Po průšvihu s velkou fotovoltaikou, za niž zaplatíme celkem bilion korun (podílí se na nich jak státní rozpočet, tak přímo spotřebitelé elektřiny), nastal téměř druhý extrém. Výstavbu obnovitelných zdrojů táhnou v podstatě jen malé instalace − fotovoltaické panely na střechách. Nejčastěji si lidé nechávají na střechy instalovat fotovoltaické elektrárny o výkonu kolem 5 kW, doplněné baterií nebo tepelným čerpadlem. Motivuje je dotace z programu Nová zelená úsporám, který sice v příštím roce končí, ale ministerstvo životního prostředí slibuje, že se určitě bude v této podpoře malých instalací pokračovat. Na střechách už jich jsou téměř 3000 s celkovým výkonem 12 MW. Například společnost ČEZ Prodej loni na střechy domácností instalovala 537 fotovoltaických elektráren, k tomu 458 bateriových systémů a 358 tepelných čerpadel.

Větších systémů na průmyslových budovách loni přibylo přes pět set a instalovaný výkon dosáhl téměř 13 MW. Jejich budování se snaží podpořit evropské dotace v rámci operačních programů.

Jak se dostat na dvojnásobek?

Podle plánu má instalovaný výkon solárních elektráren stoupnout do roku 2030 z nynějších 2000 MW téměř na dvojnásobek. Pokud však bude výstavba postupovat současným tempem, budeme na to potřebovat spíš desítky let.

500 miliard

Nové programové období pro evropské dotace bude probíhat v letech 2021–2027. Pro Českou republiku činí celková navržená alokace 500 miliard korun v běžných cenách roku 2018.

Solární investoři vidí problém mimo jiné v tom, že solární instalace, s výjimkou těch střešních, nemají odpovídající investiční podporu a zejména nemají jistotu, že vyrobenou elektřinu prodají za odpovídající cenu. Zavedení aukčního mechanismu, který přispěl k rozvoji obnovitelných zdrojů v západní Evropě nebo třeba v "uhelném" Polsku, pro velké solární elektrárny dlouhodobě odmítá ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Zároveň však uvádí, že investoři dostatečnou investiční podporu získat mohou, nicméně narážejí na problém, kde stavět.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) podporuje úspory energie i fotovoltaické systémy pro vlastní spotřebu, a to v programu podpory OP PIK − Operační program podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Zatím poslední výzva byla vyhlášena v prosinci minulého roku a žádosti lze podávat do konce srpna roku 2020. Proti předchozím výzvám došlo ke zvýšení maximálního možného instalovaného výkonu fotovoltaického systému na 2 MWp, zjednodušily se administrativní požadavky a snížilo množství vyžadovaných dokumentů.

Pokud jde o program podpory nízkouhlíkové technologie, byly vyhlášeny tři samo.statné výzvy, pro Elektromobilitu, Akumulaci energie a Druhotné suroviny. Jsou určeny jak pro malé a střední, tak velké podniky.

Nové programové období pro evropské dotace bude probíhat v letech 2021−2027. Pro Českou republiku činí celková navržená alokace 500 miliard korun v běžných cenách roku 2018. Největší část má připadnout nejen na takzvanou chytřejší Evropu, ale zejména na Evropu zelenější, bezuhlíkovou. Jde o investice do změn energetiky, budování obnovitelných zdrojů energie a boje proti klimatické změně.

Vodní elektrárna Lipno v jižních Čechách
Vodní elektrárna Lipno v jižních Čechách
Foto: Shutterstock

Perspektiva podle bank

Vzhledem k rostoucím cenám elektřiny − momentálně 45 eur za MWh − a růstu ceny emisních povolenek se dá očekávat především snaha o maximální energetickou účinnost a vlastní nezávislost. To je příležitostí také pro banky. Jak poznamenává Marek Loula, vrchní ředitel Korporátního bankovnictví ČSOB, vlastní fotovoltaické zdroje nebudují jen domácnosti, ale očekává se i masivnější budování vlastních fotovoltaických zdrojů, třeba na střechách výrobních hal.

