Zelení jsou jako meloun, jsou sice zelení zvenku, zevnitř jsou ale rudí," neodpustil si nedávno poznámku Antal Rogán, ministr kabinetního úřadu předsedy vlády Viktora Orbána. Boj proti klimatickým změnám a další environmentální aktivity jsou maďarskou vládou vnímány téměř pokaždé jako překážky na cestě k ekonomickému a průmyslovému rozvoji země. Ani ostatní země V4 ochraně životního prostředí moc neholdovaly − až do té doby, dokud nezjistily, že by z toho mohly kápnout nějaké peníze.

Od chvíle, kdy šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila balíček opatření Zelená dohoda pro Evropu a s ním související dotace, zní celým regionem jediná otázka: Kolik peněz z toho můžeme získat? A budou tyto dotace vypláceny na úkor strukturálních a kohezních fondů nebo peněz ze společné zemědělské politiky? Ve hře je hodně. Podle předběžných odhadů by největší výhody ze zavedení nového mechanismu mělo Polsko. To by mělo dostat okolo 27 miliard eur, včetně dvou miliard z Fondu spravedlivé transformace (Just Transition Fund), kterému se také někdy říká "uhelný fond". Německo by mohlo počítat se 13,4 miliardy, Rumunsko s 10,1 miliardy a Česká republika se 7,8 miliardy eur.

Únorový rozpočtový summit EU naznačil, jak hluboké názorové rozdíly v této oblasti panují. Nejen mezi takzvanou Šetrnou čtyřkou (Nizozemsko, Dánsko, Švédsko a Rakousko) a skupinou zemí nazývaných Přátelé koheze. Ale také co se týče budoucích priorit evropské sedmadvacítky.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se