Pokročilou znalostí cizího jazyka na úrovni C1 či C2 se může pochlubit pouze 26 procent Čechů, vyplývá to z nejnovějšího průzkumu personální agentury Grafton Recruitment. "Studie, kterou jsme realizovali mezi 13 252 lidmi, ukázala, že jednoznačně nejrozšířenější je mezi uchazeči o zaměstnání anglický jazyk. Ovládá ho téměř osmdesát procent testovaných kandidátů. S obrovským odstupem následuje jazyk německý, jehož znalost prokázalo pouhých osm procent uchazečů. A na třetím místě se pak umístila znalost francouzštiny, tu ovládalo jen sedm procent z nich," shrnuje výsledky Jitka Součková, manažerka agentury.

Němčiny si firmy velmi cení

Ze zmíněného šetření vyplývá jedna velmi zajímavá věc. I když je Česká republika průmyslovou zemí s velkým napojením na automotive segment, je znalost němčiny mezi zaměstnanci velmi nízká, přestože je ve výrobních firmách častým požadavkem.

"Aktuálně pociťujeme čím dál tím větší nedostatek německy mluvících kandidátů, které hledají firmy z mnoha průmyslových sektorů. Lepší finanční ohodnocení na těchto postech je tak dobrou motivací pro studium němčiny," pokračuje Jitka Součková s tím, že některé firmy dokonce nabízejí až o 15 procent vyšší mzdu lidem, kteří německý jazyk ovládají. "I tato odměna může být jedním z důvodů, proč jazykové školy zaznamenávají vyšší zájem o studium německého jazyka."

Její slova potvrzuje Martin Hejhal, ředitel jazykové školy Spěváček: "Němčina u nás za poslední tři roky zaznamenává skutečně raketový růst poptávky," a dodává, že v současné době už je 11 procent jejich kurzů zaměřených právě na němčinu. Podobný pohled má i Lucie Málková, která pracuje jako vedoucí jazykové výuky v jazykové škole Jipka. "Znalost cizího jazyka alespoň na elementární úrovni je vyžadována dnes téměř na každé pracovní pozici v každé oblasti pracovního trhu. Nejčastěji se ale setkáváme s poptávkou po němčině se zaměřením na strojírenství a dále pak zdravotnictví a gastronomii, což je zas velmi typické pro lidi, kteří jezdí pracovat za hranice do německy mluvících zemí. U angličtiny jednoznačně převládá zájem o kurzy, které se zaměřují na prezentační dovednosti, případně ještě o slovní zásobu vztahující se k asistentským pozicím." Marie Jelínek, hlavní metodička jazykové školy Skřivánek, vidí v poslední době zvýšený zájem i o obchodní němčinu či angličtinu. "Stále častěji se setkáváme s požadavkem na úzce specializované kurzy jako němčina pro bankovní sektor a angličtina pro strojírenské obory."

Cizí jazyky nejvíce požadují v oboru sdílených podnikových služeb.

Ze všech oblastí pracovního trhu se však cizí jazyky nejvíce požadují a také využívají v oboru podnikových služeb, protože společnosti z tohoto segmentu poskytují služby z oblasti IT, financí, logistiky, marketingu či HR firemním klientům z celého světa. "Celá řada jazyků je v ČR poměrně neobvyklá, tudíž nedostatková, sektor sdílených služeb proto intenzivně nabírá i experty z ciziny. Aktuálně tak 43 procent zaměstnanců tohoto segmentu tvoří cizinci, pro představu jde o 48 000 lidí. Celkem oblast podnikových služeb zaměstnává 112 000 lidí, a jde tedy o dominantní obor v ČR nabízející kvalifikovanou práci," vysvětluje ředitel asociace ABSL Jonathan Appleton s tím, že i v tomto sektoru jsou velmi nedostatkoví zejména uchazeči se znalostí němčiny, francouzštiny a severských jazyků. A tento fakt pak vede k tomu, že zaměstnanci center podnikových služeb velmi často využívají možnosti výuky těchto nedostatkových jazyků, aby si zvýšili kvalifikaci a vylepšili pozici na pracovním trhu. Kromě klasických cest výuky, jako jsou firemní kurzy či jazykové školy, využívají i výuku jazyků formou peer to peer vzdělávání. "Metoda peer to peer spočívá v tom, že své kolegy v jazyce vyučuje jiný zaměstnanec, pro nějž je daný jazyk jazykem rodným. Využívá se i celá řada inovativních metod, kdy se jazyky vyučují formou hry anebo v rámci modelových pracovních situací," doplňuje Jonathan Appleton.

Jazykové školy reflektují trendy a nabízí mezinárodní certifikáty

S inovativními metodami výuky se nesetkáte pouze v centrech podnikových služeb. Trendy reflektují i jiné segmenty trhu a zejména jazykové školy, které tak reagují na potřeby svých často pracovně velmi vytížených klientů. "Metody výuky se u nás za posledních pět let určitě posunuly k on-line formám. Mnohem častěji se setkáváme s poptávkou po kurzech realizovaných prostřednictvím Skypu či Webexu, student se tak s lektorem setká v reálném čase přes jednu z těchto platforem. Vzrůstá také poptávka po čistě on-linové výuce, kdy studium probíhá bez lektora," popisuje praxi za školu Skřivánek Marie Jelínek. Podle ní také samotní lektoři mnohem více využívají moderní technologie, běžně doporučují mobilní aplikace jako doplněk ke klasické výuce a podcasty pro zlepšení výslovnosti. Ve stejném duchu hovoří i Lucie Málková z Jipky: "Trendem je výuka za pomoci nejrůznějších on-line aplikací. Mnoho studentů také využívá individuální výuku, lekce plánují a obsah výuky přizpůsobují přímo svým potřebám. Výuka by především měla být hravá a studenty by měla bavit."

Vzrůstá poptávka po čistě on-linové výuce, kdy studium probíhá bez lektora.

Ještě poměrně nedávno razily leckteré školy teorii o tom, že učitel či lektor musí být rodilým mluvčím daného jazyka. Docházelo tak k situacím, kdy studenti, zejména začátečníci, měli problém s pochopením výuky. Současné pohledy již tak striktní nejsou a například oslovené jazykové školy se v tomto ohledu přizpůsobily schopnostem a požadavkům studentů. Trendem jsou tedy jak zahraniční, tak i tuzemští lektoři. "Nejlepší lektor je ten, který daného studenta naučí mluvit cizím jazykem, bez ohledu na to, odkud je. U dospělých se nám osvědčuje na nižších úrovních znalostí spíše český lektor, pro vyšší úrovně rodilý mluvčí," vysvětluje za jazykovou školu Spěváček Martin Hejhal. V Jipce také doporučují začátečníkům a mírně pokročilým českého lektora, pokročilejším studentům rodilého mluvčího. "Pokud vybíráme lektora pro klienta, který si přeje zaměření na konverzaci, jednoznačně doporučujeme rodilého mluvčího. Naopak při zaměření na gramatiku se nám spíše osvědčili čeští lektoři, kteří gramatické jevy umí lépe studentovi vysvětlit," navazuje Lucie Málková.

Mnoho zaměstnavatelů, zejména u manažerských a obchodních postů, také od uchazečů o zaměstnání vyžaduje (mezinárodně uznávané) certifikáty jako důkaz o tom, že mají skutečně znalosti cizího jazyka na potřebné úrovni. Jazykové školy proto určité typy kurzů vedou i jako přípravu na tyto náročné zkoušky. Například v jazykové škole Spěváček studenty připravují na zkoušky Cambridge, Goethe-Institutu, Institutu Cervantes i Francouzského institutu.

Škola Jipka nabízí po absolvování kurzu vlastní certifikát, který je pro mnohé studenty dostatečný. "Pokud si studenti přejí získat mezinárodně uznávaný certifikát, mohou se ke zkoušce přihlásit prostřednictvím našeho klientského centra. Zkouška samotná však probíhá již v konkrétních institucích. Nejvíce mají klienti zájem o mezinárodní certifikáty angličtiny, které pořádá British Council, se kterým úzce pracujeme a patříme mezi přípravná centra pro jazykové zkoušky," uzavírá Lucie Málková.

Článek byl publikován v příloze Práce & Kariéra – Inovace na vysokých školách.

Související