Neformální kolektiv Stop Airbnb si přes víkend pronajal "tajně" byt v centru Prahy, aby ukázal na problémy, které krátkodobý pronájem přináší. Sdružil se se sousedy, pohostil primátora Hřiba, veřejnost i ženu bez domova. Cílem bylo ukázat, jak moc pronájmy poškozují soužití se starousedlíky a že je potřeba je regulovat, nejlépe zakázat. To, že si aktivisté vybrali k happeningu byt, který zcela zjevně není určen k podobným akcím, samozřejmě nikdo neřešil. Protože tady šlo o "dobrou věc", zatímco při pronajímání turistům jde jen o peníze.

Problém Airbnb je dvojí. Zaprvé starousedlíky turisté štvou, protože hlučí. A také je štvou majitelé bytů, kteří vydělávají, zatímco oni "jen" bydlí. Určitě platí, že se část turistů nechová jako osazenstvo kláštera. Jenže existují předpisy o rušení nočního klidu a také městská policie. Pokud se Praha prezentuje jako levná destinace pro popíjení alkoholu a nelíbí se jí následky, potom je načase posílit policii. Magistrát zase štve, že z Airbnb nedostává tolik peněz, kolik by mohl. Tento problém řeší mnoho měst a tam, kde se to aspoň trochu podařilo, spoléhají na časté kontroly a také na sousedy, kteří v rámci občanské povinnosti rádi nahlásí ty, kteří byty pronajímají.

Těžko zlehčovat problém Airbnb a vylidňování center. K tomu ale dochází dlouhodobě − a docházelo k tomu dávno předtím, než platforma vznikla. Dřív se byty v centru rekolaudovaly na kanceláře, hotely, levně se privatizovaly a pak pronajímaly. Možná ne turistům, ale rozhodně ne všem a každopádně nikdy ne za levné peníze.

Řešení, které proti Airbnb navrhuje Praha, vypadá jako by vypadlo z příručky mladého aktivisty. Požadovat údaje o pronájmech, vyžadovat daně a poplatky je naprosto legitimní. Umožnit sousedům, aby mluvili do možnosti pronájmů, ovšem může vést k omezení nabídky nájemního bydlení. U Airbnb jde o investice a výdělek, a proto se musí řešit přes peníze. Nikoliv přes aktivistické akce a návrhy, které vrací bydlení do 50. let kolektivistického myšlení a jednání.