Na rozsudku nad bývalým hollywoodským magnátem za znásilnění a sexuální nátlak není až tak podstatná jeho výše (23 let), ale fakt, že někdo tak mocný stanul před soudem a nakonec vyslechl verdikt. Výjimečnost situace vyjádřil sám Harvey Weinstein, když minulý měsíc, poté, co si vyslechl od poroty výrok "vinen", se obrátil na svého advokáta s větou: "Vždyť já jsem nevinný." Dal tak najevo, že si vůbec nepřipouští, že překračoval normy morálky i jejího nezbytného minima, tedy práva.

Kdo míří za mříže ve věku šedesáti sedmi let s trestem dvaceti tří let, míří k doživotnímu trestu. Přesto je otázkou, zda trest vynesený u newyorského soudu (nebo další, které ještě mohou následovat v dalších případech) poskytne zadostiučinění Weinsteinovým obětem. S největší pravděpodobností nikoli, protože traumata spojená se znásilněním nebo sexuálním zneužíváním se hojí zvolna a někdy vůbec.

Případ, který začal obsáhlým článkem v listu New Yorker z října 2017, však přinesl jednu zásadní změnu. Otevřel téma, o němž se mluvilo jen pokradmu a neveřejně, téma, které se týká nejen filmového průmyslu, ale všech možných oborů a situací, kdy někdo mocný − a může to být jak muž, tak i žena − dokáže zneužít své pozice. Dal podnět ke vzniku hnutí #MeToo, které nastolené téma udržuje ve veřejném prostoru.

Naprostou většinu případů spojuje okolnost, že se odehrají mezi čtyřma očima, což znesnadňuje možnost doložit zločin jednoznačnými důkazy a soud musí velice pečlivě zvažovat důvěryhodnost výpovědi poškozených. Proto Weinsteinův případ znamená průlom, ale už ne jistotu, že všechny podobné soudy dopadnou stejně přesvědčivě. Někdejšímu filmovému producentovi značně přitížila svědectví řady dalších žen, jejichž případy pro velký odstup nebudou souzeny, ale které dokládaly, že se znásilnění či sexuálního zneužívání dopouštěl po desetiletí. Jiné případy, i když co do závažnosti srovnatelné, nemusí dopadnout stejně.