Obavy, že epidemie koronaviru stáhne světové hospodářství do recese, sílí. Za reálné nebezpečí to už považuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) sdružující 36 průmyslově vyspělých zemí, včetně Česka. Ta v pondělí zveřejnila zvláštní zprávu věnovanou globálním dopadům nákazy. Vládám doporučuje, aby neprodleně zvýšily veřejné výdaje, a zabránily tomu nejhoršímu − hluboké krizi. Naposledy jí svět čelil v letech 2008 a 2009.

Experti OECD upozorňují, že státy by měly postupovat koordinovaně. To se zatím neděje, každá země schvaluje vlastní kroky.

Kvůli negativním dopadům koronaviru na ekonomiku v úterý americká centrální banka (Fed) překvapivě snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu do pásma 1,00 až 1,25 procenta. Fed se tak rozhodl krátce po telekonferenci ministrů financí a guvernérů centrálních bank zemí G7. Na nezvykle rázné opatření Fedu okamžitě krátce zareagovaly vzestupem hlavní indexy amerických akciových trhů. Většinu zisků, ale vzápětí smazaly.

"Základy amerického hospodářství zůstávají silné. Nicméně rizika, která koronavirus pro ekonomickou aktivitu představuje, se neustále rozvíjejí. Kvůli těmto rizikům, na podporu co nejvyšší zaměstnanosti a udržení cenové stability se Výbor pro operace na otevřeném trhu rozhodl snížit rozmezí základní úrokové sazby," uvedl měnový výbor Fedu v prohlášení. Rozhodnutí schválil jednohlasně.

Výjimečný krok, který americká centrální banka učinila před zasedáním měnového výboru plánovaným na 17. a 18. března, odráží naléhavost opatření, kterým se Fed snaží zamezit světové hospodářské recesi, napsala agentura Reuters. Na snížení úrokové míry soustavně tlačil americký prezident Donald Trump.

Vážnost situace naznačuje i skutečnost, že se jednalo o první takové mimořádné snížení úrokové sazby americkou centrální bankou od finanční krize v roce 2008.

Šéf Fedu Jerome Powell minulý pátek uvedl, že americká ekonomika zůstává v dobrém stavu, i když koronavirus představuje riziko. Dodal, že centrální banka vývoj pečlivě sleduje a v případě potřeby bude jednat, aby ekonomiku podpořila, přičemž k tomu využije všechny své nástroje.

Fed naposledy základní sazbu snížil loni v říjnu. Uvolňováním měnové politiky se snaží zajistit, aby hospodářství Spojených států pokračovalo v růstu.

Související

Pomoc hospodářství už ohlásila Itálie, která je virem v Evropě zasažena nejvíce a hospodářsky dlouhodobě stagnuje. Řím zatím vyčlenil 3,6 miliardy eur určených hlavně firmám na severu země, kde je nejvíc nakažených. Konkrétní kroky oznámí v pátek.

Jak se šíří virus

Prosinec

8. 12. Čína poprvé oznamuje příznaky nového viru.
27. 12. Ve středočínském Wu-chanu jsou první nakažení.

Leden

10. 1. První úmrtí ve Wu-chanu.
13. 1. První případ mimo Čínu (Thajsko).
23. 1. Jedenáctimilionový Wu-chan je izolován od okolního světa.
27. 1. Čína prodlužuje novoroční oslavy do 2. února, lidé v mnoha městech nesmějí do práce.
28. 1. První případ v Německu, čtyři lidé z bavorské firmy Webasto.

Únor

1.– 2. 2. Více než 20 čínských provincií prodlužuje novoroční volno do 9. února.
24. 2. Ze severní Itálie je hlášeno přes 200 nakažených.
26. 2. Nové případy v Německu.
28. 2. Po celém světě padají burzy cenných papírů.

Březen

2. 3. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj označuje virus za velké riziko pro globální ekonomiku. Její vyhlídky hodnotí jako krajně nejisté.

Zdroj: Handelsblatt, Reuters

Francouzské ministerstvo hospodářství a financí rozhodlo prodloužit firmám lhůty, během nichž mají pravidelně odvádět daně a platit sociální odvody. Kabinet zvažuje, jak pomoci firmám, které nebudou moci vyrábět kvůli nedostatku materiálů a komponentů.

Německo, největší ekonomika Evropské unie, zatím s konkrétními kroky váhá. Spolkový ministr hospodářství Peter Altmaier (CDU) v předchozích týdnech několikrát zmínil, že vláda se chystá snížit podnikové daně, o programu na podporu konjunktury ale oficiálně nikdo z kabinetu nehovořil.

Téma otevřel o víkendu ministr financí Olaf Scholz. "V případě dalšího nepříznivého vývoje ve světě musíme rychle a silně reagovat," uvedl pro list Welt am Sonntag. Sociálnědemokratický politik je připraven uvolnit miliardy eur a investovat hlavně do výstavby a modernizace infrastruktury.

Znamenalo by to zrušit dluhovou brzdu zakotvenou v zákoně. Podle ní mohou veřejné finance spadnout do schodku odpovídajícímu nejvýš 0,35 procenta HDP. "Hranice by se mohla přizpůsobit evropským pravidlům. Lze jít třeba do jednoprocentního schodku, což by bylo asi 35 miliard eur navíc," tvrdí hlavní ekonom ministerstva financí Jakob von Weizsäcker.

Oběma mužům je ale jasné, že zrušení brzdy by vyžadovalo změnu zákona podpořenou alespoň dvěma třetinami poslanců, což není politicky průchodné. Proto se snaží nalézt kličku − vytvořit zvláštní státní společnost nebo investiční fond. Ten by převzal nové závazky, jichž by se dluhová brzda netýkala. Proti těmto úvahám se staví konzervativní strany CDU a CSU, které to označují za nepřípustné "prolomení hráze".

Německý stát naposledy hospodařil se schodkem v roce 2011. Loni vykázal rekordní přebytek skoro 50 miliard eur (1,5 procenta HDP).

Spolková vláda by měla co nejrychleji předložit nouzový plán, radí Clemens Fuest, šéf mnichovského Ústavu pro hospodářský výzkum. "Zavedením zkrácené pracovní doby pro podniky, které budou nuceny omezit výrobu, a případně i mimořádnými úvěry by politici měli zabránit tomu, aby podniky kvůli nákaze nekončily v konkurzu," míní v listu Handels­blatt liberální ekonom.

"Dobře promyšlený investiční program na podporu konjunktury, který by poskytl firmám i lidem jistotu, pokládám za rozumný," přidává se Marcel Fratzscher, prezident Německého ústavu pro hospodářský výzkum.

Světová ekonomika podle včerejší předpovědi OECD letos meziročně vzroste jen o 2,4 procenta. Ve své listopadové předpovědi (beztak už snížené) udávala 2,9 procenta. Experti předestřeli také pesimistický scénář, podle něhož epidemie způsobená virem ­Covid-19, potrvá delší dobu a rozšíří se nejen v Asii, ale také v Evropě a Severní Americe. V takovém případě by celosvětový HDP stoupl jenom o půldruhého procenta.

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru