Evropská i česká legislativa požadují ve srovnání se stavem roku 2010 letos docílit úspory šesti procent emisí CO2 na jednotku energie v palivu. Nová zadání do dopravy přináší směrnice EU 2018/2001 (REDII), která ukládá do roku 2030 v dopravě postupně zajistit 14procentní podíl obnovitelné energie. Petrolejáři tak mají nyní zamotanou hlavu, jak stanovené cíle splnit.

"I přes velkou finanční a mediální podporu alternativních paliv zatím vozidla na alternativní pohon velkou přízeň mezi klienty nezískala, snad s malou výjimkou hybridního pohonu a autobusů na CNG. Zhruba 96 procent energie do dopravy v roce 2019 přinesly klasické pohonné hmoty," říká Václav Loula, odborný mluvčí České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO).

Vzhledem k tomu podle něj nezbude nic jiného než letos začít postupně uvádět na trh benzin E10, tedy benzin s obsahem biosložky do 10 procent. Ostatně v Německu se prodává již řadu let a Slovensko a Maďarsko jej zavedly od počátku tohoto roku. ČAPPO soudí, že postupem doby by benzin E10 měl být na českém trhu zaveden plošně a benzin s oktanovým číslem 98 by měl zůstat v kvalitě E5. Pro plnění cílů ve zvýšení podílu obnovitelné energie je to jeden z klíčových nástrojů.

E10

Postupem času by měl být benzin E10 na český trh zaveden plošně a benzin s oktanovým číslem 98 by měl zůstat v kvalitě E5.

"Splnit směrnici REDII, kde se podíl biosložek z potravinářské biomasy omezuje na sedm procent a stanovuje podíl vyspělých biopaliv (tedy biopaliv mimo jiné z nepotravinářské biomasy) na tři a půl procenta, bude ještě obtížnější, když různé propočty ukazují, že v roce 2030 bude kolem 90 procent energie v dopravě stále na bázi nafty a benzinu," podotýká Loula.

Jak dlouho vydrží klasická ropná paliva?

"Čisté nulové emise jsou v téměř každé průmyslové ekonomice obtížné z důvodu současného nedostatku nízkouhlíkových náhražek, například pro dopravu leteckou, lodní, silniční nákladní, dále pro výrobu cementu, některé chemické procesy a výrobu skla. Paliva s vysokým energetickým obsahem tak budou stále nezbytná," tvrdí ředitel Svazu chemického průmyslu Ivan Souček.

Podle prognózy společnosti Shell elektřina v roce 2030 přesáhne 50 procent celkové konečné spotřeby energie při pětinásobném zvýšení v porovnání s rokem 2017. Dojde k postupnému prosazování elektromobility. "V osobní a hromadné dopravě dojde ke 'zlomu dominance elektromobility' mezi lety 2030 a 2040, pro nákladní dopravu se předpokládá její prosazení až v období let 2050−2060. Fosilní paliva by tak i po roce 2050 měla tvořit 25 až 35 procent celkové spotřeby energie pro dopravu, přičemž vlivem elektrifikace se sníží absolutní poptávka po plynných a kapalných palivech," uvádí prognóza firmy Shell.

"Vliv požadavku na vyšší obsah obnovitelných zdrojů sníží absolutní spotřebu kapalných a plynných minerálních paliv. Struktura změny vozového parku ovlivní strukturu spotřeby jednotlivých druhů motorových paliv: rychlejší nástup elektrifikace osobních vozů významněji sníží poptávku po automobilových benzinech, zatímco pozdější nástup elektrifikace a plynofikace nákladního vozového parku ze střednědobého hlediska zachová významnou poptávku po motorové naftě. Tlak na snižování emisí způsobí další racionalizaci motorů a ovlivní pokles poptávky po motorových palivech," říká prognóza firmy Shell.

Elektromobily budou neodmyslitelnou součástí poolu motorových paliv po roce 2030, s dominancí zhruba od poloviny tohoto století. "Půvab elektromobility spatřuji v eliminaci emisního zatížení velkých městských aglomerací s velkým provozem dopravy, byť při současném takzvaném energetickém mixu k významnému celkovému snížení emisí skleníkových plynů nedojde. Není dořešena ani dostatečná kapacita a disponibilita surovin pro výrobu baterií a jejich opětovné zpracování po ukončení jejich životnosti," říká Souček.

Souček nic nenamítá ani proti biopalivům, ačkoliv jejich kritika ve světě i v Evropské unii stále sílí. "Osobně se domnívám, že přiměřený podíl biopaliv zhruba na dnešní úrovni, tedy pěti až deseti procent celkové energetické spotřeby, je vyvážený příspěvek k efektivnímu fungování zemědělství, zpracovatelského průmyslu a konečně i dopravy."

Co se týče vodíku, podle Součka nás ještě čeká dlouhá cesta, i když dosavadní vývoj prokazuje, že to není cesta slepá. "Biometan je určitě řešení, jehož podporou se pomůže ke snazšímu splnění cílů Evropské unie pro rok 2030, kdy má být energetická potřeba dopravy ze 14 procent zajištěna z obnovitelných zdrojů," uzavírá Souček.

Co může pomoci splnit cíle?

Právě podíl biosložky je jednou z věcí, které mohou dodavatelům pohonných hmot pomoci splnit nařízení Evropské unie dosáhnout do konce tohoto roku úspory emisí oxidu uhličitého o šest procent ve srovnání s rokem 2010. Na Slovensku se proto rozhodli přijmout zákon, podle něhož musí benzin distribuovaný na čerpacích stanicích od 1. ledna roku 2020 obsahovat v jednom litru devět procent bioetanolu. Z čerpacích stanic tak zmizel Natural 95 s označením E5 a nahradil ho benzin s označením E10.

Michal Vojtíšek z pražského ČVUT, který je odborníkem na emise spalovacích motorů, připomíná, že podíl lihu v objemu 10 až 15 procent zvládne bez problémů většina aut vyrobených v poslední dekádě. "Starší vozy, zejména z 20. století, plus motory zahradní techniky, které mají karburátory, by ale bylo nutné seřídit. Jinak může dojít k opotřebování výfukových ventilů," soudí Vojtíšek. Očekávat se dá i mírné zvýšení spotřeby.

V Česku se do E10 nehrneme

A jak to je v České republice? Stát sice částečně podporuje zavedení paliv s vyšším podílem biosložky, ale fakticky se zatím nic nemění. Palivo E10 je v Česku momentálně pouze povolené, nikoliv nařízené.

"Legislativně a normativně je benzin E10 pro český trh zcela přípustný. Je tedy pouze na rozhodnutí jednotlivých podnikatelů, zda ho pro plnění povinností daných zákonem o ochraně ovzduší použijí, nebo zajistí jejich naplnění jinak," říká Miluše Trefancová z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu.

Ani provozovatelé se do zavádění E10 nehrnou, blokoval by jim totiž místo na čerpacích stojanech. "Vzhledem k platné legislativě budeme v České republice i v tomto roce na čerpacích stanicích Benzina nabízet aditivovaný benzin Efecta 95 s pětiprocentním podílem biosložky a prémiový benzin Verva 100 bez přidané biosložky. Legislativní proces v této oblasti bedlivě sledujeme a na případné legislativní změny budeme reagovat," říká Michal Procházka z Unipetrolu, který síť čerpacích stanic Benzina provozuje. E10 se letos nechystá zavádět na stojany v Česku ani síť MOL. "V souvislosti se zpřísněním emisního cíle po roce 2020 bude ale určitě nutné benzin E10 zavést. Termín odhadujeme nejpozději od ledna 2021," dodává Václav Loula.

Článek byl publikován v komerční příloze Magazín Energie.

Související