Banky v České republice jsou přesvědčeny, že zajímavých investic do obnovitelných zdrojů by mohlo být mnoho, ale žádný investor nepůjde do investice, pro kterou není přijata legislativa a nemá podporu. Shodují se v tom, že podrobně sledují vývoj energetiky a cíle EU i České republiky v oblasti obnovitelných zdrojů a energetických úspor. Podle Františka Bouce z tiskového centra České spořitelny má Česká spořitelna zájem i nadále financovat všechny typy projektů obnovitelných zdrojů i klasické energetiky, které dávají smysl z hlediska energetické politiky, regulace a návratnosti. Pro další rozvoj sektoru v ČR je podle něj klíčové dokončení adaptace evropské energetické legislativy na české podmínky a dokončení novely zákona o podporovaných zdrojích energie. Důležité bude následné uvedení legislativy do praxe, například z hlediska očekávaných aukcí na výstavbu nových OZE či dotačních titulů v oblasti úspor energií.

Například Moneta Money Bank již financovala přes 130 bioplynových stanic, díky svým zkušenostem proto věří nejrůznějším investicím navázaným právě na tyto stanice − například výrobě biometanu, který nabízí novou možnost, jak efektivně využívat bioplyn. Biometan by mohl do budoucna pomoci splnit určité procento energie z obnovitelných zdrojů. "Snad bude proto pro jeho výrobu přijata vhodná legislativa a podpora," říká Zuzana Filipová z tiskového oddělení Moneta Money Bank.

Banka kromě bioplynových stanic zaznamenala zájem také o malé vodní a fotovoltaické elektrárny, podle Filipové však tento zájem poněkud poklesl. Provozovatelé těchto zařízení jsou totiž velmi často silně závislí na státu, konkrétně na jeho garancích výkupu elektřiny, a dále na dotacích na výstavbu. "Z tohoto pohledu tedy pro investice daného typu není nejlepší doba a toho jsou si klienti bank vědomi. A to přesto, že v obecném úhlu pohledu se může díky neustále rostoucím požadavkům na podíl energií z OZE v energetickém mixu zdát, že nikdy nebyla vhodnější doba na investice do těchto zdrojů," dodala Filipová. "V tuto chvíli přehodnocujeme svůj přístup k financování OZE a současně čekáme na detaily státní energetické politiky v této oblasti," uvedl Tomáš Zavoral, tiskový mluvčí Raiffeisenbank.

Co potřebují podniky?

V oblasti energetiky je tradičně angažovaná ČSOB. Financuje projekty výstavby a provozu nejen v oblasti tradičních a obnovitelných zdrojů, ale i rozvodných sítí a přenosu energií. "ČSOB je jedním z hlavních poskytovatelů financování v rámci EPC projektů energetických úspor," říká Marek Loula. Podle jeho slov však banka vzhledem k odpovědnosti za životní prostředí omezuje financování výroby elektřiny z uhlí.

Také v České spořitelně má financování energetiky dlouhou tradici. "Technologické a inovativní projekty dokážeme podpořit zapojením záruky EIF, řada energetických projektů získá naším prostřednictvím úrokové zvýhodnění EIB," říká František Bouc. Česká spořitelna uvádí jako příklad využití dotačních programů OP PIK na podporu OZE a úspor energie pro korporátní klientelu. Snížení nákladů na energie může spočívat v pokrytí části energetických potřeb vlastní výrobou z OZE, optimalizaci nákladů prostřednictvím tzv. peak shaving managementu (například využití baterie pro snížení potřeby rezervovaného příkonu) či v řadě úsporných zařízení typu využití odpadního tepla a omezení úniku energie.

Podle ČSOB by se firmy měly o úspory energií zajímat mnohem intenzivněji. Jedním z problémů, proč do úspor a energetické nezávislosti firmy tolik neinvestují, je ovšem návratnost. "Pro některé podniky je limit návratnosti tři, pro jiné pět let. Raději investují třeba do nových strojů, které vydělávají hned a zaplatí se za kratší dobu," říká Loula. "Manažeři by měli pracovat na změnách energetické politiky své vlastní firmy dříve, než je k tomu okolnosti donutí. A jednou z oblastí, která jim může pomoci, je získání dotace," vysvětluje Loula. Dotaci je možné získat především ze strukturálních fondů EU. V současné době běží výzva na energetické úspory v programu OP PIK, na kterou je plánována kvóta šest miliard korun a z nich je ještě asi 85 procent nerozděleno.

"Přímá dotace činí dle velikosti 30 až 50 procent a výrazně zkracuje návratnost investice. Prostředků je dostatek, pokud někdo přijde s dobře připraveným projektem, s velkou pravděpodobností bude uspokojen," upozorňuje Marek Loula a dodává, že je ovšem třeba jednat rychle, protože programovací období končí letos a výzva z oblasti energetických úspor se uzavře v dubnu. Podání žádosti vyžaduje i energetický audit, což si vyžádá nějaký čas.

Článek byl publikován v komerční příloze Magazín Energie.

Související