1) Brexit už stál Brity 130 miliard liber

Rozhodnutí Velké Británie opustit Evropskou unii se zemi za poslední tři roky výrazně prodražilo. Podle odhadu agentury Bloomberg již dosáhly ekonomické náklady 130 miliard liber (3,9 bilionu korun). Do konce letošního roku se má tato částka zvýšit o dalších 70 miliard liber.

Británie by po vítězství Borise Johnsona v prosincových parlamentních volbách měla opustit unii na konci tohoto měsíce. Nejistota od referenda o brexitu z roku 2016 si ale už vybrala svou daň. Zhoršila se hlavně podnikatelská nálada a celoroční růst britské ekonomiky se snížil na polovinu, respektive ze dvou procent na jedno.

Jak tvrdí ekonom Dan Hanson z Bloomberg Economics, který stanovil celkové náklady na brexit, příběh britského pobrexitového hospodářského růstu pochopíme lépe, když jej rozdělíme na tři etapy.

První je doba bezprostředně po referendu. Lidé tehdy dál utráceli a ekonomika si vedla mnohem lépe, než očekávala velká většina ekonomů. Během roku 2017 ale růst začal zpomalovat, protože libra tlačila nahoru spotřebitelské ceny a nahlodávala reálné příjmy. Ve třetím období, což jsou roky 2018 a 2019, narůstala nejistota, protože hrozilo, že Británie opustí EU bez dohody. Tak přišlo další zpomalení.

Ke konkrétnímu vyčíslení nákladů brexitu dospěl Hanson tak, že porovnával britský ekonomický vývoj s vývojem zemí G7. Vycházel z toho, že mezi Británií a těmito státy historicky existuje silný vzájemný vztah, který byl však po brexitu zpřetrhán. Kdyby byl zachován, byla by v současnosti podle Hansonových výpočtů britská ekonomika o tři procenta větší. Vyjádřeno dnešními penězi to je něco přes 70 miliard liber ročně.

Hanson tvrdí, že nejistoty s brexitem spojené mají i nadále negativní dopady na firmy i spotřebitele. Byla sice odstraněna bezprostřední hrozba odchodu Británie z EU bez dohody, žádná obchodní dohoda ale dojednána nebyla.

2) Šéf Boeingu dostal zlatý padák

jarvis_5e1ed7cd498e69967c471578.jpeg
Foto: Reuters

Odvolaný šéf firmy Boeing Dennis Muilenburg, který přišel o funkci kvůli svému přístupu ke krizi kolem strojů 737 Max, nemusí zase tak smutnit. Na odchodnou dostane přes 60 milionů dolarů (1,4 miliardy korun) ve formě výsluh a firemních akcií.

Boeing se rozhodl Muilen­burga propustit minulý měsíc. Reagoval tak na stále se zvět­šující krizi poté, co při nehodách dvou letadel typu 737 Max zahynulo 346 lidí.

Letouny 737 Max již téměř 11 měsíců nesmějí do vzduchu. Firmu přišly náklady s tím spojené na více než miliardu dolarů. Tato krize byla vůbec nejhorší za 34letou kariéru odcházejícího šéfa. Muilenburg do Boeingu nastoupil v roce 1985 a na jeho špici se dostal v roce 2015. Kritizován byl za to, že dostatečně nepřiznal bezpečnostní problémy strojů 737 Max.

Boeing v současnosti zvažuje, že se výrazněji zadluží, aby měl více hotovosti na řešení problémů s letouny řady 737 Max. Společnost čelí desítkám soudních sporů s rodinami pasažérů, kteří zahynuli při nehodách letadel 737 Max předloni v říjnu v Indonésii a loni v březnu v Etiopii. Firmu, která je konkurentem evropského Airbusu, rovněž vyšetřují americké ministerstvo spravedlnosti a Kongres.

3) Německý rozpočet v rekordním přebytku

jarvis_5e1ed7cd498e69967c47157c.jpeg
Foto: Reuters

Zatímco česká vláda v době rychlého růstu ekonomiky plánuje schodkové rozpočty, ta německá jedná hospodárněji. Přebytek jejího rozpočtu byl loni navzdory slabšímu růstu ekonomiky nejvyšší od znovusjednocení země v roce 1990. Podle předběžných údajů dosáhl 13,5 miliardy eur (tedy zhruba 340,5 miliardy korun).

Jak uvedlo německé ministerstvo financí, k rekordnímu přebytku přispěly především nízké úrokové sazby. Vláda musela zaplatit za své staré dluhy úrok jen zhruba 12 mi­liard eur. Daňové příjmy pak byly o 3,5 miliardy eur vyšší, než se plánovalo.

Převážná část přebytku bude převedena do rezervního fondu vytvořeného po uprchlické krizi a určeného na pomoc při integraci migrantů.

4) Ryanair je v Evropě jednička

jarvis_5e1ed7ce498e69967c471580.jpeg
Foto: Reuters

Irská nízkonákladová aerolinka Ryanair loni opět po nějaké době překonala německou Lufthansu a stala se evropskou leteckou jedničkou, pokud jde o počet přepravených pasažérů. Spolu se svými dceřinými společnostmi jich přepravila celkem 152,4 mi­lionu. Lufthansa a její dcery jen 145,2 milionu. Stejný kousek se Ryanairu povedl naposledy v roce 2016.

Lufthansa a její dceřiné společnosti Eurowings, Swiss, Brussels a Austrian Airlines přitom v loňském roce přepravily navzdory častým stávkám dohromady o 2,3 procenta více pasažérů než o rok dříve. Až na společnost Eurowings zvýšily počet přepravených všechny koncernové dcery.

5) Škoda loni prodala 1,2­ milionu vozů

jarvis_5e1ed7ce498e69967c471584.jpeg
Foto: Škoda Auto

Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto dodala loni svým zákazníkům po celém světě 1,24 milionu vozů, tedy o necelé procento méně než v roce 2018. Hlavní příčinou byl podle firmy klesající trh s osobními vozy v Číně, kde dodávky meziročně klesly o více než 17 procent na 282 tisíc vozů. Vedle toho se snížily také dodávky Škody v Indii.

Na ostatních trzích dodávky aut naopak vzrostly. Například na největším evropském trhu značky v Německu meziročně vzrostly o 8,3 procenta na  191 tisíc vozů. Nejprodávanějším modelem byla loni tradičně Octavia, ačkoliv se jich prodalo meziročně o šest procent méně (363 tisíc aut). Druhým nejprodávanějším modelem byla Fabia se 172 tisíci dodanými kusy, i když i u tohoto modelu prodeje klesly dokonce o desetinu. Vzrostly naopak dodávky modelů SUV, Kodiaq si polepšil o 15 procent na 172 tisíc vozů, Karoq o 32 procent na 153 tisíc, a Kamiq dokonce o 132 procent na 65 tisíc vozů.

Související