Česká společnost si z nešťastné éry čtyřiceti let budování komunismu odnesla vedle jiného i silný odpor k regulacím ze strany státu. V polistopadové euforii většina lidí věřila tomu, že trh se o vše postará a zásahy státní moci do jeho fungování by byly jen ke škodě všech. Jak byla tato představa naivní, jsme zjistili již v "divokých" 90. letech. Státní regulace je prostě někdy zapotřebí.

Je to vidět i na vývoji českého realitního trhu v posledních letech. Kombinace několika faktorů vynesla ceny nemovitostí v řadě míst do nevídaných výšek. Cena novostaveb v Praze se například od roku 2015 zvedla o 90 procent. Pro mnohé mladé rodiny ze střední třídy je tak dnes koupě bytu v Praze bez finanční pomoci jejich blízkých jen těžko dostupná. Zastánci volného trhu svorně tvrdí, že na vině je malá nabídka nových nemovitostí a situace se vyřeší, když se jich postaví více. Vzroste-li nabídka, ceny přece logicky klesnou.

Jak ale v tomto čísle Ekonomu vysvětluje socio­ekonom bydlení Martin Lux, nemovitostní trh nefunguje zdaleka tak jednoduše. Poptávku po bytech podle něj z velké části tvoří lidé, kteří je kupují na investici. Jejich apetit neutlumí ani tak větší nabídka, jako spíše zásah státu. Například ve formě vyšší daně z nemovitosti, kterou budou lidé platit u bytů, jež si pořizují jako investiční.

Tématu drahého bydlení v Česku se částečně dotýká i nezvykle otevřený rozhovor s guvernérem ČNB Jiřím Rusnokem. Mimochodem, i on tvrdí, že by bytovou krizi pomohla zmírnit progresivní daň z nemovitostí. Vedle toho se v rozhovoru mluví o budoucnosti české ekonomiky, "zelené" politice centrálních bank nebo o tom, že samotné přijetí eura nám v dlouhodobém horizontu hospodářský růst rozhodně nezajistí.

V aktuálním Ekonomu rozebíráme i otázku nutné penzijní reformy v Česku. Přinášíme vám přehled základních změn důchodového systému, které připravila komise zřízená ministerstvem práce a sociálních věcí.

Hezké čtení

Související