Povinnost stavět budovy s téměř nulovou spotřebou energie stanovuje zákon o hospodaření energií, který do praxe nabíhá postupně v rozmezí let 2016 až 2020. Spotřebu energie by měly z velké části pokrývat obnovitelné zdroje energie (OZE). Termín plnění povinnosti se odvíjí od velikosti energeticky vztažné plochy budovy a toho, kdo budovy užívá/vlastní.

"S 1. lednem 2020 se povinnost stavět budovy s téměř nulovou spotřebou energie rozšířil, a fakticky tak nyní zahrnuje stavby všech velikostí," říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Jak stavět?

Budova s téměř nulovou spotřebou energie má při typickém využívání nižší spotřebu energie. Jak toho projektant dosáhne, je pouze na něm. Při méně kvalitní konstrukci může nezbytného snížení spotřeby energie docílit využitím vysokoúčinných technických systémů budov. V případě velmi kvalitní obálky nemovitosti specifické požadavky na technické zařízení budovy projektant navrhovat nemusí. Jde tedy o vhodnou kombinaci všech prvků budovy, které mohou vést k tomu, že objekt může být navržen i bez systému nuceného větrání s rekuperací.

Energetické třídy

Budova s téměř nulovou spotřebou energie se na škále energetických tříd A až G většinou řadí do třídy B, někdy i C. Pokud by se provedlo porovnání s budovou v pasivním standardu, budova v pasivním standardu bude téměř vždy zařazena do třídy A. Mezi nově stavěnými budovami již delší dobu převažují objekty realizované v energetické třídě B; stavět se začaly už před rokem 2013.

Programy podpory úspor energie

Programů finanční podpory, z nichž jsou poskytovány dotace nebo půjčky na financování projektů v oblasti energetických úspor a využití obnovitelných zdrojů energie, je celá řada. Jedná se o programy finanční podpory z veřejných zdrojů, tedy programy ministerstev a státních fondů, Evropské unie a krajů. Další dotační a úvěrové programy zaměřené na oblast efektivního využívání energie spravují soukromé instituce − zejména některé banky a nadace.

Program EFEKT

Státní program na podporu úspor energie na období 2017 až 2021 je zaměřen na realizaci energeticky úsporných opatření, na zvyšování účinnosti užití energie a snižování energetické náročnosti. Po celé pětileté období budou podporovány investiční akce malého rozsahu (podprogram 1) a neinvestiční akce v podobě energetického poradenství, zavádění energetického managementu, přípravy energeticky úsporných projektů, akcí a dokumentů na podporu úspor energie (podprogram 2).

Spravuje: ministerstvo průmyslu a obchodu

Úspory energie s rozumem

Pravidla programu mohou pomoci připravit projekt tak, aby bylo dosaženo optimální výše úspor nákladů a energie. Správně cílené opatření ke snižování spotřeby energie přináší významné pozitivní efekty v podobě snížení budoucích nákladů na provoz a správu budov a zařízení. Neméně podstatným je příspěvek ke snižování negativních dopadů na životní prostředí.

Spravuje: ministerstvo průmyslu a obchodu

Za pomoci termokamery lze odhalit místa úniku tepla.
Za pomoci termokamery lze odhalit místa úniku tepla.
Foto: Shutterstock

Program ENERG

Zvýhodněné úvěry programu ENERG napomáhají malým, středním i velkým podnikatelům financovat projekty zaměřené na úsporu energie. Produkt je doplňkem k programu Úspory energie s rozumem a je zaměřen pouze na projekty na území Prahy.

Spravuje: Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s.

Úspory energie

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) zaktualizovaly program Úspory energie, který mohou využít podnikatelé z celé České republiky s výjimkou Prahy. Celková alokace výzvy, která s uvedenou změnou už počítá, bude 1,3 miliardy korun. Žádosti od 3. března letošního roku do 30. září roku 2023 přijímají všechny pobočky ČMZRB.

Nová zelená úsporám

Program odstartoval v dubnu roku 2014 a doposud z něj bylo rozděleno (vyplaceno) přes šest miliard korun více než třem desítkám domácností.

Majitelům a stavitelům rodinných a bytových domů pomáhá s financováním zateplení jejich domů, s výměnou oken a dveří či s výstavbou nízkoenergetických nebo pasivních domů. Spektrum podporovaných opatření je opravdu široké a zahrnuje i doplňkové zdroje energie, jako jsou solární termické a fotovoltaické systémy, a moderní úsporné technologie jako zelené střechy, řízené větrání s rekuperací či stínicí systémy. Částka, kterou lze díky dotačnímu programu uspořit, není vůbec zanedbatelná. U zateplení se v průměru pohybuje kolem čtvrt milionu korun, u výstavby nízkoenergetických a pasivních domů se může vyšplhat až na 450 tisíc.

Zájem o program Nová zelená úsporám rapidně roste. Za poslední rok byl zaznamenán nárůst v počtu přijatých žádostí zhruba o 40 procent. O 70 procent se zvýšil zájem v oblasti fotovoltaických systémů, více než dvojnásobně narostl počet žádostí na výstavbu rodinných domů s velmi nízkou energetickou náročností.

OPŽP 2014−2020 − Energetické úspory u veřejných budov

Podobný dotační titul, jako je Nová zelená úsporám, mohou využít i samosprávy měst a obcí a jiné veřejné či státní instituce. Na energeticky úsporné renovace, obnovitelné zdroje energie a výstavbu veřejných budov v pasivním standardu mohou žádat o peníze z evropských fondů v Operačním programu Životní prostředí. Díky nim se mohou města či obce pustit do pasivní výstavby či zateplení škol, školek, nemocničních pavilonů, sportovních hal, budov úřadů a dalších veřejných budov.

OPŽP 2014−2020 − kotlíkové dotace

Kotlíkové dotace cílí na výměnu zastaralých neekologických kotlů první a druhé emisní třídy za čistší, úspornější a účinnější zdroje vytápění, jako jsou kotle na biomasu, tepelná čerpadla nebo plynové kondenzační kotle. Aktuálně probíhá již třetí vlna výměn, v první a druhé vlně si domácnosti s pomocí dotací pořídily téměř 60 tisíc ekologičtějších zdrojů vytápění. V poslední vlně je zájem ještě větší, zájemci podali na krajské úřady žádosti na výměnu více než 40 tisíc kotlů. Dosud bylo na výměny vynaloženo již přes 11,5 miliardy korun.

Článek byl publikován v komerční příloze Magazín Energie.

Související