Dveře děčínského činžovního domu otevírá usměvavý Bedřich Ingriš v domácím oděvu. Návštěvu pozve dál a pak energicky vyběhne schody do svého jednopokojového bytu. Je jednoduše zařízený a pečlivě uklizený. Postel je přikrytá červeným přehozem, v koupelně visí župan. Na kuchyňské lince stojí rychlovarná konvice. Čtyřiašedesátiletý muž vysvětluje, že ze zásuvky je vytažená, aby nezpůsobila požár. Na nástěnce visí fotky z výletů a dovolených, další snímky Ingriš ukazuje na displeji svého malého stříbrného fotoaparátu. Ještě před devíti lety jeho bydlení vypadalo úplně jinak. Žil v jednom pokoji s pěti dalšími klienty v ústavu pro lidi s mentálním a duševním postižením ve středočeských Svojšicích. "Znáte to, to se člověk nevyspí. Tady to mám sám pro sebe," rozhlédne se po bytě.

Zatím jste si přečetli méně než 10 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatit od 146 Kč měsíčně Koupit tento článek za 19 Kč

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.