Ukrajinské letadlo, které se zřítilo ve středu po startu v Teheránu, Írán sestřelil. S odvoláním na informace tajných služeb to ve čtvrtek řekl kanadský premiér Justin Trudeau. Podle jeho informací letadlo zasáhla íránská raketa. Dodal, že to mohlo být neúmyslné. Letadlo spadlo několik minut po startu, na palubě bylo 176 lidí a všichni zahynuli. Mezi oběťmi je 63 Kanaďanů. Írán po páteční schůzce komise odborníků na zjišťování příčin leteckých neštěstí uvedl, že důvod pádu ukrajinského letadla oznámí v sobotu. 

"Máme informace z mnoha zdrojů zejména od našich spojenců a našich vlastních tajných služeb, které naznačují, že letadlo bylo sestřeleno íránskou raketou země-vzduch. Možná to nebylo úmyslné," prohlásil Trudeau.

Podle americké televize CBS jsou američtí představitelé přesvědčeni, že ukrajinský letoun sestřelil Írán, jen pár hodin po íránském raketovém útoku na americké síly v Iráku. Zpravodajské služby podle CBS zachytily signál o zapnutí radaru íránské protivzdušné obrany a americké družice odhalily odpálení dvou protiletadlových raket ze země krátce před zřícením letadla.

Írán tento útok na americké cíle, který předcházel pádu letadla, označil za odvetu za smrt íránského generála Kásema Solejmáního, jehož minulý pátek v Bagdádu zabil americký dron.

Že letadlo zasáhla raketa protivzdušné obrany, napsal ve čtvrtek časopis Newsweek s odvoláním na zdroje v Pentagonu a tajných službách. Podle Newsweeku stroj zasáhla raketa Tor-M1 ruské výroby. Rusko tyto rakety v minulosti Íránu dodalo.

Írán odmítl teorie o raketovém zásahu letadla jako nemožné. K vyšetřování přizval i státy, z nichž pocházejí oběti včetně Ukrajiny. Země přizve k vyšetřování i experty Boeingu ze Spojených států, Kanady a Francie. V íránské televizi to ve čtvrtek večer uvedl podle agentury DPA šéf íránské organizace pro civilní letectví (CAO) Alí Ábedzádeh. Přizván je i zástupce amerického Národního úřadu pro bezpečnost v dopravě (NTSB), řekl agentuře Reuters íránský zástupce v Mezinárodní organizaci pro civilní letectví při OSN.

"Jedna věc je jistá, toto letadlo raketa nezasáhla," prohlásil na dnešní tiskové konferenci v Teheránu šéf íránské organizace pro civilní letectví (CAO) Alí Ábedzádeh. "Viděli jsme jistá videa. Potvrzujeme, že letoun hořel asi 60 až 70 vteřin. Ale tvrdit, že byl něčím zasažen, by z vědeckého hlediska nebylo správné," dodal podle AFP.

Ábedzádeh zdůraznil, že "naprosto klíčové" pro vyšetřování jsou údaje z černých skříněk a že veškerá prohlášení poskytnutá před rozšifrováním údajů z těchto palubních záznamníků nepředstavují "odborný názor".

Na tiskové konferenci také zaznělo, že získání údajů z černých skříněk, z nichž jedna zaznamenává údaje o letu a druhá hovory v pilotní kabině, potrvá jeden až dva měsíce. Samo vyšetřování by mohlo trvat rok či dva.

Schopností analyzovat černé skříňky disponuje jen několik zemí světa, jako jsou Spojené státy, ale také Německo či Francie, dodala AFP.

Americký list The New York Times ve čtvrtek na svých internetových stránkách zveřejnil video, které zřejmě ukazuje, jak íránská raketa nedaleko teheránského letiště zasáhla ve vzduchu letadlo. Je to v oblasti, kde se ukrajinský boeing zřítil. The New York Times uvedl, že záznam je ověřený.

Na záběru je vidět malý výbuch poblíž teheránského letiště. Boeing pak podle The New York Times ještě několik minut pokračoval v letu, načež se obrátil zpátky směrem k letišti. Tehdy už přestal vysílat signál, hořel, následně explodoval a zřítil se.

"Všechny ty zprávy (o zasažení letounu raketou) jsou psychologickou válkou proti Íránu... Všechny země, jejichž občané byli na palubě letadla, mohou poslat své zástupce. A naléhavě vyzýváme Boeing k vyslání svých zástupců, aby se zúčastnili zkoumání černých skříněk," citovala agentura Reuters prohlášení mluvčího íránské vlády.

