Nedostupné bydlení? Špatné zhodnocení v penzijních fondech? Drahá voda nebo třeba mobilní data? Nekvalitní dopravní spojení? Řešení je jednoduché: stát postaví, zařídí, zhodnotí. A je jedno, jestli jde o byty pro všechny, nebo dokonce o státního telefonního operátora, který to konkurenci "natře". Stát zkrátka zvládne všechno.
Aspoň tak to prezentují někteří politici a lidé na to často slyší. Podle loňského průzkumu pro skupinu Partners desetina lidí navrhuje vyvlastnění bytů, tři čtvrtiny pak požadují od státu větší participaci na trhu s byty. Podle dalšího průzkumu, tentokrát z dílny ING Bank, si 66 procent lidí myslí, že by v důchodu potřebovali alespoň patnáct tisíc měsíčně, jenže na to nemají dostatečně naspořeno. Takže nezbývá než spoléhat na stát a na rozpočet.
Česká republika ve víře v silný stát rozhodně není ojedinělá. Tendence ke znárodňování, respektive k veřejnému vlastnictví v mnoha sektorech ekonomiky se v posledních letech − především po finanční krizi, kdy se stát stal často opravdu "vyšší mocí" a zachraňoval, co se dá − projevují po celé Evropě. A to dokonce i v zemích, kde si mnozí ještě vzpomenou, jaké to bylo, když stát řídil a vlastnil vše.
Zdá se ale, že na negativní zkušenosti z minulých let zřejmě všichni zapomněli. Podle ekonomů přitom pořád platí, že stát není a nemůže být dobrým vlastníkem. I proto se shodují v tom, že jde jen o přechodný jev.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
