Spotřebitelské ceny v únoru zrychlily meziroční růst na 3,7 procenta z lednových 3,6 procenta. Ceny podle dat Českého statistického úřadu tlačily nahoru zejména rostoucí náklady na bydlení, jako je nájemné, elektřina či vodné a stočné. Vedle toho podražily i potraviny a alkohol. Podle analytiků meziroční inflace zůstane v nejbližších měsících ještě vysoko nad třemi procenty, mimo jiné kvůli ohlášenému zdražení energií a dopadů zvýšení spotřebních daní na tabák a líh. Podle řady z nich je také pravděpodobné, že inflace v březnu dosáhla vrcholu.

Největší vliv na meziroční zdražování mělo bydlení. Ceny nájemného stouply o 4,3 procenta, ceny elektřiny o 9,7 procenta a o 5,3 procenta bylo dražší i vodné a o 4,5 procenta stočné.

Inflaci ovlivnily rovněž ceny potravin. Výrazněji podražilo například ovoce, jehož ceny byly meziročně vyšší skoro o pětinu. Zhruba o 17 procent více než před rokem zaplatili lidé i za vepřové maso a o 15,3 procenta více za cukr. Z alkoholu byly meziročně dražší o sedm procent lihoviny a o 2,3 procenta pivo. Zdražení proti loňskému únoru statistici zaznamenali také v dopravě, více pak v restauracích či hotelech. Naopak levnější bylo volání.

"V nejbližších měsících se inflace bude nadále pohybovat značně nad třemi procenty. Inflace pak začne ztrácet dech až od poloviny letošního roku. Její pokles k nižším úrovním může být urychlen současnou epidemií koronaviru, která podstatně omezí ekonomickou aktivitu," uvedl analytik Raiffeisenbank Luboš Růžička.

Ekonom ČSOB Petr Dufek upozornil, že nynější propad cen ropy by měl způsobit prudké zlevňování pohonných hmot a vrátit tak inflaci pod úroveň tří procent dříve, než se ještě před týdnem zdálo. "Inflace právě kulminuje a brzy ji už čeká rychlý pokles pod hranici tří procent, tedy pokud se situace na trhu s ropou rychle nevrátí do dřívějšího normálu řízeného produkčními škrty," uvedl.

Hlavní ekonom ING Jakub Seidler se domnívá, že pokud ropa setrvá na současných úrovních po dobu několika čtvrtletí, bude inflace letos zhruba o půl procentního bodu nižší proti původním odhadům. Za celý rok by tak mohla být nově zhruba 2,6 procenta. Podle Seidlera sice trh očekává ještě v letošním roce snižování sazeb ze strany ČNB, centrální banka ale podle něj nebude chtít případné snížení sazeb uspěchat a nejdříve zhodnotí dopady šíření koronaviru na tuzemskou ekonomiku. "Uvolnění měnových podmínek zároveň přináší i oslabující koruna, která se opět pohybuje nad hranicí 25,50 koruny za euro. Pokud se situace v zahraničí v následujícím měsíci nezlepší, lze si snížení sazeb ČNB představit, nicméně patrně až v druhé polovině roku," sdělil.

Česká národní banka uvedla, že únorová meziroční inflace byla o 0,2 procentního bodu vyšší, než odhadovala ve své prognóze.

Související