Hospodaření státu loni skončilo ve schodku 28,5 miliardy korun. V roce 2018 vykázal státní rozpočet přebytek 2,9 miliardy korun. Na tiskové konferenci o tom dnes informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Výsledek státního rozpočtu za loňský rok je nejhorší za poslední čtyři roky. Schválený rozpočet na loňský rok počítal s deficitem 40 miliard korun.

Veřejné finance jako celek by měly podle Schillerové i za loňský rok vykázat mírný přebytek kolem 0,3 až 0,4 procenta HDP. Předloni veřejné finance vykázaly přebytek 1,1 procenta. "Všechny závazky vůči EU tak plně naplňujeme a dodržujeme, čímž patříme ke špičce v rámci zemí EU," uvedla.

MF informovalo, že loni plnění vládních priorit vedlo k meziročnímu růstu výdajů na důchody o 38 miliard korun, výdajů na platy ve veřejném sektoru o více než 30 miliard korun, investičních výdajů o 23 miliard korun a výdajů na výzkum, vývoj a inovace o tři miliardy korun.

"Po celý uplynulý rok jsme podporovali hospodářský růst, důvěru v ekonomiku i životní úroveň obyvatel. Výrazným způsobem jsme pomohli k nárůstu celkové mzdové úrovně v zemi, a navíc jsme proinvestovali o 17 miliard Kč více, než stanovoval rozpočet. Je to sice nejhorší výsledek rozpočtu za poslední čtyři roky, jde ale o úhel pohledu. Já říkám, že jde o čtvrtý nejlepší výsledek za posledních 20 let," uvedla Schillerová.

Celkové příjmy státního rozpočtu loni stouply meziročně o 119,3 miliardy na 1523,2 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu vzrostly o 150,8 miliardy na 1551,7 miliardy korun.

Ze zpráv o výsledku hospodaření státu v průběhu roku vyplývá, že výběr daní a dalších příjmů do státní pokladny se dařil. Zasloužil se o to zejména rychlý růst platů v soukromé i veřejné sféře. Díky tomu patří daně z příjmů fyzických osob mezi nejrychleji rostoucí příjmy do státní pokladny, v loňském roce si udržely dvanáctiprocentní růst. Přesto je výsledek státních financí nejhorší za poslední čtyři roky. Například loni skončil rozpočet v přebytku téměř tří miliard korun, ačkoliv počítal se schodkem padesáti miliard. Ministerstvo to zdůvodňuje tím, že na konci roku 2018 stát inkasoval závěrečné platby z evropských fondů, které se vztahovaly k programovému období let 2007 až 2013. Podle ministerstva proto vychází rok 2018 lépe ve srovnání s rokem loňským. Jenomže i loni obdržel resort mimořádnou platbu, a to v podobné výši. Nateklo do něj kolem 18 miliard korun ze zrušeného účtu bývalého Fondu národního majetku. V něm byly peníze z privatizace českého průmyslu v devadesátých letech.

Poslanec za ODS a člen rozpočtového výboru Jan Skopeček proto říká, že bez "vysátí" tohoto účtu by schodek skončil v deficitu 46,5 miliardy. "A to v době růstu a nízké nezaměstnanosti, kdy má být deficit nulový," řekl Skopeček.

Podobné jednorázové příjmy si vláda naordinovala také v letošním rozpočtu. Do něj má přijít 600 milionů korun z prodeje části státních hmotných rezerv, zejména strategických kovů, jako je hliník nebo olovo. V dalším roce se má celková částka za prodej zvýšit až na 2,2 miliardy. Zároveň vláda získá jednorázový příjem kolem dvaceti miliard korun tím, že o patnáct dní prodloužila termín na vrácení DPH firmám a podnikatelům. Ti tak státu poskytnou bezúročný úvěr. Využívání jednorázových zdrojů vadí opozici, která hovoří o projídaní veřejných prostředků. Vládu navíc čeká zpomalení ekonomiky, takže nebude moci počítat například s pokračováním stejného tempa růstu platů nebo rekordně nízké nezaměstnanosti pod tři procenta. "Ministryně financí se bude dostávat pod ještě větší tlak, což může znamenat motivaci pro další zvyšování daňové zátěže, která je u nás kvůli vládě na rekordní úrovni," uvedl poslanec za ODS.

Celkové daňové příjmy včetně sociálního a zdravotního pojištění stouply loni meziročně o 74 miliard na 1314,4 miliardy korun, a skončily tak nižší, než plánovalo MF. Samy daňové příjmy meziročně stouply o 35,6 miliardy na 762,7 miliardy korun a byly rovněž nižší než očekávaní ministerstva. "Konečné inkaso některých daní bylo negativně ovlivněno odložením některých plánovaných legislativních změn a nenaplněním některých makroekonomických očekávání," uvedlo MF.

Příjmy rozpočtu z daně z přidané hodnoty (DPH) meziročně stouply o zhruba čtyři procenta na 291,3 miliardy korun. Byly ale nižší než plán MF. Důvodem bylo podle úřadu například zavedení nižší sazby DPH na pravidelnou hromadnou dopravu. Rozpočet navíc počítal loni se spuštěním třetí a čtvrté vlny, která bude ovšem spuštěna až letos v květnu.

Na letošní rok rozpočet počítá opět se schodkem 40 miliard korun.

Ekonomové potvrzují, že proces zpomalení ekonomiky už nastal v loňském roce. Ekonom Lukáš Kovanda říká, že prosinec potvrdil trend poklesu poptávky po průmyslových produktech. "Průmyslové podniky jsou kvůli slábnutí poptávky nuceny snižovat stavy svých zaměstnanců," řekl Kovanda.