Nebyl by to ani správný začátek nového roku, kdyby lidé nevzhlíželi k nebi, vzhůru ke hvězdám a tam, kam se ještě nikdy nevydali. Mars je výzvou, na kterou se zaměří letošní velké − a velmi drahé − projekty.

Americká agentura NASA hodlá v létě, patrně kolem 17. července, kdy se otevře ­ideální meziplanetární "okno" pro start rakety, spustit misi Mars 2020. Cílem je dostat ze základny Cape Canaveral na miliony kilometrů vzdálenou rudou planetu vesmírné vozítko, tunový rover, jenž bude po přistání hledat stopy po někdejším životě a průběžně zjišťovat, nakolik je Mars obyvatelný: pro různé živé organismy, případně i pro člověka. Vůz by měl na planetě přistát asi po půl roce letu, konkrétně 18. února 2021.

Šestikolový rover vychází z designu stroje Curiosity čili "Zvědavost", který dosedl na Mars v roce 2012. Dva roky nato detekoval metan, jehož hladiny vzrušují astrobiology, neboť tento plyn může být produktem živých mikroorganismů. Těsně před Vánoci provedli vědci NASA ve slavné kalifornské Jet Propulsion Laboratory (JPL) první jízdní zkoušky nového vozidla. "A Mars 2020 si vysloužil svůj řidičák," řekl Rich Rieber, šéfinženýr mobilních systémů. "Test jednoznačně dokázal, že rover funguje s plnou váhou, a prokázal také řadu autonomních navigačních funkcí. Je to milník této mise." K výbavě premiérově patří i helikoptérový dron, dvoukilový létající skaut, který má pořizovat detailní snímky okolí.

Vzorky, jež rover pomocí hi-tech přístrojů pro analýzy hornin i prvků anebo podpovrchovým radarem prověří, využijí vědci k hledání "mikroskopických fosilií" a zodpovězení otázek, zda před miliardami let existovaly na Marsu podmínky pro mikrobiální život.

Pro Čechy i další Slovany je zajímavé, že vůz, jemuž američtí školáci v anketě teprve vyberou název, bude brázdit kráter s povědomým jménem: Jezero.

To získal podle jednoho bosenského města, ovšem příznačně: kdysi tu nejspíš ústila řeka do opravdového jezera plného vody.

Pozemní mise má trvat nejméně jeden marsovský rok (zhruba 687 pozemských dní). Prozatím odhadovaná cena činí dle magazínu Science 2,46 miliardy dolarů, tedy přibližně 56 miliard korun.

O Mars se ale nezajímají jen Američané. Rusové spolu s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) usilují rovněž v létě o vypuštění rakety s přistávacím modulem a 207kilogramovým vozítkem, jež nese jméno po biofyzičce Rosalind Franklinové, neprávem pozapomenuté spoluobjevitelce struktury DNA. Náplní astrobiologické mise ExoMars bude také hledání stop života.

Svoji vůbec první družici chtějí vyslat i Arabové − v červenci má z Japonska vyletět k Marsu sonda Spojených arabských emirátů al-Amal ("Naděje"), aby zkoumala změny v marsovské atmosféře. Podle expertů je otázka, jestli začít budovat vlastní vesmírný program na tak vzdáleném místě není až příliš troufalé a jestli to země bez náležitých zkušeností zvládne. "Vybíráme si náročné mise, neboť jen v těžkých úkolech se tříbí um," okomentoval to pro abú­dhabíjský list The National ředitel agentury Ahmad al-Falásí.

Zatím jste si přečetli 30 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.