR a mě vyhodí. Tak jsem kývl na homeoffice na tři dny a další tři dny v práci. Cítím se být v pasti. Je nějaké řešení prosím?
Ve Vašem případě je zaměstnavatel povinen omluvit Vás v zaměstnání a Vy máte právo na ošetřovné (dávka ze systému nemocenského pojištění). Výše ošetřovného za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu. Doporučujeme připomenout zaměstnavateli tuto jeho povinnost. Nevidíme zde důvod pro dáni výpovědi ze strany zaměstnavatele.
Tomáš Procházka, partner, Eversheds Sutherland a Peter Perniš, advokát Eversheds Sutherland
Lukáš
Dobrý den, jak vykládáte § 36 krizového zákona? Nahrazuje se škoda ve smyslu skutečné škody i ušlého zisku, jak by naznačoval odst. 1, nebo jen věcná škoda a škoda na zdraví, jak by naznačovaly odst. 2 a 3? A co s tím pojmem věcná škoda, vykládal/a byste jej ve smyslu pracovně právní judikatury, tak, že by opět bylo možné uvažovat i o náhradě ušlého zisku?
Ustanovení § 36 krizového zákona zakládá odpovědnost státu za škodu způsobenou občanům nebo firmám v souvislosti s krizovými opatřeními státu. Tato tvrdá restriktivní opatření dostala - a bezpochyby ještě dostanou - řadu podnikatelů do velmi složité situace. Je proto namístě uvažovat o tom, jak tyto dopady zmírnit a vzniklé škody napravit. Na druhou stranu je ale třeba vzít v potaz, že krizový zákon byl přijat po ničivých povodních na Moravě v roce 1997 a doposud byl obvykle aplikován právě v souvislosti s povodněmi. V současnosti zažíváme nouzový stav, který je svým rozsahem i délkou zcela bezprecedentní, a proto dosavadní výklad a judikaturu pravděpodobně nebude možné převzít a aplikovat bez dalšího. Náhrada se podle stávajících rozsudků Nejvyššího soudu přiznávala zejména za škodu na věcech zabraných státem při krizové situaci, třeba bagru použitého při budování ochranné hráze nebo výrobní haly, která byla využita při protipovodňových opatřeních. Nelze vyloučit, že by se náhrada škody za aktuální situace mohla vztahovat i na ušlý zisk v důsledku krizových opatření vlády, není však příliš pravděpodobné, že by stát prostřednictvím tohoto ustanovení obecně bez dalšího sanoval podnikatelům ušlé tržby v důsledku zákazu provozu restaurací, obchodů a dalších služeb. Co je však možné a zdá se být i pravděpodobné, že stát nakonec za účelem pokrytí určitých ztrát podnikatelů v důsledku krizových opatření přijme legislativu zcela novou. A proto se může stát, že se (i s ohledem na připravované vyhlášení stavu legislativní nouze) za několik týdnů budeme bavit o úplně jiné úpravě, která bude mít za cíl zmírnit negativní následky vzniklé občanům a firmám v souvislosti se současným nouzovým stavem.
Ondřej Trubač, advokátní kancelář Bříza & Trubač
Nicole Wetzlerová
Nařízením vlády ze dne 14. března 2020 mi byla uzavřena provozovna. Prodejna je závislá na denních tržbách. Zaměstnanec nemůže mít náhradní práci. Přesto jej musím platit i s odvody. Jaký je nárok na platbu odvodů, případně i mzdy od státu? Zaměstnanců mám víc a všichni jsou doma. Platí OČR zaměstnancům stát, nebo zaměstnavatel?
Uzavření provozovny se dle zákoníku práce považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele, za kterou náleží zaměstnanci náhrada mzdy. Tuto náhradu mzdy včetně příslušných odvodů platí v takovém případě výlučně zaměstnavatel. Současná právní úprava neumožňuje žádat po státu náhradu těchto nákladů. Nicméně podle aktuálních informací plánuje vláda ČR připravit balíček pro zaměstnance a zaměstnavatele, který by alespoň částečně kompenzoval tyto náklady a výpadek tržeb v důsledku uzavření provozoven na základě usnesení vlády ČR. Tento balíček by měl být vládou ČR projednán tento čtvrtek (pozn. 19.3.2020). Ošetřovné je jednou z dávek systému nemocenského pojištění, a tedy je vypláceno státem a nikoli zaměstnavatelem.
Lukáš Srbecký, partner CERHA HEMPEL Kališ & Partners
Filip Cubr
Dobrý den, jsem dopravce zaměstnavatel 30 lidí zabývající se přepravou nákladu kamiony hlavně z a do Itálie. Polovinu nákladů vozíme našimi kamiony na leasing a polovinu pomocí dopravců, které sháníme na burze nákladů. Nyní nastala situace, kdy ceny za přepravu vylétly trojnásobně nahoru a my nejsme schopni odvézt nasmlouvané náklady bez ztráty. Dotaz č. 1: Máme nárok na náhradu? Dotaz č. 2: Až nastane situace, kdy se pohyb zboží zastaví a my nebudeme mít žádné náklady, bude možnost náhrady?
Na tuto otázku nelze dát univerzální odpověď. Vždy je nutné každý případ posoudit zcela individuálně s ohledem na konkrétní okolnosti Vašeho případu a jeho smluvní nastavení. Situaci a posouzení Vaší pozice může také komplikovat, pokud Vaše nasmlouvané vztahy nepodléhají českému, ale zahraničnímu právu. Pokud bychom předpokládali, že se na daný případ použije české právo, tak by zřejmě stát jako podmínku přiznání náhrady škody mj. zkoumal, zda jste využil nástroje jako např. § 1765 Občanského zákoníku. To umožňuje při podstatné změně okolností obnovit jednání o smlouvě, např. ve vztahu k navýšení cen. Za situace, pokud dojde k úplnému zastavení pohybu zboží z důvodu mimořádných krizových opatření bude Váš nárok na náhradu škody a ušlého zisku podle krizového zákona snadněji doložitelný. Každopádně doporučujeme, pokud zvažujete uplatnění náhrady škody po státu, abyste za tímto účelem průběžně evidoval ušlý zisk a veškeré škody, které Vám v důsledku přijatých krizových opatření vzniknou a shromažďoval podklady k jejímu následnému prokázání. Vláda také deklaruje, že bude připravovat různé programy podpory postiženým podnikatelům. Je tedy možné, že se objeví nějaké konkrétní nástroje podpor, resp. kompenzací, které by Váš postup mohly usnadnit.
Darja Pavlorková, právnička advokátní kanceláře FORLEX
Lenka Moretti
Dobrý den, mám malý obchod s oblečením. Tahle situace je pro mě opravdu problém. Nebudu mít na nájem nebytových prostorů. Ve smlouvě mám uvedenou výpovědní lhůtu 6 měsíců. Můžu dát okamžitou výpověď? Nemám žádné finanční prostředky. Co mám dělat?
S ohledem na současnou právní úpravu má pronajímatel právo požadovat zaplacení nájemného bez ohledu na uzavření prodejen na základě usnesení vlády ČR. Vaše nájemní smlouva však může takovou situaci upravovat odlišně, a tudíž je nezbytné vycházet primárně z ustanovení Vaší nájemní smlouvy. Je možné, že se někteří z nájemců pokusí argumentovat, že uzavřením prodejny z důvodu usnesení vlády došlo v ČR k tomu, že předmětné pronajaté prostory přestaly být (byť přechodně) použitelné k účelu sjednanému v nájemní smlouvě (zde samozřejmě velmi záleží na znění dané smlouvy) a tudíž jde o takzvanou nepoužitelnost pronajaté věci. Je otázkou, zda se současná situace dá chápat, tak že pronajaté prostory jsou nepoužitelné k danému účelu. Pokud by se tento argument prosadil, tak by nájemci mohl vzniknout nárok na ukončení nájemního vztahu výpovědí bez výpovědní doby. Nájemní vztah by tak skončil okamžikem prokazatelného doručení výpovědi pronajímateli nebo třetí pracovní den po odeslání výpovědi prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Je samozřejmě otázkou, jak se k této problematice postaví soudní praxe, také lze očekávat odpor ze strany pronajímatelů. Výsledky takového případného sporu nelze bez hlubší znalosti dokumentace plně předvídat. V první fázi tedy spíše doporučujeme pokusit se vyřešit danou záležitost s pronajímatelem smírně, tedy dohodou, jeden z možných argumentů na Vaší straně je uveden výše, krajním řešením pak je pokusit se podat výpověď z důvodu nepoužitelnosti pronajaté věci s okamžitou účinností, lze však očekávat odpor pronajímatele a bude zřejmě dost záležet na konkrétní situaci.
Lukáš Srbecký, partner CERHA HEMPEL Kališ & Partners
Tomáš Haselbauer
Dobrý den, jsem živnostník, většinu práce mám ve Frankfurtu. To znamená, že se tam momentálně nedostanu, vyděláme cca 150-200 tisíc měsíčně. Máme nárok na nějaké odškodnění popřípadě odpuštění daně nebo poplatku za sociální a zdravotní? Děkuji za odpověď.
Výše odškodnění, resp. náhrady se v Německu řídí tzv. zákonem o prevenci a boji proti infekčním chorobám (Gesetz zur Verhütung und Bekämpfung von Infektionskrankheiten beim Menschen). Obecně lze říci, že se podle tohoto zákona kompenzuje ušlý zisk a náhrady se lze domáhat ve lhůtě tří měsíců od zastavení pracovní činnosti. Výše náhrady a podmínky uplatnění však představují komplexní otázku, kterou nelze bez znalostí všech okolností Vašeho případu zodpovědět. Případné odpuštění daně či poplatku za sociální a zdravotní pojištění bude záležet zejména na německé vládě.
Mgr. Adam Stawaritsch, právník a advokátní koncipient bpv BRAUN PARTNERS
Martin Fryč
Dobrý den, mám šanci získat odškodnění jako klasický taxikář? Vzhledem k tomu, že chybí turistický ruch, kultura i pohostinské služby jsou zavřené, tak chodím do práce úplně zbytečně. Kurýrní služby pro rozvoz momentálně nepřijímají a to i přesto, že nestíhají rozvážet. Děkuji za odpověď.
V podstatě ano, avšak za splnění podmínek právních předpisů a posouzení okolností vzniku škody. Šance na odškodnění zde pro Vás existuje, nicméně s ohledem na bezprecedentnost nastalé situace je obtížné předpokládat, jak vysoká Vaše šance na odškodnění je, resp. jak se k aplikaci tohoto zákona Vláda ČR vzhledem k výjimečnosti situace postaví. Problematiku odpovědnosti státu za škodu způsobenou na základě opatření přijatých v souvislosti s šířením koronaviru COVID-19 upravuje zákon č. 240/2000 Sb. (krizový zákon). Dle § 36 tohoto zákona je stát povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám, což ovšem není tento případ. Odpovědnost státu dle tohoto zákona je odpovědností objektivní a je založena na současném splnění zákonných předpokladů vzniku škody fyzické či právnické osobě, kterými jsou: 1. provedení krizového opatření; 2. vznik škody; 3. příčinná souvislost mezi krizovým opatřením a vznikem škody. Nárok na náhradu škody je třeba uplatnit v písemné formě u příslušného orgánu krizového řízení, a to do 6 měsíců od doby, kdy se fyzická nebo právnická osoba o škodě, kterou je možné objektivně vyjádřit v penězích a důvodně uplatnit u soudu, dozvěděla, nejdéle však do 5 let od vzniku škody, jinak nárok zaniká. Budou-li výše uvedené předpoklady splněny, pak je pravděpodobné, že vzniklá škoda Vám bude nahrazena. Zákona totiž právnické a fyzické osoby nijak neomezuje, a tak může jít o kohokoliv – např. o taxikáře, kterým v souvislosti s provedením krizového opatření škoda vznikla. Je však důležité sledovat vývoj v této věci a přístup státu ke kompenzacím podnikatelům.
Mgr. Jakub Málek, partner PEYTON legal
Daniela
Dobrý den, mám obchůdek s módou, který jsem musela z nařízení vlády v sobotu 14. 3. uzavřít. Jsem plátce DPH a chci se zeptat, na co budu mít nárok, platím nájem a musí se platit daň z příjmu atd. Každý měsíc vykazují příjmy, výdaje, EET, odesílám tržby a když prokazatelně není žádná tržba a tudíž jsem bez příjmu a dál musím platit VZP, OSSZ. Děkuji.
Vláda zajistila prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky možnost poskytnutí bezúročných úvěrů. Poskytnutí těchto úvěrů Vám může dočasně pomoci překlenout výpadek příjmů a zajistit možnost podnikání do budoucna. O úvěr u ČMZRB lze požádat zde: https://www.cmzrb.cz/podnikatele/uvery/uver-covid/ Zároveň nicméně doporučujeme sledovat i další opatření vlády v rámci kompenzací nebo úlev podnikatelům. Ohledně záloh na dani z příjmů doporučujeme podat Vašemu příslušnému finančnímu úřadu žádost podle § 174 odst. 5 daňového řádu. Žádat můžete buď o snížení záloh na dani anebo o odstranění povinnosti daň zálohovat na celé daňové období (tj. daň byste platil až najednou a v celé výši). V žádosti popište změnu okolností spočívající v dočasném uzavření provozovny a z toho vyplývajícího výpadku příjmů, jejichž placení by pro Vaše podnikání mohlo mít závažné dopady. Ohledně již vzniklé povinnosti zaplatit zálohu můžete podat žádost o posečkání. Co se týče placení pojistného na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, se lze obrátit na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení se žádosti o povolení splácení podle § 20a zákona č. 589/1992 Sb. Lze dále očekávat, že bude přijat zákon, který umožní odložení splatnosti pojistného na všeobecném zdravotním pojištění a pojistného na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Dále doporučujeme komunikovat i s ostatními osobami, dodavateli, pronajímatelem, bankami a požádat je o posečkání s platbami, abyste zlepšil svoji likviditu.
JUDr. Ing. Vít Švestka, advokátní koncipient CERHA HEMPEL Kališ & Partners s.r.o. a Mgr. Lukáš Srbecký, partner CERHA HEMPEL Kališ & Partners s.r.o.
Michal
Dobrý den. Mám se společníkem horský penzion o 12 pokojích. Veškeré objednávky jsme museli zrušit a penzion zavřít. Máme nárok na kompenzace?
V podstatě ano, avšak za splnění podmínek právních předpisů a posouzení okolností vzniku škody. Nárok na kompenzaci škod souvisejících s restriktivními opatřeními orgánů veřejné moci za současného nouzového stavu upravuje zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Vzhlede ke skutečnosti, že krizovým opatřením vlády České republiky je až na několik málo výjimek zakázán prodej ubytovacích služeb, který na Váš penzion, resp. Vámi poskytované služby dopadá v plném rozsahu, se můžete vůči státu domáhat náhrady škody za podmínek stanovených v § 36 krizového zákon. Na základě tohoto ustanovení je stát povinen nahradit škodu (skutečnou škodu a ušlý zisk) způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními. Stát se může odpovědnosti za škodu zprostit pouze pokud prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám. Primárně je nutné uplatnit nárok na náhradu škody u příslušného orgánu krizového řízení, tj. vlády České republiky, a to písemně s uvedením důvodu, který musí být náležitě doložen a prokázán, do 6 měsíců od doby, kdy jste se o škodě dozvěděl, nejdéle však do 5 let od vzniku škody, jinak Vaše právo zaniká. Pokud příslušný orgán krizového řízení Váš nárok na náhradu škody neuzná, můžete uplatnit nárok soudní cestou proti státu. Je však důležité sledovat vývoj v této věci a přístup státu ke kompenzacím podnikatelům.
Mgr. Jakub Málek, partner advokátní kanceláře PEYTON legal
Šárka Šárovcová
Dobrý den. Mám kosmetický salon, který je nyní z nařízení vlády uzavřen. Absolutně toto opatření respektuji, je sice možnost navštívit zákaznice doma, ale o to v tomto čase nikdo zájem nemá, zajímalo by mě, jestli je nárok na nějaké odškodné ze strany státu. Je nějaké opatření, které urychleně nahradí chybějící příjem (jsem bezdětná), resp. minimálně pokryje nutné výdaje s podnikáním jako jsou platby záloh za sociální a zdravotní pojištění a platba za nájem provozovny? S pozdravem, Šárka
V podstatě ano, avšak za splnění podmínek právních předpisů a posouzení okolností vzniku škody. Vůči státu se můžete domáhat náhrady škody, která Vám vznikla v příčinné souvislosti s krizovým opatřením vlády České republiky, jímž byl zakázán provoz Vašeho kosmetického salonu, a to za podmínek stanovených v § 36 zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Podmínky pro uplatnění nároku na náhradu škody vůči státu jsou podrobně popsány v odpovědi na předešlý dotaz. Žádný právní institut, na jehož základě byste se mohla ,,urychleně“ domoci náhrady skutečné škody a ušlého zisku, jež vznikly v důsledku restriktivních opatření orgánů veřejné moci náš právní řád neupravuje. V této souvislosti by však mohl přicházet v úvahu národní program úvěrů s nulovou úrokovou sazbou, zaměřený na malé a střední podnikatele, jejichž ekonomické aktivity jsou omezeny v důsledku přijatých krizových opatřeních. Aktuálně se chystá další kolo tohoto programu, proto v případě zájmu doporučujeme sledovat stránky Českomoravské záruční a rozvojové banky (www.cmzrb.cz). Je však důležité sledovat vývoj v této věci a přístup státu ke kompenzacím podnikatelům.
Mgr. Jakub Málek, partner advokátní kanceláře PEYTON legal
Martina
Dobry den, mam v pronajmu kadernictvi a chci se zeptat, zda kdyz bude uzavrene kvuli koronaviru mesic i dele... budu (musim) platit najem? Dekuji za odpoved.
Záleží velmi na znění nájemní smlouvy, ale obecně ano. Ačkoli je krizovým opatřením vlády České republiky zakázáno provozování kadeřnictví, opatření nemá žádný vliv na plnění Vašich smluvních závazků, včetně práv a povinností vyplývajících z nájmu. Pokud je předmětem nájemní smlouvy prostor sloužící podnikání, který aktuálně není způsobilý k užívání pro účel, jež byl ve smlouvě sjednán, doporučujeme obrátit se na pronajímatele a pokusit se sním jednat o možnosti přiměřené slevy z nájemného. Nárok na slevu však za této situace nevyplývá přímo ze zákona a její poskytnutí je tedy pouze na uvážení a rozhodnutí pronajímatele a jeho vůli jednat v zájmu zachování dobrých vztahů. V každém případě jsou však pro posouzení vašich vzájemných práv a povinností rozhodující podmínky a ujednání konkrétní nájemní smlouvy. V důsledku epidemie koronaviru a souvisejících restriktivních opatření orgánů veřejné moci dochází současně k podstatné změně okolností, která způsobuje zvlášť hrubý nepoměr práv a povinností smluvních stran nájemní smlouvy, neboť platíte nájemné v plné výši, ačkoli nemůžete předmět nájmu užívat. V takovém případě se jako znevýhodněná strana můžete na základě ustanovení § 1765 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, na pronajímateli domáhat jednání o nových podmínkách smlouvy. Pokud nedojdete s pronajímatelem ke shodě, můžete se následně obrátit na soud s návrhem na změnu podmínek nebo zrušení nájemní smlouvy. Výše uvedené však neplatí, pokud jste na sebe nájemní smlouvou převzala nebezpečí změny okolností.
Mgr. Jakub Málek, partner advokátní kanceláře PEYTON legal
Michal Trendl
Dobry den, provozuji obchod s autodily (dle narizeni vlady bych mohl fungovat) v Unicove, ktery je v karantene.Ja mam bydliste v obci, kde karantena neni. Je mozno nejakym zpusobem zadat o usly zisk? Jak postupovat, kdyz mam odebrane zbozi, ktere nemuzu prodat, ale faktury hradit musim? Dekuji Trendl.
V podstatě ano, avšak za splnění podmínek právních předpisů a posouzení okolností vzniku škody. Nárok na kompenzaci škod souvisejících s restriktivními opatřeními orgánů veřejné moci za současného nouzového stavu upravuje zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Náhradu za odebrané zboží, které nemůžete prodat a ušlý zisk, můžete za splnění podmínek a doložení škody v zásadě požadovat od státu dle § 36 zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon). Problematiku odpovědnosti státu za škodu způsobenou na základě opatření přijatých v souvislosti s šířením koronaviru COVID-19 upravuje zákon č. 240/2000 Sb. (krizový zákon). Dle § 36 tohoto zákona je stát povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám, což ovšem není tento případ. Odpovědnost státu dle tohoto zákona je odpovědností objektivní a je založena na současném splnění zákonných předpokladů vzniku škody fyzické či právnické osobě, kterými jsou: 1. provedení krizového opatření; 2. vznik škody; 3. příčinná souvislost mezi krizovým opatřením a vznikem škody. Nárok na náhradu škody je třeba uplatnit v písemné formě u příslušného orgánu krizového řízení, a to do 6 měsíců od doby, kdy se fyzická nebo právnická osoba o škodě, kterou je možné objektivně vyjádřit v penězích a důvodně uplatnit u soudu, dozvěděla, nejdéle však do 5 let od vzniku škody, jinak nárok zaniká. Budou-li výše uvedené předpoklady splněny, pak je pravděpodobné, že vzniklá škoda Vám bude nahrazena. Zákona totiž právnické a fyzické osoby nijak neomezuje, a tak může jít o kohokoliv – např. o taxikáře, kterým v souvislosti s provedením krizového opatření škoda vznikla. Je však důležité sledovat vývoj v této věci a přístup státu ke kompenzacím podnikatelům.
Mgr. Jakub Málek, partner advokátní kanceláře PEYTON legal
Luboš
Co mám dělat, když mi zaměstnavatel chce na pracoviště (10 m krychlových) umístit na zaškolení kolegu, co kašle, smrká a pšiká. Samozřejmě oba nemáme ochranné pomůcky a silně pochybuji, že mladší kolega si vůbec uvědomuje vážnost celé situace a dopady, jež by měla nákaza KV pro mě. Děkuji.
Dobrý den, dle usnesení vlády č. 247 je povinné nosit rouško nebo jiné ochranné prostředky dýchacích cest (nos, ústa) mimo bydliště – to platí venku i uvnitř. Bez rouška tedy vy ani Váš kolega nesmíte pracovat. Pokud Vám rouška nebo jinou ochranu nezajistí zaměstnavatel, musíte si je zajistit sami, neboť jsou nyní povinné pro všechny osoby.
Peter Perniš, advokát Eversheds Sutherland
Aneta Syrová
Dobrý večer, jsem OSVČ - mám malou kavárnu. Po nařízení vlády jsem v pondělí 16. 3. otevřela a nabízela nápoje přes "okénko", ale za celý den nepřišel ani jeden zákazník. Rozhodla jsem se, že dnes, tj. 17. 3. zavřu, jelikož energie mě nyní stojí víc, než vydělám (což je nula). Četla jsem však, že při případném odškodňování bych měla šanci něco dostat, pouze pokud budu mít otevřeno a snažit se prodejem přes okénko minimalizovat ztráty. Nevím, zda tedy zase otevřít. Děkuji za radu. Pevné zdraví všem.
Vzhledem k zákazu volného pohybu osob se domníváme, že zachování provozu po Vás nikdo nemůže vzhledem k Vámi nabízenému sortimentu (káva a doplňkové produkty) ani ve formě tzv. „prodeje přes okénko“ spravedlivě požadovat. Uplatnění nároku na náhradu škody (včetně ušlého zisku) se řídí § 36 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. Tato právní úprava nicméně nebyla historicky ještě nikdy využita a není tedy jasné, jak se k ní bude stát, resp. soudy v praxi stavět. Je tedy možné, že výklad bude spíše restriktivní, proto zdůrazňujeme, že v tento moment nelze s jistotou tvrdit, zda výše uvedený mechanismus náhrady škody bude možné vztáhnout na současnou situaci s epidemií koronaviru. Nad rámec této náhrady škody, která je v současné chvíli nejistá, dále upozorňujeme na další instrumenty, které má vláda zavádět na pomoc živnostníkům v jejich současné situaci. Byla již řeč o bezúročných půjčkách pro podnikatele, bližší podmínky a parametry těchto půjček jsou na stránkách vlády. Dále má Česká republika obdržet dotační podporu pro živnostníky od Evropské unie, která bude rozdělována ze strany státu. I zde je zatím moc brzy na přesný popis daného mechanismu a tedy platí, že v tuto chvíli je nutné evidovat vzniklé ztráty a ušlý zisk. Ve vztahu k Vašemu případu se jeví jako vhodné uvažovat pro výpočet ušlého zisku o metodě „časového srovnání“. V rámci metody „časového srovnání“ výši ušlého zisku zjistíte porovnáním pravidelně dosahovaného zisku z období před obdobím dotčeným koronavirem (např. průměr za poslední půlrok nebo za stejné období předchozího kalendářního roku) a ziskem dosahovaným v průběhu inkriminovaného (postihnutého) období. Jako doklady prokazující výši ušlého zisku mohou být použity účetní záznamy, které dokládají hospodářský výsledek za obě porovnávaná období.
Mgr. Adam Stawaritsch, právník a advokátní koncipient bpv BRAUN PARTNERS
Kateřina Doláková
Dobrý den. Mám malou hospodu na vsi. Jsem na neschopence, včera jsem měla jít k lékaři a ukončit neschopnost a jít do práce, nemůžu si dovolit marodit ani o den déle. Provozovnu mám zavřenou, žádnou finanční rezervu opravdu nemám. Jsem vdaná, ale s manželem chystáme rozvod, nežijeme spolu, mám dvě děti, které žijí se mnou. Jsem bez jakéhokoliv příjmu (nemocenská je cca 4 tisíce Kč, což nestačí ani na běžné poplatky). Co mám dělat? Jak mám přežít byť jen nastávající zbytek měsíce? Děkuji. K. D.
Dobrý den, ve Vaší situaci se nabízí několik možností, jak pro co nejrychlejší zajištění příjmů postupovat. Na prvním místě je třeba zmínit, že i v době karantény můžete hospodu nadále provozovat, pokud bude prodej nápojů a jídla probíhat „přes okénko“, tedy bez přímého kontaktu s konzumenty. Pro podporu drobných podnikatelů v krizi stát zavedl možnost bezúročných půjček „Úvěr Covid“. Žádost o státní půjčku lze podat online a její vyřízení by mělo trvat 2–3 týdny. Pokud by další provoz hospody pro Vás nebyl finančně udržitelný, dočasným řešení by mohlo být přerušení živnosti a zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání na úřadu práce. Tím by Vám odpadla povinnost platit sociální a zdravotní pojištění a vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti. K přerušení živnosti stačí vyplnit jednoduchý formulář (změnový list) a ten podat na jakémkoliv živnostenském úřadě nebo pobočce CzechPoint. Živnost můžete přerušit na libovolně dlouhou dobu. Ke vzniku nároku na vyplácení podpory v nezaměstnanosti je po přerušení živnosti potřeba podat žádost o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání adresovanou příslušnému úřadu práce – tuto žádost je nově možné podat i on-line. Souběžně s přerušením živnosti máte také možnost žádat o jednorázovou dávku tzv. mimořádné okamžité pomoci pro osoby, které se prokazatelně ocitnou vlivem nedostatku prostředků ve finanční nouzi. I tuto žádost můžete podat on-line. Výše dávky se bude odvíjet od konkrétního posouzení Vaší situace. Vláda také schválila příspěvek na ošetřovné na děti ve věku od 6 do 13 let i na živnostníky. Podle posledních informací by výše ošetřovného pro živnostníky byla stanovena plošně na 424 Kč denně po celou dobu uzavření škol a bude vyplácen i zpětně od doby zákazu školní docházky. Návrh zákona by podle posledních informací měl být schválen v úterý 24. března. Pozor – není ale možné současně čerpat ošetřovné, a zároveň být veden v evidenci úřadu práce a pobírat dávky podpory v nezaměstnanosti. V dotazu také uvádíte, že s manželem spolu nežijete a chystáte rozvod. Pokud nyní platíte náklady na děti a bydlení sama a manžel Vám nijak nepřispívá, je možné podat soudu návrh na úpravu poměrů nezletilých dětí, kterým budete žádat stanovení výživného, které bude otec dětem platit. Výživné lze stanovit i zpětně. Tento návrh je možné podat společně s návrhem na vydání tzv. předběžného opatření, ve kterém by soud manželovi „předběžně“ uložil povinnost platit na děti výživné do doby, než budete mít k dispozici konečný rozsudek. Předběžné opatření má výhodu v tom, že je o něm soud povinen rozhodnout obratem (a to i v době nouzového stavu), zatímco rozhodnutí o návrhu může trvat i několik měsíců.
Mgr. Anežka Večeřová, právníčka a advokátní koncipientka bpv BRAUN PARTNERS
Vladimíra
Dobrý den, já jsem kadeřnice a manžel má hospůdku. Oba jsme v nájmu a jsme tedy v současné době bez příjmu. Je možná nějaká kompenzace a za jakých podmínek? Týká se to nájmu z podnikání, odvodů na sociální a zdravotní, nájmu na bydlení, leasingu. Děkuji.
Pro překlenutí krizové situace lze požádat o bezúročný úvěr Českomoravskou záruční a rozvojovou banku. Žádost lze podat zde: https://www.cmzrb.cz/podnikatele/uvery/uver-covid/ Do budoucna lze očekávat i další formy úlev a kompenzací osobám samostatně výdělečně činným a dalším podnikatelům, proto doporučujeme sledovat opatření vlády a případně vyjádření Hospodářské komory ČR ve vztahu k podnikatelům. Co se týče placení pojistného na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, lze se obrátit na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení se žádosti o povolení splácení podle § 20a zákona č. 589/1992 Sb. Lze dále očekávat, že bude přijat zákon, který umožní odložení splatnosti pojistného na všeobecném zdravotním pojištění a pojistného na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Ohledně nájemného, nájmu na bydlení a leasingu, doporučujeme se obrátit na pronajímatele se žádostí o posečkání / odložení splátek.
JUDr. Ing. Vít Švestka, advokátní koncipient CERHA HEMPEL Kališ & Partners s.r.o. a Mgr. Lukáš Srbecký, partner CERHA HEMPEL Kališ & Partners s.r.o.
Vojtěch Gaži
Dobrý den, jsem OSVČ, externí obchodní zástupce v Olomouckém kraji - druhá nejvíce zasažená lokalita koronavirem - zprostředkování služeb v telekomunikacích. Nemohu teď jezdit po klientech a jsem odkázaný na práci z domu, která není efektivní a budu ve ztrátě. Jaké mám prosím teď možnosti, nároky apod.? Mohu dostat nějakou finanční kompenzaci od státu? Jak to bude s povinnou platbou sociálních a zdravotních záloh? Děkuji moc za odpověď a pomoc. Bc. Vojtěch Gaži
O určitou formu pomoci při překlenutí nepříznivé situace lze požádat Českomoravskou záruční a rozvojovou banku, která v aktuální krizové situaci poskytuje výhodné bezúročné úvěry. Lze o ně požádat zde: https://www.cmzrb.cz/podnikatele/uvery/uver-covid/ Vzhledem k tomu, že je situace ohledně kompenzací a úlev podnikatelů velice dynamická, doporučujeme sledovat i další trendy a opatření vlády. Co se týče placení pojistného na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, lze se obrátit na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení se žádosti o povolení splátkového kalendáře podle § 20a zákona č. 589/1992 Sb. Ohledně umožnění odložení splatnosti pojistného na všeobecném zdravotním pojištění a pojistného na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti lze očekávat i přijetí další legislativy. Zároveň můžete příslušnému finančnímu úřadu podat žádost o snížení záloh na dani z příjmů anebo o odstranění povinnosti daň zálohovat na celé daňové období. Případně lze zároveň požádat o posečkání s platbou daní nebo záloh.
JUDr. Ing. Vít Švestka, advokátní koncipient CERHA HEMPEL Kališ & Partners s.r.o. a Mgr. Lukáš Srbecký, partner CERHA HEMPEL Kališ & Partners s.r.o.
Lumír
Od příštího týdne mám být doma, ale nedostanu 70 %, protože jsem v práci od ledna, nemám dovolenou, takže si mám vybrat náhradní volna - to je 15 h přesčasu - a pak budu vlastně na dluh a pak jak se bude makat tak budu dělat jen přesčasy, je to možné? Děkuji.
Dobrý den, pokud pracujete v pracovním poměru (a ne například na DPP nebo DPČ), pak byste měl obdržet náhradu mzdy za překážky v práci bez ohledu na to, že jste zaměstnán teprve od ledna 2020. Pokud byla v pracovní smlouvě dohodnuta možnost, že místo příplatků za přesčasy Vám bude poskytováno náhradní volno, může Vám zaměstnavatel nařídit vybrat si je. Neznáme konkrétní podrobnosti, ale doporučujeme trvat na tom, aby s Vámi zaměstnavatel zacházel jako s ostatními zaměstnanci (chápeme, že poskytuje 70% náhrada mzdy).
Peter Perniš, advokát Eversheds Sutherland
Libor Henzsel
Dobrý den, pracuji jako personalista v mezinárodní kamionové dopravě. Protože řidiče posílám osobními vozy do Holandska na střídání, není v současné době možné je vyslat z důvodu uzavření hranic. Chci se proto zeptat, v jakém režimu mám řidiče evidovat. Zda se jedná o standardní překážku na straně zaměstnavatele - i když jím není zapříčiněna, nebo zda mám nařídit dovolenou (což se mi jeví jako nekorektní vůči zaměstnancům). Děkuji Henzsel
Dobrý den, skutečně se jedná o překážku na straně zaměstnavatele, byť ji zaměstnavatel nezpůsobil. Zaměstnancům bude náležet náhrada mzdy, a to ve výši 100 %. Dovolenou nařídit zaměstnancům můžete. Musí to být však 14 dnů napřed, případně se můžete se zaměstnanci dohodnout na kratší době.
Peter Perniš, advokát Eversheds Sutherland
Sladjana
Dobrý den. Jsem bez práce na neodložno. Pracuji v restauraci a teď je zavřená a musím platit nájem. Majitel bytu taky platí nájem, protože je to družstevní být. Zajímá mě, jak to bude ve stavu nouze řešeno - jestli vláda pozastaví placení nájmu, elektřiny a plynu, to by bylo normální a korektní, nebo si budu muset půjčovat, abych zaplatila. Děkuji za odpověď.
Dobrý den, v současné době vláda ČR nenavrhla plošné odklady nájemného a služeb souvisejících s nájmem. Na úrovni obcí a krajů se však diskutuje o odložení plateb za komerční nájmy prostor pro podnikatele, kteří jsou krizovými opatřeními vlády nejvíce zasaženi. Obecně zaměstnancům restaurace, která byla v důsledku krizových opatření vlády zavřena (a proto jim není přidělována práce) náleží ve většině případů podle § 208 Zákoníku práce náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, jelikož se jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele. Pokud jste se přesto ocitla v nepříznivé finanční situaci, můžete využít pomoci od státu a požádat o jednorázovou dávku mimořádné okamžité pomoci, o kterou se žádá na Úřadu práce.
Mgr. Darja Pavlorková, právnička advokátní kanceláře Forlex
Vojtěch
Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, zda mám nárok na odškodné, jelikož podnikáme v topenařině, konkrétně v servisu plynových kotlů. Zákazníci nám kvůli konoraviru a možnému šíření nákazy ve velkém ruší zakázky. Chtěl jsem se zeptat, zda máme nárok na odškodnění, jelikož je to velký zásah do našich rezerv. Děkuj za odpověď, s přáním příjemného dne Vojta.
Dobrý den, ve Vašem případě nárok na náhradu škody a ušlého zisku vůči státu nemáte z toho důvodu, že předmět Vašeho podnikání nepatří mezi činnosti zakázané krizovými opatřeními vlády. Opatření vlády platné od 16. března 2020 výslovně servis spotřební elektroniky, přístrojů, kotlů a dalších výrobků pro domácnost povolila. Doporučovali bychom namísto rušení zakázek dohodnout se na jejich přesunutí. Dále doporučujeme všem podnikatelům provádějícím služby u klientů, aby předem kontaktovali klienta a ověřili si, zda nebyla klientovi či osobě jemu blízké nařízena karanténa. Rovněž je potřeba dbát na dodržování zvýšených hygienických nároků.
Mgr. Darja Pavlorková, právnička advokátní kanceláře Forlex
Katka Dubinova
Dobrý den, jsem samoživitelka a pracuji do konce března na DPČ. Od dubna na plný úvazek. Nyní v této situaci s koronavirem jsem musela zůstat se šestiletým synem doma. Bylo mi řečeno, že nemám nárok na žádnou peněžitou pomoc, v domácnosti žiji s přítelem. Je to prosím pravda? Děkuji.
Dobrý den, na ošetřovné ve výši 60 % průměrné mzdy mají dle zákona, i v důsledku nově přijatých opatření, nárok pouze zaměstnanci zaměstnaní na základě hlavního pracovního poměru. Zaměstnanci pracující na dohody tento nárok bohužel nemají. Od dubna, kdy budete zaměstnána na plný úvazek, Vám tento nárok již vznikne a pokud to bude situace i nadále vyžadovat, budete mít nárok na náhradu 60 % průměrné mzdy, po celou dobu, kdy budou opatření v platnosti.
Peter Perniš, advokát Eversheds Sutherland
Anna
Magistrát Českých Budějovic v rámci šíření koronaviru uzavřel většinu školek v ČB. Ovšem až na dvě, jež jsou v krizovém plánu určeny pro děti pracovníků záchranných složek. Byla jsem vyzvána k výkonu zaměstnání učitelky MŠ, i přesto, že musím zůstat doma s dětmi do 10 let na OČR. Prý bylo řečeno Magistrátem ČB, že OČR se nesmí čerpat a že mohu do zaměstnání docházet i se svými dětmi. Je toto právně v pořádku?
Dobrý den, v případě, že zaměstnanec je nucen zůstat se svým dítětem (mladším 10 let) doma z důvodu jeho nemoci nebo z pohledu dnešní situace v důsledku uzavření škol, je zaměstnavatel povinen takovému zaměstnanci omluvit absenci v práci. Vám bude následně náležet náhrada mzdy ve výši 60 %, která vám bude poskytována ze strany státu, z nemocenského pojištění. V současné době není vydáno žádné opatření vlády a není nám známo ani opatření, které by bylo vyhlášeno na území Českých Budějovic, které by toto právo upíralo, vzhledem k dané situaci, zaměstnancům mateřských škol.
Peter Perniš, advokát Eversheds Sutherland
Lebeda
Dobrý den, prosím info o postupu a možnosti vrácení peněz za Ubytování v soukromí v ČR (větší rodinná sešlost), zaplaceno 30 % ceny pobytu jako záloha. Na webu majitel neuvádí žádné obchodní podmínky. Lze požadovat vrácení zálohy vzhledem k nouzovém stavu a zákazu pohybu mimo bydliště a práci? Děkuji.
Dobrý den, krizová opatření zakazují od 16. března 2020 prodávat ubytování pro soukromé účely. V praxi to znamená, že hotely a penziony nemusí být uzavřeny, jelikož ubytovaní hosté mohou pokračovat v pobytu. S ubytovacím zařízením jste zřejmě uzavřel smlouvu o poskytování ubytovacích služeb, na základě které jste poté uhradil zálohu. Pokud máte uzavřenou písemnou smlouvu, zkontrolujte si, zda neobsahuje ustanovení o tzv. vyšší moci, tedy o okolnosti neobvyklé a nepředvídatelné, jejichž důsledkům nebylo možno zabránit ani přes veškerou vynaloženou péči a která vylučuje odpovědnost ubytovacího zařízení za škodu způsobenou v důsledku nemožnosti poskytnout objednané služby. Neobsahuje-li smlouva ustanovení o vyšší moci, platí, že pokud klient nedostane službu, nemůže si ubytovací zařízení ponechat zaplacenou zálohu. Vy můžete v takovém případě odstoupit od zmíněné smlouvy o poskytování ubytovacích služeb a záloha by Vám měla být vrácena.
Mgr. Darja Pavlorková, právnička advokátní kanceláře Forlex
Procházka
Dobrý den, pracuji v kavárně a byl nám vládním nařízením zavřen podnik. Nyní se dohaduji se zaměstnavatelem, zda mně má vyplatit za čas uzavření kavárny (vladní nařízení - koronavirus) 100 % náhrady mzdy průměrného výdělku. Dle mého se jedná o jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele dle §208 ZP. Ten s tím nesouhlasí. (argumentuje tím, že nejde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a ještě §209 odst. 2 o vyplacení pouze 60 %). Mám nárok na 100 % při této situaci? Děkuji.
Dobrý den, skutečně se jedná o překážku na straně zaměstnavatele, v důsledku čehož vám bude náležet náhrada mzdy ve výši 100 %. V úterý 24.3.2020 se předpokládá přijetí zákona, na jehož základě bude zaměstnavateli poskytován příspěvek ze strany státu ve výši 80 % vyplacené mzdy.
Peter Perniš, advokát Eversheds Sutherland
Jan Tirpák
Dobrý den, jsem OSVČ a pracuju v Německu v Mnichově. Mám ušlý zisk zákazem vlády a uzavřením hranic. Jsem bez práce a mám jen platby za sociální a zdravotní. Musím platit nájem, auto a plno jiných plateb. Na co mám v dané situaci právo? Když mi byla státem zakázána výdělečná činnost.
Neuvádíte, zda jste česká OSVČ (tedy poskytujete služby v SRN na základě českého živnostenského oprávnění), nebo zda vykonáváte svou činnost na základě německé živnosti. Pokud by vznikla škoda v důsledku opatření zavedeného ze strany České republiky, pak je možné tuto škodu uplatnit dle českých zákonů. Upozorňujeme však na to, že mimořádná opatření zavedlo jak Německo, tak Česká republika. V případě již uzavřených smluv, které nemůžete z důvodu uzavření hranic plnit, je nutné se podívat do každé smlouvy a zjistit, co se stane, když plnit nebudete moci. I tento typ škody je nutné vyčíslit pro případnou náhradu. Dále je nutné si uvědomit, že stát Vám nezakázal vykonávat výdělečnou živnost, jak píšete, ale „pouze“ znemožnil její výkon v místě, kde máte obvykle zakázky. To pro Vás znamená, že můžete vykonávat živnost tady v ČR. Při případné náhradě škody toto bude zohledňováno. Pro náhradu škody v ČR platí následující: mimořádná opatření v době krizové situace, vyvolané pandemií nového koronaviru, a jejich dopad na fyzické a právnické osoby upravuje zákon č. 240/2000 Sb., krizový zákon. Ten ve svém ustanovení § 36 skutečně umožňuje osobám, kterým v důsledku krizových opatření vznikla škoda, ji požadovat od příslušného orgánu, který krizová opatření nařídil. Ačkoliv jazykový výklad zákona hovoří jasně, tedy že stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními, nelze v žádném případě předvídat, v jakém rozsahu tato škoda bude nahrazována, případně zda vůbec bude nahrazována. Obecně se škoda nahrazuje v penězích, nicméně se dá předpokládat, že v případě vzniku škod tak dalekosáhlých, o jaké nepochybně půjde i v souvislosti s opatřeními týkajícími se zabránění rychlému šíření pandemie, přistoupí Vláda místo k náhradě škody k různým druhům úlev (jako např. daňové úlevy atd.). Pozor na lhůtu k uplatnění škody – ta je 6 měsíců od chvíle, kdy se poškozený o škodě dozvěděl. Nárok na náhradu škody je nutné uplatnit písemně. Po uplynutí výše uvedené lhůty Váš nárok na náhradu škodu vůči státu zaniká. Pokud orgán, u kterého uplatňujete náhradu škody, neuzná Váš nárok, či jej neuzná v plné míře, lze Vaše nároky uplatňovat soudní cestou. Upozorňujeme, že v takovém případě jste jakožto žalobce povinen hradit i soudní poplatek, který se počítá z žalované částky a může tedy být poměrně značně vysoký. Pro řešení krizové finanční situace OSVČ v České republice byl připraven Program Covid, který umožní poskytnout peníze živnostníkům, které budou směřovat na bezúročné půjčky nebo záruky na úvěry. Dále se jedná o snížení administrativní zátěže a o odložení některých odvodů. Konkrétně byla již posunuta lhůta pro podání daňového přiznání dně z příjmu fyzických a právnických osob do 1. července 2020. Aktuální informace ohledně situace a podpoře OSVČ naleznete i na stránkách Hospodářské komory České republiky: https://www.komora.cz/koronavirus/ V případě uplatňování náhrady škody vůči Německé spolkové republice máte následující možnosti: Co se podpory ze strany německé vlády týče, Německo chystá balíček v hodnotě 40 miliard euro na pomoc živnostníkům a malým podnikům. Jaké konkrétní možnosti pomoci zatím nebyly stanoveny. Nejnovější informace poskytuje přímo Ministerstvo hospodářství SRN. Nyní tedy doporučujeme průběžně vyčíslovat veškerou škodu, která v souvislosti s vládními krizovými opatřeními vnikla.
Mgr. Kateřina Trzaska, právníčka a advokátní koncipientka bpv BRAUN PARTNERS
Vendy
Dobrý den, chci se zeptat. Jak mám žádat o ušlou náhradu, když v tuto danou situaci (koronaviru) nemohu vykonávat svou živnost? Dělám manikúra a nehtovou modeláž. Vše si vedu v diáři a mám naplánovanou klientelu vždy tři týdny dopředu a všechny klientky se mi točí v pravidelném cyklu třech týdnů.
Nárok na náhradu škody (včetně ušlého zisku) je nejdříve v souladu s § 36 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, třeba uplatnit písemně u příslušného orgánu krizového řízení, a to do 6 měsíců od doby, kdy se fyzická nebo právnická osoba o škodě, kterou je možné objektivně vyjádřit v penězích a důvodně uplatnit u soudu, dozvěděla, nejdéle však do 5 let od vzniku škody, jinak nárok zaniká (§ 36 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb.). Přitom platí, že nárok zaniká uplynutím té lhůty, která skončí dříve – proto je třeba nárok uplatnit v uvedené šestiměsíční lhůtě. Jde-li o orgán krizového řízení, u kterého je třeba nárok uplatnit, jsme toho názoru, že se bude s největší pravděpodobností jednat o Ministerstvo vnitra, případně Ministerstvo financí (doporučujeme nárok uplatnit u obou). Je nicméně vhodné upozornit na to, že uvedená právní úprava nebyla historicky ještě nikdy využita a není tedy jasné, jak se k ní bude stát, resp. soudy v praxi stavět. Je tedy možné, že výklad bude spíše restriktivní, proto zdůrazňujeme, že v tento moment nelze s jistotou tvrdit, zda mechanismus náhrady škody bude možné vztáhnout na současnou situaci s epidemií koronaviru. Nad rámec této náhrady škody, která je v současné chvíli nejistá, dále upozorňujeme na další instrumenty, které má vláda zavádět na pomoc živnostníkům v jejich současné situaci. Byla již řeč o bezúročných půjčkách pro podnikatele, bližší podmínky a parametry těchto půjček jsou na stránkách vlády. Dále má Česká republika obdržet dotační podporu pro živnostníky od Evropské unie, která bude rozdělována ze strany státu. I zde je zatím moc brzy na přesný popis daného mechanismu a tedy platí, že v tuto chvíli je nutné evidovat vzniklé ztráty a ušlý zisk. Ve vztahu k Vašemu případu se jeví jako vhodné uvažovat pro výpočet ušlého zisku o metodě „časového srovnání“. V rámci metody „časového srovnání“ výši ušlého zisku zjistíte porovnáním pravidelně dosahovaného zisku z období před obdobím dotčeným koronavirem (např. průměr za poslední půlrok nebo za stejné období předchozího kalendářního roku) a ziskem dosahovaným v průběhu inkriminovaného (postihnutého) období. Jako doklady prokazující výši ušlého zisku mohou být použity účetní záznamy, které dokládají hospodářský výsledek za obě porovnávaná období.
Mgr. Adam Stawaritsch, právník a advokátní koncipient bpv BRAUN PARTNERS
Gi
Dobrý den, mám dotaz, jak mohu zažádat o náhradu mzdy, když pracuji v Německu jako OSVČ a každý týden vypisuji faktury. Proplacené faktury mi chodí pravidelně s týdenní splatností. Částky jsou každý týden víceméně stejné. Byl by někdo tak hodný a vysvětlil mi postup žádosti a vše, co je k tomu potřeba?
Ve Vašem případě se nejedná o mzdu dle zákoníku práce, jelikož pracujete jako OSVČ. Nemáte tedy ani nárok na náhradu mzdy dle platných právních předpisů. Neuvádíte, zda máte živnost přímo v Německu (tedy jste německou OSVČ), nebo zda jste český živnostník a v Německu poskytujete své služby na základě českého živnostenské oprávnění. Pokud by vznikla škoda v důsledku opatření zavedeného ze strany České republiky, pak je možné tuto škodu uplatnit dle českých zákonů. Upozorňujeme však na to, že mimořádná opatření zavedlo jak Německo, tak Česká republika. Na Vaši otázku tedy nelze jednoznačně odpovědět a bude třeba posoudit si konkrétní případ vždy individuálně. V případě již uzavřených smluv, které nemůžete z důvodu uzavření hranic plnit, je nutné se podívat do každé smlouvy a zjistit, co se stane, když plnit nebudete moci. I tento typ škody je nutné vyčíslit pro případnou náhradu. Pro řešení krizové finanční situace OSVČ v České republice byl připraven Program Covid, který umožní poskytnout peníze živnostníkům, které budou směřovat na bezúročné půjčky nebo záruky na úvěry. O bezúročnou půjčku můžou podnikatelé žádá Českomoravské záruční a rozvojové banky zde: https://e-podatelna.cmzrb.cz/ . Jedná se však o půjčky od 500 tisíc Kč až do 15 milionů Kč. O programu pro menší podnikatele a živnostníky, kteří potřebují menší částku, se stále jedná. Aktuální informace včetně informací o probíhajících jednání o menších půjčkách naleznete zde: https://www.businessinfo.cz/clanky/cmzrb-spousti-prijem-zadosti-do-programu-uver-covid/. Dále se jedná o snížení administrativní zátěže a o odložení některých odvodů. Konkrétně byla již posunuta lhůta pro podání daňového přiznání dně z příjmu fyzických a právnických osob do 1. července 2020. Aktuální informace ohledně situace a podpoře OSVČ naleznete i na stránkách Hospodářské komory České republiky: https://www.komora.cz/koronavirus/. Ministerstvo průmyslu a obchodu dále zprovoznilo telefonní linku 224 854 444 pro živnostníky a drobné podnikatele. Na základě tzv. krizového zákona lze V ČR požadovat náhradu škody. Mimořádná opatření v době krizové situace, vyvolané pandemií nového koronaviru, a jejich dopad na fyzické a právnické osoby upravuje zákon č. 240/2000 Sb., krizový zákon. Ten ve svém ustanovení § 36 skutečně umožňuje osobám, kterým v důsledku krizových opatření vznikla škoda, ji požadovat od příslušného orgánu, který krizová opatření nařídil. Ačkoliv jazykový výklad zákona hovoří jasně, tedy že stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními, nelze v žádném případě předvídat, v jakém rozsahu tato škoda bude nahrazována, případně zda vůbec bude nahrazována. Obecně se škoda nahrazuje v penězích, nicméně se dá předpokládat, že v případě vzniku škod tak dalekosáhlých, o jaké nepochybně půjde i v souvislosti s opatřeními týkajícími se zabránění rychlému šíření pandemie, přistoupí Vláda místo k náhradě škody k různým druhům úlev (jako např. daňové úlevy atd.). Pozor na lhůtu k uplatnění škody – ta je 6 měsíců od chvíle, kdy se poškozený o škodě dozvěděl. Nárok na náhradu škody je nutné uplatnit písemně. Po uplynutí výše uvedené lhůty Váš nárok na náhradu škodu vůči státu zaniká. Pokud orgán, u kterého uplatňujete náhradu škody, neuzná Váš nárok, či jej neuzná v plné míře, lze Vaše nároky uplatňovat soudní cestou. Upozorňujeme, že v takovém případě jste jakožto žalobce povinen hradit i soudní poplatek, který se počítá z žalované částky a může tedy být poměrně značně vysoký. Co se podpory ze strany německé vlády týče, Německo chystá balíček v hodnotě 40 miliard euro na pomoc živnostníkům a malým podnikům. Jaké konkrétní možnosti pomoci zatím nebyly stanoveny. Nejnovější informace poskytuje přímo Ministerstvo hospodářství SRN: https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Dossier/coronavirus.html#id1694894.. O pomoci živnostníkům a drobým podnikatelům jednají i jednotlivé spolkové země. Obecně lze pak doporučit průběžně vyčíslovat veškerou škodu, která v souvislosti s vládními krizovými opatřeními vnikla.
Mgr. Kateřina Trzaska, právníčka a advokátní koncipientka bpv BRAUN PARTNERS
Nikola
Dobrý den. Jsem OSVČ, matka samoživitelka s 8letým dítětem závislá pouze na svém příjmu. Dítě nemá kdo hlídat a pracovat s dítětem na plný úvazek nelze. Navíc nevím, jak se situace vyvine. Mám nárok na nějakou finanční pomoc od státu? Pokud bych měla nárok na ošetřovné (což nevím), ošetřovné by činilo kolem 7000 Kč, výdaje na život však máme 20000 Kč, další výdaj je sociální a zdravotní pojištění. Kdybych se dostala do vážných finančních potíží, na co mám prosím nárok? Děkuji za odpověď. N. R.
Pokud byste se dostala do finančních potíží, které by mohly zasáhnout existenci Vaší rodiny, doporučujeme kontaktovat příslušnou pobočku Úřadu práce ohledně dávek pomoci v hmotné nouzi. Obecně lze pro podnikatele využít možnosti bezúročných úvěrů od Českomoravské záruční a rozvojové banky za poměrně výhodných podmínek. O žádost je možné žádat zde: https://www.cmzrb.cz/podnikatele/uvery/uver-covid/ Usnesením vlády č. 262 ze dne 19. března 2020 bylo schváleno ošetřovné i pro osoby samostatně výdělečně činné, přičemž žádosti by měly vyřizovat obecné živnostenské úřady. Předpokládáme, že pro účinnost dávek ošetřovného je nejprve zapotřebí schválení příslušného zákona, který se bude aktuálně projednávat v poslanecké sněmovně (navrženo zrychlené projednání). Pro více informací doporučujeme se obrátit na obecné živnostenské úřady anebo na Ministerstvo průmyslu a obchodu. Ohledně plateb na pojistném na sociálním zabezpečení lze podat příslušné okresní správě sociální zabezpečení žádost o povolení splácení podle § 20a zákona č. 589/1992 Sb. Pro bližší informace doporučujeme kontaktovat přímo OSSZ. Pokud platíte zálohy na daň z příjmů, pak můžete také využít možnosti snížení záloh anebo odstranění povinnosti zálohování, případně posečkání s platbami. Dále Vám doporučujeme se obrátit i na další osoby, kterým pravidelně platíte (pronajímatel, banky, poskytovatelé energií atd.) se žádostí o posečkání nebo odklad plateb. Jakékoliv snížení výdajů Vám výrazně přilepší ve Vaší současné situaci.
JUDr. Ing. Vít Švestka, advokátní koncipient CERHA HEMPEL Kališ & Partners s.r.o. a Mgr. Lukáš Srbecký, partner CERHA HEMPEL Kališ & Partners s.r.o.
Filip boj..
Dobrý den, jsem malý živnostník a mám výrobní na výrobu salátů. Které dodávám do bufetu, škol, jídelen atd. Které se teďka zavřely a já musel úplně zastavit výrobní proces. Všechno mám na faktury a můžu prokázat rozdíl. A k tomu se zkazí veškerá zelenina. Mám taky možnost požádat úhradu škody? Děkuji za odpověď.
V souladu s § 36 odst. 1 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, platí, že „Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 4) prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám.” Právo na náhradu škody mají dle uvedeného ustanovení zákona všechny právnické a fyzické osoby, přičemž zákon tento výčet nijak neomezuje (může tedy jít o kohokoliv), tedy včetně Vás. Nárok na náhradu škody (včetně ušlého zisku) je nejdříve třeba uplatnit písemně u příslušného orgánu krizového řízení, a to do 6 měsíců od doby, kdy se fyzická nebo právnická osoba o škodě, kterou je možné objektivně vyjádřit v penězích a důvodně uplatnit u soudu, dozvěděla, nejdéle však do 5 let od vzniku škody, jinak nárok zaniká (§ 36 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb.). Přitom platí, že nárok zaniká uplynutím té lhůty, která skončí dříve – proto je třeba nárok uplatnit v uvedené šestiměsíční lhůtě. Jde-li o orgán krizového řízení, u kterého je třeba nárok uplatnit, jsme toho názoru, že se bude s největší pravděpodobností jednat o Ministerstvo vnitra, případně Ministerstvo financí (doporučujeme nárok uplatnit u obou). Je nicméně vhodné upozornit na to, že uvedená právní úprava nebyla historicky ještě nikdy využita a není tedy jasné, jak se k ní bude stát, resp. soudy v praxi stavět. Je tedy možné, že výklad bude spíše restriktivní, proto zdůrazňujeme, že v tento moment nelze s jistotou tvrdit, zda mechanismus náhrady škody bude možné vztáhnout na současnou situaci s epidemií koronaviru. Nad rámec této náhrady škody, která je v současné chvíli nejistá, dále upozorňujeme na další instrumenty, které má vláda zavádět na pomoc živnostníkům v jejich současné situaci. Byla již řeč o bezúročných půjčkách pro podnikatele, bližší podmínky a parametry těchto půjček jsou na stránkách vlády. Dále má Česká republika obdržet dotační podporu pro živnostníky od Evropské unie, která bude rozdělována ze strany státu. I zde je zatím moc brzy na přesný popis daného mechanismu a tedy platí, že v tuto chvíli je nutné evidovat vzniklé ztráty a ušlý zisk.
Mgr. Adam Stawaritsch, právník a advokátní koncipient bpv BRAUN PARTNERS
Karel Homolka
Dobrý den, mám provozovnu s bazénovou chemií, reklamní činností a pronájmem vozů. Tudíž máme zavřen obchod dle zákona. Uzavřením hranic nám vznikl problém, kdy máme 4 auta v Maďarsku, 1 v Německu a nemůžeme se k nim dostat. Dále nám vypověděli či odstoupili od smluv o pronájmu různé subjekty či jedinci. Vše jen kvůli karanténě. Obchod musím mít zavřený, kde platím nájem, leasingy, pojištění za vozy atd. Mohu žádat o kompenzaci od státu a případně jak. Děkuji.
Ohledně kompenzací od státu odkazujeme na možnost čerpání bezúročných úvěrů od Českomoravské záruční a rozvojové banky. O žádost je možné žádat zde: https://www.cmzrb.cz/podnikatele/uvery/uver-covid/ Co se týče pronajatých aut, nabízí se možnost revidovat platnost výpovědi nebo odstoupení od smluv o pronájmu. Bohužel neznáme konkrétní podmínky nájemních smluv, nicméně obecně není důvodem výpovědi nájemní smlouvy vyhlášení dočasného omezení pohybu nebo cest do zahraničí. V souvislosti s vozidly v zahraničí se jedná o problematickou záležitost, na kterou vláda při činění krizových opatření výslovně nepamatovala. Je zřejmé, že smyslem uvedených opatření nebylo odříznout české občany od jejich majetku v zahraničí. Opatření vlády č. 203 ze dne 13. března 2020 umožňuje ze zákazu vycestovat do zahraničí udělit výjimku, přičemž předpokládáme, že tuto výjimku může udělit buď místopředseda vlády (Karel Havlíček) anebo ministr vnitra (Jan Hamáček), kteří byli provedením opatření pověřeni. Doporučovali bychom se tedy obrátit na příslušná ministerstva se žádostí o udělení výjimky. Musíme však upozornit, že ani případné udělení výjimky by neznamenalo, že by Vás na své území vpustilo Německo anebo Maďarsko (potažmo další tranzitní země). Další pravidelné platby nájemného, úhrady leasingů a pojištění na vozy doporučujeme řešit s příslušnými osobami a podat žádost o posečkání s platbami. Případně lze také podat příslušnému finančnímu úřadu žádost o snížení nebo odstranění záloh nebo žádost o posečkání.
JUDr. Ing. Vít Švestka, advokátní koncipient CERHA HEMPEL Kališ & Partners s.r.o. a Mgr. Lukáš Srbecký, partner CERHA HEMPEL Kališ & Partners s.r.o.
Bára
Dobrý den, mám dotaz. Manžel má stavební firmu a momentálně má stavbu vzdálenou cca 400 km od bydliště. Zaměstnance tam nemůže poslat, protože nefungují ubytovací zařízení. Musí je tedy nechat doma, platit za ně odvody apod. Momentálně má obavy, aby to firma vůbec přežila. Má nějaký nárok na kompenzaci nebo jak má postupovat? Děkuji.
Dobrý den, krizová opatření účinná od 16. března 2020 zakazují prodávat ubytování pouze pro soukromé účely. Ubytovací služby poskytované pro účely výkonu práce pro řemeslníky nebo pro podnikatelskou a nezbytnou aktivitu jsou povoleny. Nárok na náhradu ušlého zisku a škody vzniklé v souvislosti s účinnými krizovými opatřeními ve Vašem případě nevzniká.
Mgr. Darja Pavlorková, právnička advokátní kanceláře Forlex
Michal Hrubeš
Dobrý den, pracuji jako OSVČ v gastronomii, poradenství. Mám s klienty Příkazní smlouvu. Mám po dobu uzavření gastronomických provozů nárok na náhradu a popřípadě jaký je časový horizont z mé a ze strany státu na uplatnění? Děkuji.
Náhrady, resp. kompenzace, za přerušení provozů ze strany státu jsou v současnosti velice diskutovaným politickým tématem, které nicméně ještě není definitivně vyřešeno. Vláda zatím avizovala, že bude poskytovat částečné náhrady za mzdové náklady. Opozice sice navrhuje formu jednorázových úhrad podnikatelům, nicméně je otázkou, zda budou tyto příspěvky přijaty. Dle našich informací tedy není v současné době otázka náhrad OSVČ konečně vyřešena. Vládou potvrzená jsou již opatření týkající se odkladu plateb (resp. dočasné zrušení povinnosti) platit pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a platby na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Zároveň vláda avizovala i plošný tříměsíční odklad povinností platit zálohy na daň z příjmů.
Lukáš Srbecký, právník advokátní kanceláře C.H. Kališ & Partners s.r.o.
Jaroslav Kejmar
Dobrý den. Jsem malý živnostník a od 13. 3. jsem po návratu z Německa v nařízené karanténě, tudíž bez výdělku. Budu mít nárok na nějakou formu odškodnění?
Je jasné, že v případě nařízené karantény nemůžete vykonávat svoji živnost. I v tomto ohledu se proto můžete domáhat náhrady škody v režimu zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. V souladu s § 36 odst. 1 zákona č. 240/2000 Sb., platí, že „Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 4) prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám.” Právo na náhradu škody mají dle uvedeného ustanovení zákona všechny právnické a fyzické osoby, přičemž zákon tento výčet nijak neomezuje (může tedy jít o kohokoliv), tedy včetně Vás jako živnostníka. Nárok na náhradu škody (včetně ušlého zisku) je nejdříve třeba uplatnit písemně u příslušného orgánu krizového řízení, a to do 6 měsíců od doby, kdy se fyzická nebo právnická osoba o škodě, kterou je možné objektivně vyjádřit v penězích a důvodně uplatnit u soudu, dozvěděla, nejdéle však do 5 let od vzniku škody, jinak nárok zaniká (§ 36 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb.). Přitom platí, že nárok zaniká uplynutím té lhůty, která skončí dříve – proto je třeba nárok uplatnit v uvedené šestiměsíční lhůtě. Jde-li o orgán krizového řízení, u kterého je třeba nárok uplatnit, jsme toho názoru, že se bude s největší pravděpodobností jednat o Ministerstvo vnitra, případně Ministerstvo financí (doporučujeme nárok uplatnit u obou). Je nicméně vhodné upozornit na to, že uvedená právní úprava nebyla historicky ještě nikdy využita a není tedy jasné, jak se k ní bude stát, resp. soudy v praxi stavět. Je tedy možné, že výklad bude spíše restriktivní, proto zdůrazňujeme, že v tento moment nelze s jistotou tvrdit, zda mechanismus náhrady škody bude možné vztáhnout na současnou situaci s epidemií koronaviru. Nad rámec této náhrady škody, která je v současné chvíli nejistá, dále upozorňujeme na další instrumenty, které má vláda zavádět na pomoc živnostníkům v jejich současné situaci. Byla již řeč o bezúročném úvěru COVID pro podnikatele, dále má Česká republika obdržet dotační podporu pro živnostníky od Evropské unie, která bude rozdělována ze strany státu, je také možné zavedení tzv. kurzarbeitu. Doporučujeme proto věnovat pozornost zejména těmto prostředkům, které Vám pomohou překlenout složité období. Je totiž třeba očekávat tvrdý střet reality odškodňování se slovy zákona. Každopádně je však nutné evidovat vzniklé ztráty a ušlý zisk, tedy veškeré dokumenty pečlivě uchovejte.
Mgr. Adam Stawaritsch, právník bpv BRAUN PARTNERS
Michaela
Dobrý den, pracuji v restauraci jako kuchařka, nyní provádíme jenom rozvoz jídla, takže do práce chodím jen na 3 hodiny denně, nyní vybírám dovolenou a ty 3 hodiny mám zaplacené jako přesčas. Ovšem příští týden už dovolenou nemám k dispozici, proto mě zajímá, jak mě musí zaměstnavatel platit, jestli 100 % nebo 60 % a jestli by mi měl proplatit všech 8 hodin. Na 3 hodiny budu chodit i nadále. Děkuji.
Dobrý den, provozovny (restaurace) jsou uzavřeny v důsledky nařízení vlády a pokud váš zaměstnavatel vám nemůže přidělovat práci, jedná se o překážku na straně zaměstnavatele a vy jako zaměstnanec máte i tak nárok na mzdu ve výši 100 % vašeho průměrného výdělku. Tedy zaměstnavatel je povinen vám proplatit ty 3 hodiny vaší práce a následně vše do výše 100 %, i když žádnou práci fakticky nebudete vykonávat.
David Pilař, právník Eversheds Sutherland
Marcela Stanglová
Dobrý den, pracuji v expozici jako mentorka vzdělávacích programů pro děti. V současné době je tato expozice samozřejmě uzavřena, avšak můj zaměstnavatel mě i přesto nutí chodit dále do práce, abych zde uklízela, opravovala různé exponáty, prováděla údržbu apod. Tuto činnost nemám v pracovní smlouvě. Na směně je nás vždy cca sedm, žádné ochranné pomůcky, jako např. roušku, nemáme. Zajímá mě především, zda má zaměstnavatel právo mi takovou práci nařídit a také, zda mám já právo tuto práci odmítnout. Děkuji!
Dobrý den, zaměstnavatel je oprávněn převést své zaměstnance na nezbytně nutnou dobu, a to i bez jejich souhlasu, na jinou práci nezbytnou k odvrácení mimořádné události a ke zmírnění jejich následků. Šíření nemoci COVID-19 a s tím související vydaná opatření vlády lze pod mimořádné události podřadit. Ačkoliv tedy tento druh práce nemáte ve smlouvě sjednaný, jste povinna ho vykonávat. V případě, že se nedostavíte do práce, lze to ze strany zaměstnavatele brát jako neomluvenou absenci a zaměstnavatel vás za to může postihnout. Upozorňujeme, že vláda plošně na celém území ČR nařídila povinnost zahalovat si ústa a nos rouškou, respirátorem, či pouze šátkem. Toto nařízení jste povinna dodržovat na všech místech, i mimo své bydliště. Tedy zaměstnavatel není povinen vám tyto prostředky poskytnout. Nicméně ostatní ochranné pomůcky sloužící k úklidu, jako např. rukavice, vám zaměstnavatel poskytnout musí, protože tyto prostředky bezprostředně slouží k vykonání pracovní činnosti.
David Pilař, právník Eversheds Sutherland
zejdl
Dobry den, můj dotaz je podobný jako od spousty právnických osob ohledně výpadku tržeb po uzavření provozoven na základě nařízení státu. Provozuji oční optiky, které mohou fungovat i nyní, nařízení o uzavření se nás netýká. Ale vzhledem k tomu, že zákazníci nechodí, máme 90% pokles tržeb ze dne na den. Zaměstnávám 35 lidi a rád bych jim dal jistotu, že nebudu muset v nejbližší době propouštět.
Vláda nově avizovala, že se stát bude podstatně podílet na mzdových nákladech u provozů, jejichž tržby poklesnou o více než o 30 %. Uvedené opatření není v současné době definitivní a pravděpodobně budeme moci očekávat jeho modifikace. Pro překlenutí případného nesouladu na straně příjmů doporučujeme využít možnosti bezúročných půjček ze strany Českomoravské záruční a úvěrové banky. Zároveň vláda avizovala podstatné zmírnění povinnosti odvádět pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a pojistné na sociální zabezpečení a příspěvků na státní politiku zaměstnanosti. Lze očekávat i odklad povinnosti platit zálohy na daň z příjmů po dobu tří měsíců.
Lukáš Srbecký, právník advokátní kanceláře C.H. Kališ & Partners s.r.o.
Martin Bezdíček
Dobrý den. Co říkáte na plán ředitele školy svolávat každé pondělí poradu o cca 60 lidech v jedné místnosti? Může zaměstnanec nějak odmítnout? Musí zaměstnavatel něco povinně zajistit?
Dobrý den, krizovým opatřením vlády č. 199 bylo zakázáno pořádání všech soukromých a veřejných shromáždění u kterých počet účastníků přesahuje 30 osob, přičemž pod tuto kategorii lze podřadit i konání školních porad. Z tohoto pohledu jste oprávněna odmítnout se této porady účastnit.
David Pilař, právník Eversheds Sutherland
Jana Chvátalová
Dobrý den, má otázka zní: Jsem OSVČ a toto je můj jediný příjem. Mám malou rodinnou prádelnu zcela závislou na restauracích a ubytování. Prádelny jsou sice povoleny, ale ubytování a restaurace zavřeny, tudíž jsem zcela bez práce a bez příjmu, nějaká rada? Jsem bez zaměstnanců. Děkuji. Chvátalová.
Vláda dle našich informací zatím neavizovala přímé náhrady OSVČ v souvislosti s výpadkem příjmů (většina kompenzačních opatření se týká náhrad za mzdové náklady). V současnosti jsou již projednávány úlevy týkající se pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a záloh na daň z příjmů. V případě dočasné nutnosti peněžních prostředků lze požádat o bezúročný úvěr u Českomoravské záruční a úvěrové banky. Zároveň bychom Vám doporučili kontaktovat pronajímatele, banky a další osoby, kterým pravidelně platíte, se žádostí o odklad nebo snížení plateb.
Lukáš Srbecký, právník advokátní kanceláře C.H. Kališ & Partners s.r.o.
alzbeta
Dobrý den, jsem OSVČ / živnostník, který v současné době není schopný vykonávat svou živnost, neb můj obor - kultura apod. - jsou pozastaveny. Ze dne na den mám tedy nulový příjem. Projednává vláda i osoby, které nejsou zaměstnané a jsou díky nařízením bez práce? Co přesně se týká odkladu daňového přiznání - zdravotní pojištění, daň mohu uhradit později - ale co doplatek na sociální pojištění, musím to uhradit hned? Má cenu si pozastavit živnost a přihlásit se na ÚP? Děkuji.
Dle našich informací je situace OSVČ řešena právě prostřednictvím úlev na povinnostech odvádět daně a další povinné odvody. Platby na pojistné na sociální zabezpečení na sociální politiku zaměstnanosti by měly být řešeny v současnosti projednávaném legislativním balíčku, jehož předmětem by měl být i odklad povinnosti odvádět tyto platby. Co se týče přerušení živnosti a přihlášení se do evidence uchazečů o zaměstnání vedené u úřadu práce, záleží na Vašich majetkových poměrech a vývoji krizové situace. Přihlášením do evidence uchazečů byste za splnění zákonem stanovených podmínek získal nárok na podporu v nezaměstnanosti.
Lukáš Srbecký, právník advokátní kanceláře C.H. Kališ & Partners s.r.o.
Jan
Dobrý den, klienti u nás mají rezervace (platba rezerv. zálohy) na naše služby na soukromé akce - svatby atd. Nyní ač akce jsou v plánu květen, červen, atd. se ptají na možnost zrušení a vrácení již zaplacené rezerv. zálohy bez penále. Jak postupovat? Děkuji.
Obecně vždy záleží na tom, jaké konkrétní podmínky zrušení nebo ukončení závazku a způsobu vypořádání zálohy a jiných plateb jste sjednal ve smlouvě s objednateli. V uvedeném případě lze očekávat, že budou vybrané společenské a kulturní akce plánované na květen a červen stále ještě zakázané na základě opatření vlády. To tedy znamená, že se plnění po uzavření smlouvy stane nemožným a smluvní závazek tedy zanikne. Bohužel nelze dopředu předvídat, po jakou dobu zůstanou opatření vlády v platnosti, a tak z formálního hlediska se stane plnění objektivně nemožným (a závazek tedy zanikne) až v okamžiku, kdy vláda svým opatřením zakáže společenské akce vztahující se k Vámi zmiňovanému období. Finanční vypořádání v případě následné nemožnosti plnění se bude řídit podle zásad bezdůvodného obohacení – právního důvodu, který odpadl. Budete oprávněn si ponechat zálohu ve výši odpovídající obvyklé ceně výkonů nebo prací, které jste na pořádání společenské akce vynaložil (pochopitelně pouze pokud budou takové výkony vynaloženy účelně), případně jste oprávněn požadovat částku, o kterou hodnota těchto výkonů zálohu převyšuje. Ohledně možnosti zrušení smluv předtím, než nastane nemožnost plnění, záleží na tom, jaké podmínky storna jste sjednali ve smlouvě. Dle našeho názoru totiž není ve Vašem případě ze strany objednatelů naplněn zákonný důvod k výpovědi nebo odstoupení od smlouvy. Nesjednali-li jste podmínky storna, můžete se dohodnout na konkrétních podmínkách ukončení závazku - např. i na tom, že si ponecháte zálohu, resp. budete požadovat úhradu i dalších nákladů, které Vám v souvislosti s organizováním společenské akce vznikly.
Lukáš Srbecký, právník advokátní kanceláře C.H. Kališ & Partners s.r.o.
Martin Potyš
Jsem OSVČ, platím pouze sociální a zdravotní pojištění, mám nárok na dávku OČR, jsem doma se synem z důvodu zavření školy. Děkuji.
V minulém týdnu vláda schválila vyplácení dávky ošetřovného i pro osoby samostatně výdělečně činné. Konkrétní podmínky výše a výplaty tohoto příspěvku závisí na provedení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu, které by měly být dle nám dostupných informací zveřejněny tento týden. Pro více informací doporučujeme sledovat stránky www.mpo.cz a případně se obracet na živnostenský úřad ohledně konkrétních informací o podání žádosti.
Lukáš Srbecký, právník advokátní kanceláře C.H. Kališ & Partners s.r.o.
Pavel Dvořák
Dobrý den, jsem učitel v autoškole v zaměstnaneckém poměru. Vláda vyhlásila nouzový stav a zakázala provoz autoškolám. Mám nárok na náhradu mzdy? Děkuji za odpověď.
Dobrý den, autoškoly jsou uzavřeny v důsledky nařízení vlády pouze veřejnosti. Jiné činnosti mohou i tak nadále v provozovně autoškoly probíhat (úklid, inventury, stavební práce). Pokud žádná z těchto možností u vás nelze realizovat a váš zaměstnavatel vám nemůže přidělit jinou práci, jedná se o překážku na straně zaměstnavatele a vy jako zaměstnanec máte nárok na mzdu ve výši 100 % vašeho průměrného výdělku.
David Pilař, právník Eversheds Sutherland
Eliška
Dobrý den, pracuji v obchodě, který byl z nařízení vlády kvůli koronaviru dočasně uzavřen. Zatím využíváme zavřeného obchodu k potřebným pracím (inventura, úklid, kontrola zboží). Toto nám zaměstnancům "vystačí" do 24. 3., kdy by měly být obchody znovu otevřeny. Domnívám se, že nařízení o uzavření se prodlouží, zajímaly by mě všechny možnosti, které v tomto případě mám, ohledně mzdy, co mi zaměstnavatel může/nemůže nařídit a na co mám právo. Bojím se, aby mě nějak nechtěl oživit. Děkuji moc za odpověď.
Dobrý den, pokud vám zaměstnavatel nebude mít možnost přidělit jinou práci, jedná se o překážku na straně zaměstnavatele a vy jako zaměstnanec máte i tak právo na mzdu ve výši 100 % vašeho průměrného výdělku. Nicméně, pokud nebude nařízení o uzavření provozoven prodlouženo, může v případě omezení odbytu výrobků nebo omezení poptávky po službách zaměstnavatel vydat vnitřní předpis (směrnici) nebo uzavřít dohodu s odborovou organizací. Následně vám bude náležet min. 60 % výdělku. Nicméně ze strany zaměstnavatele vám může být nařízeno např. čerpání náhradního volna (napracované přesčasy), čerpání dovolené či může dojít k přeplánování směn. Nařídit čerpat dovolenou nebo přeplánovat směny může zaměstnavatel minimálně 14 dnů předem, pokud jste se nedohodli jinak.
David Pilař, právník Eversheds Sutherland
Petra Heděncová
Pronajímám byt v našem domě. Dne 9. 3. jsme uzavřeli novou nájemní smlouvu s nájemcem, s tím, že nájem započne k 1. 4. na dobu neurčitou. Může se nájemce nastěhovat? Není to zakázaný prodej ubytování a stěhování narušení povinnosti se zdržovat doma? Trvalé bydliště zůstane nájemníkovi stále to původní a to po dobu celého najmu. Děkuji.
Podle nejnovějších informací dojde k prodloužení zákazu volného pohybu osob až do 1. dubna, stěhování do nájemního bytu určeného k bydlení je nicméně možné i za stavu omezení pohybu osob. Stěhování za účelem bydlení lze podřadit hned pod několik výjimek z vládního usnesení – cestu nutnou k obstarání základních životních potřeb (bydlení nájemce) a cestu do místa svého bydliště. Pojem bydliště je třeba vykládat nikoli ve smyslu trvalého bydliště, ale bydliště skutečného, tedy místa, ve kterém se nájemce zdržuje za účelem bydlení. Trvalé bydliště nájemce tak při uzavření nové nájemní smlouvy nehraje roli. Zároveň poskytování dlouhodobého nájmu bytu nespadá pod zakázaný prodej ubytování ve smyslu přijatých vládních opatření. Přijatá vládní opatření se prozatím nedotýkají ani provozu stěhovacích služeb, neboť tyto služby nejsou poskytovány v kamenné provozovně. Všechny stěhovací služby tak v současné době fungují bez omezení, a pokud si tedy nový nájemník sjedná stěhování online nebo telefonicky, neměl by být s jeho uskutečněním problém. V dotaze neuvádíte, v rámci jakých obcí nebo krajů bude nový nájemce měnit bydlení. Jediná omezení stěhovacích služeb představuje stěhování ze zahraničí, které z důvodu uzavření státních hranic není možné, a stěhování do či z jedné z plošně uzavřených obcí v olomouckém kraji. Za těchto okolností stěhování samozřejmě možné není až do odvolání příslušných vládních omezení. Při samotném stěhování je nutné dodržet nařízená hygienická omezení (nošení roušek, zákaz shromažďování mimo pracovníky stěhovací služby přítomné v bytě). Povinnosti nájemce a pronajímatele z nájemní smlouvy (předání bytu k užívání, úhrada nájemného) zůstávají nezměněny i za situace, kdy v mezidobí od uzavření smlouvy do nastěhování došlo k vyhlášení nouzového stavu a zákazu volného pohybu osob. Pokud by se však nový nájemce nastěhovat odmítal nebo odmítal uhradit část či celou výši nájmu právě s odvoláním na nouzový stav, je třeba postupovat podle toho, co máte sjednáno v nájemní smlouvě. Občanský zákoník obecně možnost prominutí nájemného v případě jakýchkoliv mimořádných opatření státu včetně vyhlášení nouzového stavu nestanovuje. Pokud není v nájemní smlouvě ujednána tzv. doložka vyšší moci, která by se vztahovala na současnou situaci, bude případné snížení či až prominutí nájemného záležet zejména na Vaší dohodě s nájemcem.
Mgr. Anežka Večeřová, právnička bpv BRAUN PARTNERS
Katarina Ursová
Dobry den, jsem pendler, sef mi dnes oznamil, ze pokud zavrou hranicni prechod Vojtanov, da mi vypoved, jelikoz bude v situaci, ze mi nebude moct vyplacet mzdu, trzby klesly na min. a jiz je v situaci, ze nema na vyplaty. Muze mi dat vypoved?Kdo se o me pak postara? A mam ji podepsat? Jeste nesmim opomenout, ze jiz mam smlouvu takzvanou kurzarbeit. Dekuju mockrat za radu, Ursová
Předpokládám, že pracujte v Německu. Zaprvé záleží na velikosti zaměstnavatele – pod 10 zaměstnanců nemusí mít zaměstnavatel důvod pro podání výpovědi, podle zákoníku práce v takovém případě platí jenom výpovědní lhůty podle doby strávené zaměstnancem ve firmě. Pokud jste ale už v režimu tzv. kurzarbeit a máte s ním už uzavřenou dohodu, není třeba, aby Vám dal výpověď kvůli poklesu tržeb. Výpověď není třeba podepsat, ta Vám bude jenom doručena. Pokud Vám ale nabízí tzv. Aufhebungsvereinbarung – tedy ukončení dohodou, můžete si zkusit vyjednat odstupné – počítejte ale s tím, že dávky od úřadu práce pak budou nižší. Pokud nemůžete pracovat v Německu kvůli karanténě, máte nárok na výplatu mzdy jako v případě nemoci (tj. 6 týdnů) – zaměstnavatel ji dostane zpět od státu. Pokud byste nesouhlasila s výpovědí, můžete ve lhůtě 3 týdnů podat tzv. Kündigungsschutzklage (žalobu na neplatnost výpovědi) u pracovního soudu (Arbeitsgericht).
Arthur Braun, M.A., managing partner bpv BRAUN PARTNERS
Martin
Dobrý den, kvůli nařízení o zavření prodejen jsme byli nuceni přestat s výrobou. (Uzavřené prodejny, do kterých dodáváme). Máme právo žádat po státu refundaci mezd a v jaké výši? Platí i pro nás program Antivirus? Děkuji za odpověď. Martin
V tuto chvíli ještě není zcela jasné, zda budete moci žádat stát o příspěvek na mzdy pro Vaše zaměstnance. Vaše situace představuje překážku na straně zaměstnavatele, kdy v důsledku krizových opatření nemáte odbyt pro své výrobky do prodejen, které jsou nyní uzavřené. Takovou překážku na straně zaměstnavatele je nutné zaměstnanci kompenzovat náhradou mzdy ve výši 100 % průměrné mzdy zaměstnance. Ovšem po dohodě s odborovou organizací, nebo pokud u Vás žádná nepůsobí, pak přijetím vnitřního předpisu, lze uplatnit tzv. částečnou nezaměstnanost. To představuje právě Vaši situaci, kdy Vy jako zaměstnavatel nemůžete přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu Vašich výrobků. Pokud byste šel cestou vydání vnitřního předpisu, upozorňujeme, že tento nelze vydat zpětně a zaměstnavatel je povinen seznámit všechny zaměstnance se zněním vnitřního předpisu řádně v souladu s pravidly dle zákoníku práce. Výše náhrady mzdy musí být v případě „částečné nezaměstnanosti“ minimálně 60 % průměrného výdělku zaměstnance (lze stanovit i vyšší). Uplatnění pravidla tzv. „částečné nezaměstnanosti“ Vám umožní „zkrátit“ daným zaměstnancům pracovní dobu na takovou, po kterou zaměstnance reálně potřebujete. Za tuto odpracovanou dobu náleží klasicky mzda. Za dobu neodpracovanou pak náleží zaměstnancům náhrada mzdy ve výši alespoň 60 % (tak jak vyplyne z dohody s odbory anebo z vnitřního předpisu). V době uplatnění „částečné nezaměstnanosti“ je pak možné za určitých okolností žádat Úřad práce o zvláštní druh příspěvku (pro zjednodušení zákon o zaměstnanosti v současnosti hovoří o příspěvku ve výši 20 % průměrného výdělku daného zaměstnance). Základní pravidla jsou stanovena zákonem o zaměstnanosti (např. požadavek na náhradu mzdy alespoň ve výši 70 % průměrného výdělku). O příspěvek lze však žádat, pokud to umožní vládní nařízení (zatím nebylo přijato) s tím, že takové nařízení by pak mělo daná pravidla konkretizovat. Program Antivir, který byl Vládou ČR schválen minulý čtvrtek, dopadá na případy, kdy byl rozhodnutím Vlády uzavřen přímo daný provoz (např. ve vazbě na usnesení vlády – posilovny, obchody s oblečením, restaurace). Pokud tedy nebyl Váš provoz uzavřen nařízením Vlády, ale proto, že nemáte odbyt pro své výrobky, protože provozy Vašich zákazníků jsou nařízením Vlády uzavřené, program Antivirus na Vás v současném znění (tedy k 23. 3. 2020, 15:00 hodin) nedopadá. Je nutné počkat, jaká další opatření Vláda učiní. Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo Vládě tzv. Rozšířený program podpory zaměstnanosti, který má zaměstnavatelům vyplacenou náhradu mzdy částečně kompenzovat. Na základě tohoto programu by mělo být dle aktuálních informací Ministerstva možné, abyste od státu žádal podporu na výplatu náhrady mzdy, kterou zaměstnancům vyplácíte. Nicméně v tuto chvíli nelze s jistotou říci, zda tomu tak bude, či nikoliv. Situace se může měnit každým dnem. Rozšířený program podpory nezaměstnanosti by měl být projednán Vládou v pondělí 23. března 2020 v odpoledních hodinách. Aktuální informace o Rozšířeném programu podpory zaměstnanosti naleznete přímo na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí zde: https://www.mpsv.cz/informace-ke-koronaviru
Mgr. Kateřina Trzaska, právnička bpv BRAUN PARTNERS
Richard
Muze me zamestnavatel propustit z duvodu coronaviru?
Dobrý den, zaměstnavatel může zaměstnance i nadále propustit pouze z důvodu uvedených v § 52 zákoníku práce. Samozřejmě v důsledku dané situace se může stát, že dojde ke zrušení zaměstnavatele, nebo k takovému poklesu odbytu výrobků či služeb, že zaměstnavatel bude nucen přijmout organizační změny v důsledky kterých se stanete nadbytečným. Ve výše uvedených případech bude zaměstnavatel oprávněn vám výpověď dát, ale bude vám náležet odstupné v závislosti na délce pracovního poměru, které může činit až trojnásobek vašeho průměrného výdělku.
David Pilař, právník Eversheds Sutherland
Milan Strmeň
Dobrý den, jsem zaměstnanec provozovny (restaurace), která je nařízením vlády od 14. 3. uzavřena. Jsem doma, momentálně tedy bez jakéhokoli příjmu. Chci se prosím zcela jednoduše zeptat, na jaké finanční kompenzace mám po dobu uzavření provozovny ze strany zaměstnavatele ze zákona nárok. Také kam se obrátit, pokud se k výplatě prostředků postaví zaměstnavatel negativně. Děkuji.
Dobrý den, provozovny (restaurace) jsou uzavřeny v důsledky nařízení vlády pouze veřejnosti. Jiné činnosti mohou i tak nadále v provozovně probíhat (úklid, inventury, stavební práce). Dokonce některé restaurace nadále svůj provoz činní prostřednictvím donáškové služby, či výdejního okénka. Pokud žádná z těchto možností u vás nelze realizovat a váš zaměstnavatel vám nemůže přidělit jinou práci, jedná se o překážku na straně zaměstnavatele a vy jako zaměstnanec máte i tak právo na mzdu ve výši 100 % vašeho průměrného výdělku. V případě, že by Vám zaměstnavatel mzdu v zákonné výši odmítl poskytnout, doporučujeme se obrátit na Státní úřad inspekce práce.
David Pilař, právník Eversheds Sutherland
Martin
Dobry den, jsem zivnostnik. Provadim rekonstrukce koupelen a bytu. Mel jsem uz nastoupit na rekonstrukci koupelny v pondeli 16. 3. 2020. Ale bohuzel mi pani den pred tim volala, ze onemocnela a ze to radeji ted vynechame. To, jestli je oficialne nakazena, jeste neni potvrzeno. Chci se proto zeptat, zda mam narok na vyplaceni usleho zisku od statu. V jake vysi a jak mam pokracovat. Nevim o tom vubec nic, nikdy se mi to nestalo. Dekuji .
Rušení zakázek je v současné době jev, se kterým se potýkají téměř všichni živnostníci. I náhrady takto vzniklé škody (ušlého zisku) se lze domáhat v režimu zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, přičemž její výše není nijak omezena. V souladu s § 36 odst. 1 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, platí, že „Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 4) prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám.” Nárok na náhradu škody (včetně ušlého zisku) je nejdříve třeba uplatnit písemně u příslušného orgánu krizového řízení, a to do 6 měsíců od doby, kdy se fyzická nebo právnická osoba o škodě, kterou je možné objektivně vyjádřit v penězích a důvodně uplatnit u soudu, dozvěděla, nejdéle však do 5 let od vzniku škody, jinak nárok zaniká (§ 36 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb.). Přitom platí, že nárok zaniká uplynutím té lhůty, která skončí dříve – proto je třeba nárok uplatnit v uvedené šestiměsíční lhůtě. Jde-li o orgán krizového řízení, u kterého je třeba nárok uplatnit, jsme toho názoru, že se bude s největší pravděpodobností jednat o Ministerstvo vnitra, případně Ministerstvo financí (doporučujeme nárok uplatnit u obou). S uplatněním nároku (zpravidla písemným podáním, pro které neexistuje jednotný vzor) je třeba zaslat veškeré doklady, které jsou k dispozici a které dokládají vznik škody – faktury, potvrzení, přehledy zrušených objednávek, odřeknutých zákazníků, apod., včetně uvedení okamžiku, kdy se poškozený o vzniku škody dozvěděl. U ušlého zisku je vhodné postupovat časovým srovnáním, kdy jako doklady prokazující výši ušlého zisku mohou být použity účetní záznamy, dokládající rozdíl v hospodářském výsledku za porovnávaná období. Je nicméně vhodné upozornit na to, že uvedená právní úprava nebyla historicky ještě nikdy využita a není tedy jasné, jak se k ní bude stát, resp. soudy v praxi stavět. Je tedy možné, že výklad bude spíše restriktivní, proto zdůrazňujeme, že v tento moment nelze s jistotou tvrdit, zda mechanismus náhrady škody bude možné vztáhnout na současnou situaci s epidemií koronaviru. Ve Vámi popsaném případě bude navíc velmi složité prokázat příčinnou souvislost mezi vznikem škody v podobě ušlého zisku (tedy odřeknuté zakázky) a přijatým vládním opatřením a epidemiologickou situací. Pro Vámi uvedený případ se tedy spíše jeví jako vhodnější, využít další vládní opatření, které vláda plánuje poskytnout podnikatelům jako pomoc k odvrácení bezprostředních dopadů současné situace na jejich podnikání. Byla již řeč o bezúročném úvěru COVID pro podnikatele, dále má Česká republika obdržet dotační podporu pro živnostníky od Evropské unie, která bude rozdělována ze strany státu, je také možné zavedení tzv. kurzarbeitu. Doporučujeme proto věnovat pozornost zejména těmto prostředkům, které Vám pomohou překlenout složité období. Je totiž třeba očekávat tvrdý střet reality odškodňování se slovy zákona. Každopádně je však nutné evidovat vzniklé ztráty a ušlý zisk, tedy veškeré dokumenty pečlivě uchovejte. Balíček dalších opatření (včetně odpuštění části platby na sociální a zdravotní pojištění) na pomoc podnikatelům je nyní projednáván na úrovní vlády a dle jejího stanoviska by měl být v nejbližších dnech alespoň rámcově schválen. V tomto směru tedy bude v nejbližších dnech jasněji, jaká konkrétní opatření vláda na pomoc živnostníkům kromě výše zmiňované nejisté náhrady škody představí.
Mgr. Adam Stawaritsch, právník bpv BRAUN PARTNERS
Valenta
Dobrý den, manželka je OSVČ, vlastní svůj kadeřnický salón. Z důvodu nařízení státu o povinné karanténě tedy musela kadeřnictví uzavřít. Bude si moci nárokovat náhradu ušlého zisku nebo alespoň žádat o odložení či prominutí plateb zdravotního a sociálního pojištění? Jaké náležitosti by případně měla obsahovat žádost o náhradu ušlého zisku od státu a řešit by se to mělo s úřadem MPSV? Děkuji za odpověď. Valenta
Kadeřnictví skutečně patří mezi ty živnosti, které musely nuceně přerušit provoz. I zde je možné domáhat se náhrady škody v režimu zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. Nárok na náhradu škody (včetně ušlého zisku) je nejdříve třeba uplatnit písemně u příslušného orgánu krizového řízení, a to do 6 měsíců od doby, kdy se fyzická nebo právnická osoba o škodě, kterou je možné objektivně vyjádřit v penězích a důvodně uplatnit u soudu, dozvěděla, nejdéle však do 5 let od vzniku škody, jinak nárok zaniká (§ 36 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb.). Přitom platí, že nárok zaniká uplynutím té lhůty, která skončí dříve – proto je třeba nárok uplatnit v uvedené šestiměsíční lhůtě. Jde-li o orgán krizového řízení, u kterého je třeba nárok uplatnit, jsme toho názoru, že se bude s největší pravděpodobností jednat o Ministerstvo vnitra, případně Ministerstvo financí (doporučujeme nárok uplatnit u obou). S uplatněním nároku (zpravidla písemným podáním, pro které neexistuje jednotný vzor) je třeba zaslat veškeré doklady, které jsou k dispozici a které dokládají vznik škody – faktury, potvrzení, přehledy zrušených objednávek, odřeknutých zákazníků, apod., včetně uvedení okamžiku, kdy se poškozený o vzniku škody dozvěděl. U ušlého zisku je vhodné postupovat časovým srovnáním, kdy jako doklady prokazující výši ušlého zisku mohou být použity účetní záznamy, dokládající rozdíl v hospodářském výsledku za porovnávaná období. Je nicméně vhodné upozornit na to, že uvedená právní úprava nebyla historicky ještě nikdy využita a není tedy jasné, jak se k ní bude stát, resp. soudy v praxi stavět. Je tedy možné, že výklad bude spíše restriktivní, proto zdůrazňujeme, že v tento moment nelze s jistotou tvrdit, zda mechanismus náhrady škody bude možné vztáhnout na současnou situaci s epidemií koronaviru. Nad rámec této náhrady škody, která je v současné chvíli nejistá, dále upozorňujeme na další instrumenty, které má vláda zavádět na pomoc živnostníkům v jejich současné situaci. Byla již řeč o bezúročném úvěru COVID pro podnikatele, dále má Česká republika obdržet dotační podporu pro živnostníky od Evropské unie, která bude rozdělována ze strany státu, je také možné zavedení tzv. kurzarbeitu. Doporučujeme proto věnovat pozornost zejména těmto prostředkům, které Vám pomohou překlenout složité období. Je totiž třeba očekávat tvrdý střet reality odškodňování se slovy zákona. Každopádně je však nutné evidovat vzniklé ztráty a ušlý zisk, tedy veškeré dokumenty pečlivě uchovejte. Jde-li o odložení či prominutí plateb sociálního a zdravotního pojištění, pak vláda již oznámila, že chystá pro OSVČ odpuštění záloh na sociální a zdravotní pojištění, doporučujeme proto sledovat aktuální vývoj v této oblasti. V tomto směru tedy bude v nejbližších dnech jasněji, jaká konkrétní opatření vláda na pomoc živnostníkům kromě výše zmiňované nejisté náhrady škody představí.
Mgr. Adam Stawaritsch, právník bpv BRAUN PARTNERS
Sára
Mohou se provozovatelé maloobchodních prodejen (např. supermarkety anebo i malé prodejny) dohodnout, že v době pandemie omezí slevové akce? Přece jen je to velké lákadlo pro důchodce, kteří jsou nejohroženější skupinou a kteří jsou kvůli slevám ochotni navštívit i několik obchodů za dopoledne?
Nikoli. Je třeba si uvědomit, že maloobchodní prodejny si navzájem konkurují. Vztahy mezi nimi jsou regulovány kartelovým právem, jehož vymáháním je pověřen Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (známý též jako antimonopolní úřad). Kartelové právo platí z mnoha dobrých důvodů i v době probíhající pandemie. Pokud by se provozovatelé mezi sebou dohodli (ať už napřímo anebo na půdě podnikatelského sdružení), že po určitou dobu nebudou organizovat slevové akce, mohl by to antimonopolní úřad vnímat jako uzavření zakázané kartelové dohody směřující k maximalizaci zisků. Obrana, že opatření směřuje k ochraně obyvatelstva, by zřejmě nebyla úspěšná, a to mj. proto, že existují jiné, méně omezující způsoby dosažení ochrany zranitelných spoluobčanů. Zákaz slevových akcí by mohl přechodně nařídit stát, a to formou obecně závazného právního předpisu (např. zákona či nařízení vlády) – prohlášení na tiskové konferenci rozhodně nepostačí. Pak by se jím museli všichni řídit. Maloobchodníkům však nic nebrání, aby k omezení slevových akcí přistoupili individuálně. Tento krok by však za stávající legislativní situace neměli diskutovat se svou konkurencí.
Robert Neruda, partner HAVEL & PARTNERS
Adam
Jsem výrobcem dezinfekcí, k jejichž dalšímu prodeji využívám síť nezávislých maloobchodníků. Všiml jsem si, že někteří maloobchodní partneři od začátku epidemie přistoupili k významnému navýšení ceny. Já jim ceny nezvýšil, nepřijde mi to v dané situaci správné. Nelíbí se mi, aby na krizi takto vydělávali, mohu jim v tom nějak zabránit?
Obecně ano. Máte možnost stanovit spolupracujícím maloobchodním partnerům maximální cenu, za kterou mohou Vaše výrobky prodávat koncovým zákazníkům. Ostatně, i sám Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který je dohledem nad obdobnými praktikami pověřen, vydal prohlášení, že stávající pravidla soutěžního práva dovolují výrobcům stanovit maximální ceny pro prodej jejich produktů, což může zabránit neodůvodněným zvýšením cen na úrovni distribuce. Problém by teoreticky mohl nastat pouze v situaci, pokud byste byl významným dodavatelem (se značným tržním podílem) a pokud by byly splněny další podmínky. Naplnění těchto podmínek však za stávající situace a s ohledem na Vaše pohnutky nepředpokládáme.
Robert Neruda, partner HAVEL & PARTNERS