Začalo to jako obvyklá televizní debata. Na jedné straně zástupci vlády, na druhé opozice. Uprostřed diskuse ale diváci překvapeně vyvalili oči. Když začal krajně pravicový opoziční lídr Jussi Halla-aho mluvit o tom, že vláda utiskuje finský venkov a vyhání z něj obyvatele, utnula ho ministryně Li Anderssonová slovy, že to, co tvrdí, je "sra*ka". Dvaatřicetiletá předsedkyně strany Levá aliance se při tom ani nepřestala usmívat.

Celou první polovinu února tak mělo Finsko o čem mluvit. Sociální sítě zaplavily souhlasné i kritické reakce, vyjádření propírali komentátoři i politici. A prostořeká ministryně musela vysvětlovat, proč v přímém přenosu použila sprosté slovo.

Přestřelka přišla ve chvíli, kdy si země zvyká na novou vládu, vedenou mladými ženami. Sociálnědemokratické premiérce Sanně Marinové je 34 let, v kabinetu s 19 ministerskými pozicemi je dohromady 12 žen a jsou to právě ony, kdo řídí většinu důležitých ministerstev.

Do politiky přinášejí nový styl, včetně velmi neformálního vystupování. Šéfují všem pěti koaličním stranám, čtyři z nich jsou mladší 35 let.

Vedle premiérčiných sociálních demokratů a Levé aliance ministryně školství Anderssonové tvoří koalici tři další levicové nebo středolevicové strany.

Zeleným předsedá čtyřiatřicetiletá ministryně vnitra Maria Ohisalová, Finský střed má v čele dvaatřicetiletou šéfku financí Katri Kulmuniovou.

Starší je jen ministryně spravedlnosti Anna-Maja Henrikssonová, která vede Švédskou lidovou stranu, zastupující menšinu finských Švédů.

Finsko

Podobně jako někdejší Československo i Finsko získalo samostatnost na konci první světové války, v roce 1917 se odtrhlo od Ruska. Protože ale dříve bývalo součástí Švédska, uchovává si na skandinávského souseda i dnes silné vazby.

Nezávislost si vybojovalo v občanské válce, za druhé světové války ji uhájilo proti Sovětskému svazu i nacistickému Německu.

Ve druhé polovině 20. století se změnilo z chudé agrární krajiny na sociální stát s vysokou životní úrovní. Zachovává přísnou neutralitu, je členem Evropské unie a eurozóny, odmítá ale vstup do NATO. Má 5,5 milionu obyvatel.

"Tak velká převaha žen je výjimečná, přinejmenším doposud," komentuje vládu v rozhovoru pro HN historik Vesa Vares, profesor moderních finských dějin na univerzitě v Turku.

V čele rovnostářské země

Cestou na mimořádný únorový summit Evropské unie se premiérka Marinová zastavila v Berlíně. Své názory na unijní rozpočet a budoucnost jednotné Evropy tam probrala s kancléřkou Angelou Merkelovou. O generaci starší političku označuje za vzor pro sebe i pro ženy na celém světě. Evropu vidí jako společenství rovnoprávných států.

"Nemá to být projekt většiny, ale každé země a každého občana. Proto je dobré, že se některá rozhodnutí dělají jednomyslně. Přestože kvůli tomu přicházejí pomaleji, vězí právě v tom opravdová síla," prohlásila Marinová.

Zatím jste si přečetli 30 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.