Turecko zahájilo na severozápadě Sýrie u svých hranic vojenskou ofenzivu proti vládním silám syrského prezidenta Bašára Asada. Ankara tím reaguje na útoky, které ji minulý týden v severozápadní syrské provincii Idlib způsobily silné ztráty. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na tureckého ministra obrany Halusiho Akara. Ankara si podle něj ale nepřeje žádnou vojenskou konfrontaci s Ruskem, které Asada vojensky podporuje. Exilová organizace SOHR oznámila, že při jednom z tureckých útoků v provincii Idlib přišlo o život 19 syrských vojáků.

"Devatenáct vojáků zahynulo při bombardování vojenského konvoje v oblasti Džabal Závíja a u vojenského tábora poblíž města Maara an-Numán," sdělil agentuře AFP Ramí Abdar Rahmán ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR).

Syrská armáda se za podpory Ruska snaží v Idlibu zajistit kontrolu Asadova režimu nad touto severozápadní provincií, již zčásti ovládají stále oponenti Damašku a islámské radikální skupiny. V únoru syrská armáda ve snaze zajistit klíčové dálnice znásobila ofenzivu a dostala se tak do blízkosti tureckých pozorovacích stanovišť, na jejichž zřízení se v minulosti Turecko, které podporuje některé z povstalců, dohodlo s Ruskem.

"Operace Jarní štít, který byla spuštěna po mrzkém útoku z 27. února v Idlibu, úspěšně pokračuje," konstatoval turecký ministr obrany Halusi Akar. Ankara podle něj "nemá v úmyslu" vejít do střetu s Moskvou.

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že se jeho země nechystá s nikým bojovat, ale vytváří v obraně situaci, která by jiné státy odstrašila od konfliktu s Ruskem. Šéf Kremlu to řekl v rozhovoru, který v pondělí zveřejnila agentura TASS. Rusko se podle Putina díky hyperzvukovým zbraním ocitlo v jedinečné situaci, kdy poprvé nedohání náskok jiných zemí, ale jiné země musí dohánět Rusko.

V reakci na útok a rostoucí počty lidí utíkajících před boji v Sýrii k turecké hranici Ankara od pátku přestala bránit uprchlíkům v odchodu ze svého území dál do Evropy. Tisíce běženců se proto už shromáždily u hranic Řecka a Bulharska. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell vyzval ministry zahraničí EU, aby se tento týden sešli na mimořádném zasedání. EU podle Borrella musí zdvojnásobit úsilí o řešení tamní humanitární krize "všemi prostředky, jež má k dispozici". "Musíme civilistům poskytnout přístřeší, jídlo a léky," uvedl Borrell.

Od pátku tak dorazily k hranicím Turecka s Řeckem tisíce migrantů, podle některých zdrojů turecké úřady i zaplatily autobusy, která do pohraničního města Edirne běžence odvezly.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

V neděli večer už u řecko-turecké hranice bylo nejméně 15 tisíc běženců. Turecká vláda oznámila, že u hranic je 80 900 migrantů. Řecké ministerstvo zahraničí kvůli těmto počtům obvinilo Ankaru z dezinformační kampaně. Atény také uvedly, že od soboty řecká policie a armáda zabránily v ilegálním překročení hranic asi 10 tisícům migrantů. Policisté a vojáci při tom použili i vodní děla a slzný plyn. Podle některých místních médií házeli někteří migranti na řecké policisty kameny.

Situace je napjatá i na řeckých ostrovech v Egejském moři, které už se řadu let potýkají s migrační vlnou a od pátku tam také připlouvá více migrantů. Včera ráno jich připlulo nejméně pět set. Na ostrově Lesbos ale také skupiny místních bránily ve vylodění několika desítkám migrantů a bránily autobusům v jejich odvozu do tábora Moria, v němž už nyní žije skoro 20 tisíc migrantů.

Kvůli situaci na řecko-tureckých hranicích vyzval eurokomisař Margaritis Schinas chorvatské předsednictví EU, aby svolalo krizové jednání ministrů vnitra. Šéf evropských lidovců v Evropském parlamentu Manfred Weber pak prohlásil, že unijní státy neudělaly v otázce uprchlické politiky za poslední roky nic, a chce proto, aby země nyní přistoupily k činům.

Nezávisle na případném společném postupu Maďarsko už v sobotu oznámilo, že posílí ostrahu své jižní hranice. Učiní tak stejné kroky, k jakým se rozhodlo Řecko s Bulharskem. K posílené ochraně vnějších hranic EU vyzval v sobotu i rakouský kancléř Sebastian Kurz.

Evropa zažila v roce 2015 masovou migrační vlnu, kdy do EU dorazilo přes milion běženců, z toho 860 tisíc přes Řecko. Přiliv běženců touto trasou pomohla výrazně omezit dohoda EU s Tureckem z roku 2016, v níž Ankara slíbila pomoci zastavit migrační vlnu výměnou za finanční pomoc.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyhrožoval otevřením hranic v minulosti opakovaně. Tento týden ho oznámil bezprostředně po čtvrtečním zabití tří desítek tureckých vojáků v provincii Idlib při náletech syrské armády. Z této oblasti utekl od prosince kvůli bojům k tureckým hranicím podle OSN na milion Syřanů. Ankara si dlouhodobě stěžuje, že jí ostatní země nepomáhají s přílivem syrských migrantů. Těch Turecko přijalo od začátku občanské války v Sýrii v roce 2011 téměř čtyři miliony.

Po oznámení Ankary, že hranice Turecka s Řeckem jsou otevřené, vzrostly i počty běženců, kteří se do EU snaží dostat přes řecké ostrovy v Egejském moři. Jen od neděle jich tam podle řecké pobřežní stráže připlula tisícovka, z toho 423 na ostrov Lesbos. U jeho břehů ráno pobřežní stráž vylovila z moře 48 migrantů, jejichž člun se převrhl. Jedno dítě ze skupiny ale zemřelo při převozu do nemocnice.

Na ostrově Lesbos, kde je v přeplněném uprchlickém táboře Moria a jeho okolí téměř 20 tisíc migrantů, se v neděli vyhrotilo napětí, když skupina místních bránila běžencům ve vylodění. Na Lesbu a dalších ostrovech v Egejském moři už několik týdnů demonstrují místní obyvatelé proti záměru vlády postavit tam další a větší uprchlické tábory.

Vládu v pondělí kritizovala místní levicová opoziční strana SYRIZA, která v zemi vládla do loňského léta. Podle ní vláda přispěla k protestům místních na ostrovech tím, že nepřemístila tisíce migrantů z tamních přeplněných táborů na pevninu. SYRIZA kritizovala vládu i za to, že podcenila varování Ankary, která otevřením hranic vyhrožovala v minulosti už mnohokrát.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí obvinil Řecko, že jeho vojáci na společné hranici zabili dva migranty a vážně zranili jednoho dalšího. Na tiskové konferenci po setkání s bulharským premiérem Bojkem Borisovem rovněž prohlásil, že odmítl miliardu eur, kterou mu na pomoc se zvládáním migrace údajně nabídla Evropská unie. Mluvčí řecké vlády Erdoganův výrok o zabitých migrantech označil za dezinformaci, informovala agentura Reuters.

"Řečtí vojáci dnes zabili dva migranty a jednoho těžce zranili," prohlásil Erdogan. Už dříve turecká média informovala, že řecká policie na hranici zastřelila syrského běžence. Mluvčí aténské vlády poté na twitteru napsal, že video, jímž turecká média dokládají smrt běžence na hranicích, je falešná zpráva. Stejně nyní reagoval mluvčí Stelios Petsas i na Erdoganovo obvinění. Na řecko-turecké hranici se podle něj vůbec nestřílelo.

Turecký prezident v pondělí rovněž uvedl, že odmítl finanční pomoc, kterou mu údajně nabídla Evropská unie. "Mluvíme s nimi. Řekli nám: 'Pošleme vám miliardu eur.' Koho se snažíte oklamat? Už tyto peníze nechceme," prohlásil Erdogan na tiskové konferenci po setkání s Borisovem.

Evropská unie se snaží přimět Turecko, aby se vrátilo k dodržování dohody z roku 2016, v níž slíbil, že zastaví migraci do unie výměnou za finanční pomoc z Bruselu.