Schodek státního rozpočtu stoupl na 27,4 miliardy korun, je to nejhorší únorový výsledek v historii Česka

Schodek státního rozpočtu ke konci února stoupl na 27,4 miliardy korun z lednových osmi miliard korun. Loni v únoru vykázal rozpočet schodek 19,9 miliardy korun. Informovalo o tom v pondělí ministerstvo financí. Letošní únorový výsledek je nejhorší únorové číslo od roku 1993, vyplývá z údajů na stránkách ministerstva financí. Na celý letošní rok je naplánovaný schodek rozpočtu 40 miliard korun.

Hospodaření rozpočtu očištěné o peníze z EU by v únoru podle ministerstva skončilo schodkem 22,2 miliardy korun. V únoru 2019 by byl rozpočet ve schodku 22,5 miliardy korun.

"První dva měsíce letošního roku potvrzují naši prognózu horšího hospodaření státu. Tuzemská ekonomika letos dále zpomalí, což se podepíše na slabším výběru daní. Zároveň v tuto chvíli nelze vyčíslit dopad zpomalení čínské ekonomiky z důvodu šíření koronaviru, které se časem podepíše i na slabších prodejích tuzemských firem," uvedl ekonom Komerční banky František Táborský.

V závěru roku by ovšem podle něj státnímu rozpočtu mělo pomoci jednorázové inkaso 16,2 miliardy korun díky změně daňového řádu. "Celkově tak očekáváme, že se deficit státního rozpočtu dále zhorší na 60 miliard korun bez zahrnutí dopadu koronaviru na tuzemskou ekonomiku," dodal.

Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) je nyní předčasné hodnotit, jak dopadne rozpočet za celý rok. "Podstatné je, že se daří snižovat zadluženost, která je čtvrtá nejnižší v EU. To vytváří polštář pro jakoukoliv nutnou investici v době ekonomického útlumu," uvedl.

Podle ministra vnitra a předsedy ČSSD Jana Hamáčka je potřeba vyčkat, co udělá s příjmy rozpočtu další vývoj ekonomiky. "Pro nás to začne být téma, když se začne sestavovat rozpočet na rok 2021 a ekonomická kondice ČR a evropských zemí určitě ovlivní výsledek rozpočtu i sestavování rozpočtu na příští rok," uvedl.

Příjmy rozpočtu ke konci února meziročně stouply o 11,8 miliardy na 229,2 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení stouply meziročně o 14,3 miliardy na 203,3 miliardy korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 19,4 miliardy na 256,6 miliardy korun. Táborský upozornil, že výdaje státu byly za první dva měsíce nižší o více než 13 miliard korun ve srovnání s plánem. To tak podle něj ochránilo výsledný deficit rozpočtu od hlubšího propadu.

"Kromě sociálních dávek a nárůstu platů v regionálním školství dynamiku výdajů ovlivnily neinvestiční transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury a v neposlední řadě i kapitálové výdaje. Schodek rovněž prohloubilo záporné saldo financování projektů z Evropské unie ve výši 5,3 miliardy korun," uvedlo ministerstvo financí.

Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci února 109,3 miliardy korun, meziročně o 9,1 miliardy korun více. Z toho na důchody putovalo 84,9 miliardy korun.

Na daních bez pojistného na sociální zabezpečení rozpočet ke konci února získal 110,8 miliardy korun, meziročně o devět procent více. Z toho na DPH inkasoval 49 miliard, meziročně o desetinu více.

"Vzhledem k pozorovanému cyklickému zpomalení tuzemské ekonomiky se jeví spíše jako pravděpodobné, že i výběr daní se bude odchylovat spíše směrem dolů. Předpokládáme tak, že se vytyčený schodek na úrovni 40 miliard korun nakonec ukáže jako příliš ambiciózní, a kloníme se spíše k výsledku poblíž 58 miliard korun," uvedl analytik Raiffeisenbank Vít Hradil. Výsledek za celý rok přitom může být ještě slabší, pokud se epidemie koronaviru nakonec výraznějším způsobem promítne do výkonu evropské a následně i české ekonomiky.

Dosud byl nejvyšší schodek státního rozpočtu za únor v roce 2003, a to 24,94 miliardy korun.