Pokud přijde o bydlení tisíc lidí s dluhy z dětství či samoživitelských rodin, rozpočty státu, krajů a obcí to ročně připraví o čtvrt miliardy korun. Bezdomovectví a nejisté bydlení mají dopad na zaměstnanost a školní docházku. Klesá příjem z odvodů, naopak rostou výdaje na dávky, sociální služby, zdravotní péči nebo řešení kriminality. Uvádí to analýza Agentury pro sociální začleňování. Podle ní by k úsporám přispělo sociální bydlení.

"Dopady bezdomovectví a nevyhovujícího bydlení se dotýkají veřejných rozpočtů zásadním způsobem, a to jak samospráv, tak veřejné správy," uvedli autoři.

Jako modelový příklad vzali tisícovku mladých s dluhy z dětství a samoživitelských rodin s dětmi, jimž druhý rodič neposílá výživné. Do tísnivé situace se tato skupina dostala bez vlastního zavinění poprvé a je v ní rok. Autoři vycházeli ze statistik a dosavadních výdajů. V potaz brali výši výdělků a odvodů, dávky, zdravotní péči nebo řešení přestupků a kriminality.

"V modelovém příkladu tisíce osob představují možné ztráty při velmi konzervativním odhadu 250 milionů korun," uvádí autoři. Podle nich se částka pohybuje od 249 do 273 milionů.

Analýza Platformy pro sociální bydlení a organizace Lumos ukázala, že v roce 2018 bylo v bytové nouzi v Česku 54 tisíc domácností. Žily v provizorním bydlení, nevyhovujícím bytě či byly bez domova. Týkalo se to 83 tisíc lidí, z nich bylo přes 20 tisíc dětí. Polovina lidí ve vážné bytové tísni se nacházela ve 14 městech. Problém s bytovou nouzí naopak téměř neměla více než polovina území republiky.

Podle agentury výzkumy prokázaly, že ztráta bytu nebo nejisté a nevhodné bydlení dopadá na školní docházku a prospěch dětí. "Zvyšuje se riziko, že předčasně opustí vzdělávací systém a nezískají kvalifikaci potřebnou na pracovním trhu. Jejich nižší příjmy a častější nezaměstnanost budou dopadat na státní rozpočet další desítky let," uvedla spoluautorka analýzy Magdalena Opletalová.

Pro dospělé je obtížné udržet si zaměstnání, při dlouhé nezaměstnanosti ztrácejí dovednosti a pracovní návyky. Hrozí zadlužování. Řešení si pak vyžádá vysoké veřejné náklady, uvádí analýza.

Agentura pro sociální začleňování patřila do konce loňského roku k odborům Úřadu vlády. Od ledna spadá pod ministerstvo pro místní rozvoj. To mělo původně připravit zákon o sociálním bydlení ve spolupráci s ministerstvem práce. Vláda ale od vytvoření normy, kterou slíbila v programovém prohlášení, upustila. Nahradila ji programem Výstavba s dotacemi a úvěry na pořízení bytů pro obce. Kvůli jejich malému zájmu v pondělí kabinet schválil změnu pravidel pro přidělování peněz.

Ministerstvo pro místní rozvoj by teď mělo podle vládního legislativního plánu připravit zákon o dostupném bydlení. Hotov má být na konci roku. Ministryně Klára Dostálová (ANO) už dříve řekla, že se do sněmovních voleb na podzim příštího roku předloha nestihne projednat.

Související