Evropská ekonomika loni sice rostla, ale pouze o 1,2 procenta. Jedná se o zatím nejpomalejší růst od roku 2013. To se země používající euro potýkaly s negativními důsledky dluhové krize. Předloni růst činil 1,8 procenta. Vyplývá to z rychlého odhadu statistického úřadu Eurostat.

Výrazně k tomu přispěl pokles HDP ve Francii a Itálii, které jsou druhou a třetí největší ekonomikou eurozóny po Německu.

Francouzská ekonomika v závěru roku nečekaně oslabila o 0,1 procenta. Je to první pokles po více než třech letech. Podle agentury DPA mohly mít na tento vývoj vliv hromadné protesty proti vládou plánované důchodové reformě. Údaj za čtvrté čtvrtletí je tak špatnou zprávou pro francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který mohl dosud dobrou kondicí ekonomiky ospravedlňovat své protržní hospodářské reformy, napsala agentura Reuters.

1,2 pct.

Na tolik zpomalil HDP eurozóny v loňském roce. Jedná se o nejpomalejší růst od dluhové krize v roce 2013.

Itálie vykázala v posledním čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci pokles ekonomiky o 0,3 procenta. Byl to nejprudší propad třetí největší ekonomiky eurozóny od prvního čtvrtletí roku 2013. Římská vláda podle italského ministra hospodářství Roberta Gualtieriho očekává, že hospodářství začátkem letošního roku oživí.

V posledním čtvrtletí loňského roku se hrubý domácí produkt oproti předchozím třem měsícům zvýšil pouze o 0,1 procenta. Tempo mezičtvrtletního růstu tak zpomalilo z 0,3 procenta ve třetím kvartálu a bylo nejslabší od prvního čtvrtletí 2013.

Eurozóna se v loňském roce potýkala s negativními hospodářskými důsledky slábnoucího růstu globální ekonomiky, sporů v mezinárodních obchodních vztazích a nejistoty kolem připravovaného odchodu Británie z Evropské unie.

Celoroční růst ekonomiky eurozóny byl nicméně o něco rychlejší, než předpovídala Evropská komise. Ta jeho tempo v listopadové prognóze odhadovala na 1,1 procenta. Růst ve čtvrtém čtvrtletí však zaostal za očekáváním analytiků, kteří jej odhadovali na 0,2 procenta.

Evropská centrální banka (ECB) se loni v září rozhodla podpořit ekonomiku eurozóny snížením úrokové sazby hlouběji do záporu a obnovením nákupů dluhopisů. Minulý týden ponechala svou měnovou politiku včetně úrokových sazeb beze změny.

"ECB se aktuální údaje nebudou líbit. Spoléhá se na to, že silnější hospodářský růst podpoří inflaci. Ve skutečnosti však ekonomika na podzim ztratila na tempu," uvedl ekonom Christoph Weil ze společnosti Commerzbank.

Někteří ekonomové doufají, že hospodářský růst v eurozóně by v letošním roce mohl oživit, a to zejména díky nedávnému podpisu dílčí obchodní dohody mezi USA a Čínou a poklesu nejistoty kolem brexitu. "Vzhledem k povzbudivému vývoji ukazatelů nálad by eurozóna v roce 2020 měla zažít oživování růstu," uvedla ekonomka Rosie Colthorpeová ze společnosti Oxford Economics.

Zpráva Eurostatu ukázala, že inflace v eurozóně v lednu sice vzrostla o desetinu procentního bodu na 1,4 procenta, ale zůstala pod cílovou úrovní ECB. Ta usiluje o to, aby se růst cen v eurozóně pohyboval těsně pod dvěma procenty.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru