Julie HrstkováKdyž přišlo ministerstvo financí se sedmiprocentní digitální daní, vypadalo to, že půjde o nekonfliktní příjem až pěti miliard do rozpočtu. Proti zdanění nadnárodních korporací nenamítal nic ani ten největší daňový liberál. Z hlediska vlády Andreje Babiše šlo o "trest" pro zlé a bohaté (člověk vlastně neví, co je teď horší) společnosti, které neplatí daně. Byl to způsob, jak doplnit rozpočet zvýšením daní a ještě k tomu získat potlesk českého voličstva. A kvůli praktikám řady nadnárodních firem, které se snaží vyhnout placení daní, o něm uvažují i jiné evropské státy.
Zatím jste si přečetli 30 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Týden v komentářích HN
Máte zájem o informace v širších souvislostech?
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběru
