Výrazně nejhůře dopadá v regionální vzdělanosti Ústecký kraj, následovaný Karlovarským. Oba regiony mají nejméně příznivou vzdělanostní strukturu v rámci Česka. Podle údajů Krajského akčního plánu vzdělávání v Ústeckém kraji z března 2017 získalo vzdělání zakončené maturitní zkouškou nebo vyšší jen asi 35 procent obyvatel. Přibližně stejný díl obyvatelstva dosáhl středního vzdělání nebo vyučení bez maturitní zkoušky. Více než pětina obyvatel získala pouze základní vzdělání. Podíl vysokoškolsky vzdělaných je tu rovněž nejnižší v republice − v Karlovarském kraji kolem sedmi procent, v Ústeckém podobně, kolem osmi, ačkoliv tu na rozdíl od západního souseda sídlí univerzita.

Tato slabá úroveň vzdělání má z dlouhodobého hlediska negativní vliv na atraktivitu regionu pro firmy, které se zaměřují na náročné produkty, charakteristické vyšším podílem výzkumu a inovací. A také pro instituce, které potřebují do svých řad vysokoškolsky vzdělané lidi. Z obou regionů tito zaměstnavatelé buď odcházejí, nebo do nich ani nemíří, tudíž zde pak vysokoškoláci nenacházejí uplatnění a po studiích se už do kraje nevracejí.

Společný projekt serveru Aktuálně.cz, Hospodářských novin, ihned.cz a Nadace České spořitelny otevírá debatu o stavu českého školství, pojmenovává hlavní problémy a poukazuje na možná řešení.

"Ani já sám jsem své děti nedokázal nalákat, aby se z Prahy vrátily zpátky," uvádí ředitel Gymnázia Cheb Jaroslav Kočvara. "Tam je mnohem více lukrativnějších příležitostí než tady. Je potřeba, aby tu vznikaly firmy a nabízela se dobrá místa. Dobrým příkladem je chystané vývojové centrum BMW u Sokolova," míní Kočvara s tím, že to ale bude běh na dlouhou trať.

Hlavní problémy západočeského regionu rozebírá dokument Analýza potřeb území Karlovarského kraje ze září 2016, jenž prvotní příčiny zdejšího současného vývoje hledá ve stavu ekonomiky na počátku 90. let. Ta stála na výrobě skla či keramiky, důležitá byla také těžba a energetika či cestovní ruch a lázeňství. Všechna tato odvětví ale byla v regionu utlumena a nahradily je podniky, které hledají pracovníky s nízkým vzděláním. "Na území Karlovarského kraje působí velké procento mezinárodních firem, jejichž časté zaměření je kompletace, tedy pro nás jsou to montovny. Zahraniční investory většinou lákají nízké mzdové náklady," uvádí analýza.

V době konjunktury mají o práci postaráno i ti s nejnižším (základním) stupněm vzdělávání, neboť například kompletace zboží či zásilek nevyžaduje žádné vyšší vzdělávání, a nic je tedy nemotivuje takové vzdělání získat. Až ale přijde recese, tito lidé budou první, kdo zaplní úřady práce. Oba regiony proto tvrdí, že chtějí zvýšit podíl obyvatel s dosaženým vyšším specializovaným vzděláním. Karlovarský kraj usiluje o otevření pobočky Západočeské univerzity v Plzni, aby se vůbec na jeho území dalo vysokoškolské vzdělání pořídit. Ústecký kraj se chce zaměřit na podporu vysokoškolských oborů, které jsou perspektivní z hlediska místního trhu práce.

Pokračování textu na stránkách projektu Chytré Česko

Související