Kdyby se mezi astrofyziky hlasovalo, kdo jsou nejtemnější a nejděsivější obyvatelé vesmíru, vyhrály by téměř jistě černé díry. Cokoliv se k nim přiblíží příliš blízko, je roztrháno na kousky a skončí v absolutní temnotě. Z jejich nitra neunikne ani světlo. Zpomalují čas a deformují vesmír kolem sebe. Navzdory všem nebezpečím, která skrývají, se ale jednou černé díry stanou posledními oázami, kde bude schopen existovat život.

Podle týmu českých výzkumníků sdruženého kolem fyzika Pavla Bakaly ze Slezské univerzity v Opavě je skutečně teoreticky možné, aby kolem těchto vesmírných behemotů obíhaly obyvatelné planety. Výpočty zveřejněné v lednu ve vědeckém časopise The Astrophysical Journal nastiňují, jak by takové světy vypadaly. A je to ještě bizarnější podívaná než světy vykreslené v úspěšném filmu Interstellar. Autoři výzkumu se sami nijak netají tím, že právě tento film, který vznikl pod vědeckým dohledem teoretického fyzika a nobelisty z roku 2017 Kipa Thorna, byl jejich inspirací.

Ve filmu Interstellar se vydává lidská posádka hledat nový obyvatelný svět do jiné galaxie, v níž trůní supermasivní, stará, rychle rotující černá díra Gargantua. Podle českých fyziků jsou všechny tyto její vlastnosti velmi důležité. Pokud by byla černá díra málo hmotná, rozervala by kolem ní obíhající planety takzvanými slapovými silami − rozdíl v síle, jakou působí gravitace malé černé díry na přivrácenou a odvrácenou stranu planety, by byl příliš velký na to, aby planeta vůbec vydržela pohromadě. Naopak u supermasivních černých děr nebude rozdíl tak velký a planety by vydržely.

Supermasivní černé díry zpravidla sídlí uprostřed galaxií a jejich původ je zatím zahalen tajemstvím. Dále existují hvězdné černé díry, jež vznikají na konci života hvězd. Dostatečně hmotná hvězda se na konci svého života zhroutí do černé díry. Ty obvykle váží od pěti do několika desítek hmotností Slunce. Dále pak vědci předpokládají takzvané primordiální černé díry, které vznikly na počátku vesmíru a mohly by vážit až 100 tisíc hmotností Slunce. Zatím ale nebyly nikdy pozorovány.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 80 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.