"Určitě zjistíme pravdu," uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Opět varoval před spekulacemi, výmysly, spikleneckými teoriemi a uspěchanými kategorickými soudy ohledně příčin havárie. Ohlásil, že k íránským vyšetřovatelům se připojí 45 "nejlepších odborníků naší země". Íránský prezident Hasan Rúhání ho telefonicky ujistil, že Írán vyšetřovatelům poskytne potřebné údaje.

Verze o sestřelení ukrajinského dopravního letadla íránskou raketou není vyloučená, ale zatím není ani potvrzená, dodal Zelenskyj a vybídl západní státy k předložení důkazů. "Verze o zásahu letadla raketou není nevyloučená, ale není ani potvrzená," napsal Zelenskyj na sociální síti a vyzval Spojené státy, Kanadu a Británii, aby předložily komisi pro vyšetření příčin katastrofy boeingu ukrajinských aerolinek UIA v Íránu důkazy. Zelenskyj rovněž uvedl, že o vyšetřování neštěstí bude dnes hovořit s šéfem americké diplomacie Mikem Pompeem.

Situace na Blízkém východě se ale postupně začala uklidňovat poté, co se ukázalo, že USA ani Írán nechtějí rozpoutat masivní konflikt. Obě strany si však stále vyměňují silná slova. Americký prezident Donald Trump již v pátek vyhlásil proti Íránu nové sankce, celkově ale vyzval Teherán ke spolupráci. Velvyslanec Íránu při OSN Madžíd Ravančí to označil za "neuvěřitelné" a obvinil Spojené státy, že celou krizi vyvolaly zabitím Solejmáního. Prohlásil také, že pokud nebudou odvolány sankce, těžce poškozující íránské hospodářství, země nebude jednat o zastavení svého jaderného programu.

Nové sankce míří na osm íránských politiků a několik firem a sektorů íránské ekonomiky. Na tiskové konferenci ve Washingtonu to oznámili ministr zahraničí Mike Pompeo a ministr financí Steven Mnuchin. Podle Mnuchina sankce zasáhnou osoby, které ovládají či využívají některé sektory íránské ekonomiky, obchodují s nimi nebo jim pomáhají. Podle ministra financí jde hlavně o oblasti strojírenství, stavebnictví a textilního, hutního a těžebního průmyslu.

"V důsledku těchto sankcí zastavíme přísun miliard dolarů, které by podpořily íránský režim," řekl Mnuchin. Ministr financí zároveň oznámil, že USA vyjmou ze sankčního režimu občany a organizace, které se podílejí na vyšetřování příčin katastrofy ukrajinského dopravního letounu.

Ministři zahraničí států Evropské unie se na svém pátečním mimořádném jednání k situaci na Blízkém východě shodli, že činnost mezinárodní protiteroristické koalice v Iráku musí pokračovat přes napjatou situaci v oblasti. Evropská unie chce také udržet při životě jadernou dohodu s Íránem, který by se měl vrátit k jejímu dodržování. "Bez (jaderné dohody) JCPOA by dnes byl Írán jadernou mocností," prohlásil po jednání šéf diplomacie Josep Borrell, podle něhož má smlouva z roku 2015 klíčový význam pro bezpečnost Evropy. Ministři se podle něj nebavili o možnosti využití mechanismu, který by v rámci dohody umožnil uvalit na Írán nové sankce. 

"Že Írán odstupuje od dohody na základě záležitosti, která se jí přímo netýká, není myslím dobrým signálem," řekl v pátek novinářům český ministr zahraničí Tomáš Petříček, kteří je stejně jako řada jeho kolegů přesvědčen o možnosti dohodu zachovat. Petříček zároveň podotkl, že EU by měla hrát v regionu aktivnější roli. 

Jeden z vysokých velitelů íránských revolučních gard Abdalláh Araghí v reakci na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že Írán neplánuje další raketové útoky, prohlásil, že Teherán si "brzy vychutná tvrdší odvetu". Jeho kolega Alí Fadáví řekl íránské tiskové agentuře Tasnim, že íránský raketový útok na základny s americkými vojáky v Iráku byl jen ukázkou vojenské síly a že "Američané s tím nemohli udělat vůbec nic".

Íránský raketový útok na základny nikoho nezabil ani nezranil, protože podle stanice Fox News Íránci krátce před útokem informovali irácké vedení a to následně předalo informaci Američanům. Všichni vojáci, kteří byli na základnách Ajn al‑Asad v západoirácké provincii Anbár a v Irbílu na území kurdské autonomie, měli čas odejít do krytů. Podle amerických zdrojů Íránci odpálili patnáct raket, z nichž deset zasáhlo základnu Ajn al‑Asad, jedna zařízení v Irbílu a čtyři rakety nedosáhly svých cílů a dopadly na otevřené prostranství. Vojenští experti zatím studují rakety, které Írán k útoku na základny s americkými vojáky použil.

Související