Julie Hrstková
Představte si hypotetickou situaci, že přijde epidemie viru, který napadá pouze dospělé ženy, jež musí na pár týdnů ulehnout (vir není smrtící). Co se stane?
Bráno z prvního ekonomického pohledu vůbec nic. Ve vedení velkých podniků jsou v Evropě z 93 procent muži, v České republice je poměr vychýlený ve prospěch mužů ještě daleko víc. V parlamentech i vládách většiny evropských zemí zasedají muži. Finanční sféru včetně měnových a akciových trhů ovládají muži. Muži − pracující i v důchodu − také mají víc peněz, takže si mohou koupit víc věcí i služeb.
V praxi (a vynecháme oblíbený argument kojení) se ekonomika záhy zastaví. Protože i když jsou ženy v ekonomice (kam patří také zdravotnictví či školství) na těch nejvyšších řídicích funkcích skoro neviditelné, neexistuje sektor ekonomiky, kde by jejich práce nebyla stejně důležitá jako jejich mužských protějšků. Jen je zřejmě ze setrvačnosti hůř placená, a to i na stejných pozicích a za stejných podmínek.
Zatím jste si přečetli 20 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Týden v komentářích HN
Máte zájem o informace v širších souvislostech?
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběru
